Fiala v Blesku hájil nákup zásobníků za 8,8 miliardy: Zbytečně drahé, tvrdí opozice i expert

Přestože stát nyní má kontrolu nad zařízeními určenými ke skladování zemního plynu, komodita v nich uskladněná nebude jeho majetkem. „Ti, co mají ten plyn, ho musí někam uložit. Ono to není tak, že ten zásobník je nevýhodná věc. My na to máme nezávislé studie, které říkají, že ta návratnost je zhruba do osmi let, pokud budeme ty zásobníky využívat a bude v nich plyn, což bude,“ nechal se Fiala slyšet v pořdu Blesku Ptám se, pane premiére.

Nákupem zásobníků má prý dojít ke zvýšení energetické bezpečnosti pro Českou republiku. Ve spojitosti s dostupnutí zemního plynu Fiala připomněl i situaci z minulého roku, kdy vláda nakonec zakoupila kapacity v LNG terminálech v nizozemském Eemshavenu.

„Podstatné je, aby stát měl větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou a všude tam, kde je to možné, tak se o to budeme snažit. Podívejte se, čemu jsme byli vystaveni minulý rok. Kupovali jsme kapacity v zásobnících na moři, tedy v LNG terminálech v Eemshavenu v Nizozemsku. Ale jsme vnitrozemský stát a potřebujeme i na našem území mít ty potřebné kapacity,“ míní Fiala.

Cílem je údajně dostat pod kontrolu kapacity pokrývající co největší podíl české roční spotřeby plynu. „Protože se teď trochu s plynem šetří, tak ten Eemshaven pokrývá skoro 40 % naší roční spotřeby, ty zásobníky, které jsme teď koupili, zhruba třetinu roční spotřeby. A to už máte prostě většinu kapacity plynu. Je to věc, která se České republice vyplatí, ale která hlavně posiluje energetickou bezpečnost,“ ujišťoval předseda vlády. „Uvažujeme o různých investicích do energetické infrastruktury, ale mluvit o nich mohu, až je realizujeme,“ dodal.

Havlíček: Doporučili jsme to, cena je ale hodně vysoko

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) koupi zásobníků považuje za vcelku pozitivní, bezpečnostní význam akvizice by však nepřeceňoval. „Nákup jsme doporučovali. Posílení bezpečnosti bych ale nepřeceňoval. Současný stav s ohledem na regulace neumožňuje, aby došlo k ohrožení,“ sdělil Blesku.

Cena, kterou vláda za zásobníky zaplatila, je však dle jeho mínění poměrně vysoká, investice by se však státu ve výsledku měla vrátit. „Je to návratná investice a stát tím zabrání případnému prodeji zásobníků různým spekulantům. Z tohoto úhlu to jako určité posílení bezpečnosti lze brát. Nicméně pořizovací cena je hodně vysoko. S ohledem na ziskovost společnosti by na komerčním trhu byla cena o třetinu levnější,“ uvedl.

Fiala v Blesku o kritice: Děláme nutné kroky! Lidé jsou ale unavení z krizí a nevěří nám...

Ekonom: Stát je vždy horší hospodář než soukromník

Pořízení zásobníků pro Blesk okomentoval i přední český ekonom Lukáš Kovanda. Ze strany vlády jde podle něj o příliš hrubý krok, který ve výsledku energetickou bezpečnost příliš nezvyšuje. Vláda údajně uvažovala i o nákupu firmy Net4Gas zabývající se tranzitem zemního plynu. Proč by podle Kovandy nešlo o rozumnou investici, se dozvíte v následujícím krátkém rozhovoru.

Považujete nákup zásobníků na plyn a společnosti RWE Gas Storage CZ státem za dobrý krok?

Tady s těmi zásobníky nebyl nějaký zásadnější problém, když byly v soukromých rukou. Navíc stát i v tom minulém období před nákupem měl legislativní možnosti, jak v nouzovém stavu zaručit to, že budou naplněny. Nebylo nutné sáhnout k tomu vyvlastnění, to si myslím, že je krok zbytečně silný. Stát se tím pádem rozrůstá a stát je vždy horším hospodářem než soukromník. Nechal bych to v soukromé firmě s tím, že v nějakém opravdu nouzovém stavu, třeba válečném, by ta kontrola nad zásobníky přešla v rámci válečné ekonomiky pod kontrolu státu, došlo by k jakémusi přechodnému zestátnění a pak by se to zase po válce vrátilo do soukromých rukou.

Premiér Fiala zmiňoval důležitost akvizice z hlediska zachování energetické bezpečnosti. Došlo podle vás skutečně k jejímu zvýšení?

Nemyslím si. Je to krok zbytečně hrubý a nedojde k nějakému znatelnějšímu zvýšení energetické bezpečnosti. Vláda udělala dobrý krok loni, že zajistila ten zkapalněný plyn v Nizozemsku. To si myslím, že je dostačující krok. Ostatně vidíme, že ceny plynu dramaticky klesají, jsou na burze o nějakých více než 90 % níže než třeba loni v srpnu, takže ta situace není nijak kritická, aby vyžadovala znárodňování, řekněme.

Vláda údajně pomýšlela i na koupi firmy Net4Gas zabývající se distribucí plynu. Například v komentáři pro Reflex.cz však Pavel Páral uvedl, že takový nákup nemůže mít dobrý konec. Sdílíte tento sentiment?

Sdílím, protože ta společnost není v dobré kondici a vlastně jsou s ní spjaty problémy. Stát by získal zadlužený podnik, který na tom není dobře a není známo, co přinese to, že bude ten Net4Gas v rukou státu. To vláda vlastně moc dobře nevysvětlila a komunikace této věci je velmi netransparentní ze strany vlády. Není tedy úplně jasné, co vlastně stát chce.

V čem momentálně tkví největší problém firmy?

Ty plynovody, asi 4000 km, v tuto chvíli vlastně prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Když třeba šel plyn z Německa na Slovensko přes Česko, tak Net4Gas z toho inkasoval peníze, ale nyní touto cestou žádný plyn nejde.

Zakoupila-li by vláda Net4Gas, jaké by to hypoteticky mělo důsledky?

Pokud vláda koupí Net4Gas, tak vytrhne trn z paty jeho současným vlastníkům, to je německá pojišťovací skupina Allianz a kanadský penzijní fond Omers. Dá se říci, že Fialova vláda může vytrhnout Allianzu a kanadským důchodcům trn z paty, ale na účet daňového poplatníka českého a svým způsobem i na účet českého důchodce. V tuto chvíli nebo ke konci loňského roku měl Net4Gas dluh bezmála 34 miliard korun. Navíc významná ratingová agentura Fitch snížila společnosti rating, což je další varovné znamení. Je tam celá řada nejasností a varovných znamení a vláda to nedostatečně komunikuje.