Irácký velvyslanec v Praze pro Blesk: Pocit, že v Iráku není bezpečno, vytvářejí bezpečnostní firmy

Jsou z květnové návštěvy ministra Lipavského nějaké hmatatelné výsledky, nebo šlo spíše o zdvořilostní návštěvu?

„Návštěva pana ministra v Bagdádu v doprovodu delegace českých podnikatelů byla velmi významná a představuje nový začátek pro bilaterální vztahy mezi Bagdádem a Prahou v době, kdy v Iráku vzniká vláda a proběhlo schválení velkého státního rozpočtu na následující 3 roky.“

Jak konkrétně vám můžeme pomoci se zlepšením situace?

Co se týče bezpečnostní situace, je velký rozdíl v tom, co bylo před rokem 2017 a nyní. Situace se hodně zlepšila, teď neslyšíte ve zprávách o nějakých útocích a výbuších. Doufáme, že se české firmy zapojí do obnovy Iráku, který již 40 let trpí ničením infrastruktury ve všech městech a institucích. Doufáme, že tyto společnosti se zaměří na velké projekty zejména v oblasti ropy, plynu, dopravy a komunikací. Irák je země plná zdrojů otevřená českým firmám. Můžeme stavět na kreditu skvělé minulé spolupráce ve všech odvětvích, zejména těch ekonomických.“

Přesto na místě jsme se mohli přesvědčit, že alespoň bezpečnostní situace stále úplně ideální není. Pohyb po městě v obrněných vozech a ochrankou…

„Také jsem překvapen, protože situace je stabilní. Ale bezpečnostní firmy, které tam působí, trvají na tom, abyste si při cestě z letiště na hotel oblékli neprůstřelné vesty. Protože ty firmy na tom vydělávají. Když řekneme, že situace už je bezpečná, tak už nebudou potřební.“

Jezdí se teď vůbec do Iráku za turistikou? Jaký je turistický sektor nyní?

„Po 40 letech jsme daleko od celého světa. Potřebujeme čas na obnovu infrastruktury. Hotely, dálnice, silnice, vše musíme vybudovat znovu, krok za krokem.“

Lipavský v Iráku: Přísná bezpečnostní opatření a dobrá pověst českých zbrojařů

A kdy počítáte, že Irák svůj obrovský turistický potenciál zužitkuje?

„Neumím říct přesný termín, ale už teď jezdí turisté do Babylonu a dalších významných měst. Nemáme úplně moře. Většina Evropanů jezdí za mořem a sluncem, ale u nás máme historický turismus. Irák je jedinou zemí na světě, kterou prošlo sedm civilizací: sumerská, akkadská, elamská, babylonská, asyrská…“

A Češi jezdí?

„Strašně málo. Je to individuální.“

Letos v březnu uplynulo 20 let od americké invaze. Jak hodnotíte vývoj v zemi?

„To, co se stalo v roce 2003 a události, které následovaly, vedly k mnoha změnám. Jak v Iráku, tak v celém regionu, včetně pozitiv a negativ, které tyto události doprovázely.“

Které například?

„Mezi ně patří otevření Iráku celému světu a jeho přechod od vlády jednotlivců a jedné politické strany k stranickému pluralismu. Na druhé straně, rozpuštění irácké armády, bezpečnostních složek a dalších státních institucí a otevření hranic extremistům a teroristům ze všech zemí světa proměnilo Irák v arénu, ve které se shromažďovaly tisíce teroristů. Situace pokračovala až do roku 2017 do osvobození iráckých měst od – zdůrazňuji – neislámského státu, který zabíjel Iráčany všech barev.“

Velkým problémem Iráku – jak na to upozorňuje také česká diplomacie - je korupce. Souhlasíte s tím?

„Korupce je jedna z nejnebezpečnějších věcí. Více nebezpečná než terorismus. Přestože máme dobré základy, korupce nám nedovolí se vyvíjet. Prvním úkolem irácké vlády je, že musíme proti korupci bojovat, a to není lehká věc.“

V uplynulých týdnech se Irák dostal do světových zpráv, a to kvůli spálení Koránu ve Švédsku a Dánsku a následné reakci, kdy demonstranti v Bagdádu vnikli na švédskou ambasádu a zapálili ji. Jak toto vnímáte?

„Tyto činy v žádném případě nepředstavují svobodu projevu ani osobní svobodu, jelikož uráží více než miliardu a půl muslimů na celém světě. Útoky na posvátnosti a přesvědčení národů ohrožují bezpečnost a společenský mír, a proto vyzýváme země Evropské unie, aby bojovaly proti rasismu a respektovaly kultury a symboly národů.“

Proč podle vás se ale proti pálení Koránu ozvali zejména iráčtí muslimové, zatímco jiné země si jen předvolaly ambasadory daných zemí?

„Původně protesty probíhaly bez jakékoliv akce. Vůbec první spálení Koránu proběhlo před velkou mešitou ve Stockholmu v první den svátku Eid al-Adhá, po kterém následovalo spálení kopií Koránu a irácké vlajky před iráckou ambasádou v první den islámského Nového roku. To vše se dotýká citů těch lidí, je to směrované proti Iráku na prvním místě.“

Na skok v zóně smrti! České ministerstvo varuje před cestami do Iráku, co zjistil Blesk v Bagdádu?

Iráčtí uprchlíci sice úplně nejsou problém České republiky, ale některých zemí Evropy ano. Tak mě napadá, jestli to není problém i pro samotný Irák – jde totiž o mladou a práceschopnou sílu.

„Samozřejmě. Jsou to mladí lidé, kteří mohou pracovat. Jsme mladý národ, mladých máme hodně a určitě je to problém. Problém je i v tom, že jsou to vyučené síly – doktoři, inženýři… Dali jsme jim vzdělání a oni své znalosti teď předávají jinde. Ale emigrace Iráčanů do zemí Evropské unie začala už v dobách bývalého diktátorského režimu, aby unikli jeho útlaku a strachu ze zabití. Iráčané doufali v dobré po roce 2003, ale události byly velmi bolestivé a šíření teroristických operací přinutilo mnoho Iráčanů zamířit do zemí Evropské unie.“

Co teď ale s tím?

„Nyní, po vítězství nad neislámským státem, osvobození iráckých měst, likvidace extremistů a teroristů a návratu života k normálu se počet iráckých uprchlíků snížil. Irák také učinil mnoho kroků pro jejich bezpečný návrat do země. V minulých dnech byla podepsána řada memorand o porozumění se zeměmi, jako je Německo a Švédsko, aby se usnadnil jejich návrat. Podobný návrh byl předložen i české straně.“

Kdo je velvyslanec Abdulsada?

V Praze působí od prosince 2021. Předtím Abdulsada působil jako ambasador v Indii a jak řekl Blesku, jde o zcela rozdílné mise. Zatímco v Dillí »dohlížel« hlavně na 80 tisíc Iráčanů, kteří rok co rok jezdí do Indie za léčebnými zákroky, v Česku je jeho cílem zaangažovat české firmy do obnovy Iráku. V minulosti Abdulsada působil Prezident asociace iráckých překladatelů, vedl časopis, a také pracoval pro zpravodajskou stanici Russia Today.