Čeští ženisté pomohou po povodních stavět mosty ve Slovinsku, rozhodla vláda. Co dál po dovolené řešila?

Vláda podpořila i modernizaci železnice na Kladno a úseku do Českých Budějovic formou PPP projektů. Chce je i pro další dopravní stavby, řekl premiér. Česká republika navíc nejspíše získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem se sídlem v zahraničí. Vláda návrh schválila, ve Sněmovně ho chce projednat zrychleně.

Ministři se na úsporách v letošním rozpočtu shodnou do poloviny září, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Očekává dodržení plánovaného schodku státního rozpočtu. Návrh o hromadném řízení, který umožňuje hromadně vymáhat drobné nároky, vláda také podpořila. O některých detailech bude dál debatovat v Poslanecké sněmovně, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Vláda mimo jiného schválila i zařazení ruského podnikatele Obnosova a jeho příbuzných manželů Zorikovových na vnitrostátní sankční seznam. Nyní je na něm šest lidí. Zřízení dvou míst v novém útvaru poradce pro národní bezpečnost Pojara rovněž vláda schválila . Fiala odmítl, že by to šlo proti cíli snižovat počet úředníků.      

„Vláda schválila vyslání až 40 armádních ženistů  do povodní postiženého Slovinska k výstavbě provizorních mostů, které Česká republika daruje na pomoc této zemi ze zásob SSHR . Slovinsko je náš spojenec a blízký partner a naše pomoc v této těžké situaci je samozřejmostí,“ uvedla na svém twitterovém účtu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Mosty mají zlepšit dostupnost postižených míst a urychlit tak záchranářské a likvidační práce. O pomoci se se Slovinci na základě jejich požadavků domluvilo ministerstvo vnitra před týdnem.

Těžká mostová souprava je příhradová, rozebíratelná konstrukce vyvinutá v Československu v 50. letech minulého století. Příhrada je dlouhá tři metry, uvedl server Požáry.cz. Konstrukce umožňuje postavit most o délce přes 250 metrů, mostovka je široká čtyři metry a součástí soupravy jsou i oboustranné chodníky.

„Mezi největší výhody soupravy se řadí možnost stavby bez mechanizace, mezi nevýhody patří nutnost pravidelně kontrolovat šroubované spoje a rovněž provoz pouze v jednom jízdním pruhu,“ informoval specializovaný web. Záplavy ve Slovinsku způsobily přívalové deště, podle tamní meteorologické služby tam za den spadlo tolik srážek jako obvykle za měsíc.

Léky stále chybí, ministerstvo musí komunikovat

Premiér očekává, že ministr Válek situaci kolem ředitele IKEM Stiborka sleduje a odpovídajícím způsobem vyřeší. Informace o jeho prověrce nemá. Situace s nedostatkem některých léků je podle premiéra Petra Fialy (ODS) složitá v celé Evropě. Její řešení považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví, řekl na úvod tiskové konference po dnešním jednání vlády. Ministerstvo by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu, v posledních dnech média informovala, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu.

„Považuji tu věc za jeden ze zásadních úkolů ministerstva zdravotnictví, proto jsem dnes požádal pana ministra, aby vládu informoval, jaký je ten aktuální stav, pokud se týká klíčových léků, čeho je nedostatek a jakým způsobem bude ministerstvo dál postupovat,“ uvedl premiér.

Situace podle něj není jednoduchá v celé Evropě, největší výpadky se ale podařilo nahrazovat pomocí zásob z jiných zemí, což umožnil loni přijatý zákon. „Musíme dál pracovat na tom, aby čeští občané neodcházeli z lékáren bez léku, který dostali předepsán,“ dodal Fiala. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na dnešní tiskové konferenci nevystoupil.

Důvody výpadků léků jsou různé. U některých v posledních měsících chyběly účinné látky, jiným obaly, vliv měla i zvýšená nemocnost respiračními infekcemi. Slovenský výrobce základního penicilinového antibiotika BB Pharma jako důvod přerušení dodávky do konce září uvedl nízkou maximální cenu, za kterou lék v ČR může prodávat. Informaci zveřejnil na webu Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kterému musí firmy tyto důvody hlásit. Výrobce za balení léku s 30 tabletami dostává necelých 87 korun, pacient doplácí 18 korun. Maximální cena v lékárně je necelých 131 korun.

Výpadek základních antibiotik může podle lékařů zhoršit odolnost bakterií na léky se širším účinkem, které musí lékaři předepisovat místo penicilinu. Výpadek zhoršuje také vyšší výskyt angín, na které lékaři pacientům antibiotika předepisují.

Zdaní se zisky nadnárodních firem?

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Vláda dnes schválila příslušný návrh zákona o dorovnávací dani a navrhuje jeho projednání ve Sněmovně ve zrychleném režimu, řekl po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent.

„Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 procent, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do takzvaných daňových rájů. Tím se navíc získá dodatečný zdroj veřejných rozpočtů a vytvoří se rovnější podmínky pro všechny účastníky trhu,“ uvedl Stanjura.

Ministr připomněl, že evropské země včetně Česka řadu let řeší, jak zdaňovat velké korporace, aby odváděly peníze i do rozpočtů zemí, na jejichž území zisk vzniká. Loni za českého předsednictví v EU se podařilo vyjednat podobu směrnice, kterou nynější zákon převádí do českého práva.

Zákon o dorovnávací dani se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.

Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.

Očekávaný výnos dorovnávací daně je čtyři až šest miliard korun ročně za současných daňových pravidel. Pokud by se daň z příjmu právnických osob zvýšila na 21 procent z nynějších 19 procent, jak předpokládá vládní konsolidační balíček, výnos dorovnávací daně by byl dvě miliardy korun ročně. Stalo by se to kvůli tomu, že by se zvýšila míra efektivního zdanění firem a méně skupin by zůstalo pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.

Plán na omezení ilegální migrace

Na Maltu, Kypr a do Senegalu zamíří 62,5 milionu korun z programu ministerstva vnitra Pomoc na místě. Vláda dnes schválila tři finanční dary na podporu zemí zasažených silným migračním tlakem. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

Na pomoc Maltě poputuje 25 milionů korun. Využity budou v projektu zaměřeném na rozvoj a posílení kapacit libyjských orgánů pro migraci. Část peněz je určena na nákup taktického bezpilotního systému pro monitorování námořní hranice. „Projekt, který z peněz chceme podpořit, má v konečném důsledku za cíl rozbití pašeráckých sítí na pobřeží severní Afriky. Což je ostatně i jedna z našich priorit. Nikdo si totiž nepřejeme zbytečně ztracené lidské životy,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v tiskové zprávě.

Kypr dostane 12,5 milionu korun. Přispět mají mimo jiné k navýšení kyperských ubytovacích kapacit pro nezletilé žadatele o mezinárodní ochranu bez doprovodu. Pomoci by měly i k posílení personálních kapacit nezbytných pro hladké vyřízení žádostí o azyl.

Dar ve výši 25 milionů korun zamíří do Senegalu, kde podpoří projekt Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Peníze mají přispět k prevenci nelegální migrace na západoafrické migrační trase. Ministerstvo vnitra projekt podporuje od roku 2021.

Dvě místa v novém útvaru

Zřízení dvou pracovních míst v nově vzniklém útvaru poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara schválila na dnešním zasedání vláda. Schválení materiálu potvrdil na tiskové konferenci po zasedání ministrů premiér Petr Fiala (ODS). Místa mají na úřadu vlády podle materiálu předloženého ministerstvem vnitra vzniknout od září. Na platy úředníků vyčleňuje návrh 831.000 korun.

Post poradce pro národní bezpečnost zřídil Fialův kabinet od začátku tohoto roku. Obsadil ho dosavadní poradce premiéra Pojar. Poradce pro národní bezpečnost působí při úřadu vlády a odpovídá premiérovi. Jeho jmenování i odvolání náleží vládě. Podle programového prohlášení vlády jde o nadresortního koordinátora pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik.

Pozici posléze dál legislativně ukotvila novela branné legislativy, která nabyla účinnosti koncem července. Podle té je současně poradce tajemníkem Bezpečnostní rady státu.

Fiala dnes potvrdil, že materiál vláda schválila. Zdůraznil přitom, že Pojarova funkce je extrémně důležitá, což by platilo i v lepší bezpečnostní situaci, než je nyní. „Šetření (ve státní správě) je naše priorita a také ji realizujeme. Celkově jsme snížili počet úředníků zhruba o 800 a dostali jsme se na úroveň roku 2016. Výrazně zefektivňujeme státní správu. To ale neznamená, že nemůžeme tam, kde je to potřeba, místa navýšit,“ řekl.

Na základě dnes schválené tzv. systemizace bude mít Pojar od září k dispozici dva lidi v novém útvaru poradce pro národní bezpečnost, zařazeni budou ve 13. a 16. platové třídě. „Na pracovním místě výkonného tajemníka poradce pro národní bezpečnost budou vykonávány činnosti komplexně podporující a zajišťující hlavní aktivity poradce pro národní bezpečnost,“ stojí v návrhu.

Do budování železnice se zapojí i soukromý sektor

Vláda podpořila modernizaci železniční trati z Prahy na Letiště Václava Havla a na Kladno a úseku Nemanice-Ševětín na trati z Prahy do Českých Budějovic formou PPP projektů, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Chce tyto projekty využívat i pro další stavby železniční i dálniční dopravní infrastruktury, řekl dnes po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).Rychlý rozvoj dopravních staveb je podle něj základní pro konkurenceschopnost Česka.

Země, kterou se nedá projet v rozumném čase od hranice k hranici, podle Fialy nemůže být konkurenceschopná. Rozvoj dopravní infrastruktury je podle něj z minulosti zanedbaný. „Abychom stavěli dost rychle, musíme kromě prostředků ze státního rozpočtu a maximálního možného využití evropských prostředků spolupracovat se soukromými subjekty,“ řekl premiér.

V současnosti se formou PPP projektu staví úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, vláda už dříve schválila využití této metody i pro připravované úseky dálnice D35, která má být alternativním spojením východu a západu země. Dnes kabinet pověřil ministra dopravy Martina Kupku (ODS), aby pokračoval v přípravě těchto projektů i pro železnici z Prahy na Kladno a poslední nemodernizovaný úsek trati do Českých Budějovic.

„Máme dobrou zkušenost s právě probíhající dostavbou dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás. Chceme prověřit, kde dále bychom tuto formu financování mohli využít. PPP projekty nejsou všespásné, ale zkušenosti i z jiných zemí ukazují, že jako doplňkový nástroj k zajištění výstavby dopravní infrastruktury fungují,“ uvedl Kupka v tiskové zprávě.

Ministerstvo dopravy by také mělo zpracovat studie proveditelnosti PPP projektů pro severní obchvat Pražského okruhu, středočeské úseky dálnice D3 nebo dosud nezahájené úseky D55. Studie by se měly týkat i připravovaných vysokorychlostních tratí na Moravě. „Jedná se o první krok k prověření, zdali je pro stát výhodné realizovat tyto dopravní stavby pomocí PPP projektů,“ uvedl Kupka.

Nedávno Kupka řekl, že v příštích deseti letech bude stát potřebovat investovat do rozvoje dopravní infrastruktury, na opravy a údržbu 2,8 bilionu Kč. V průměru bude potřeba zajistit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury 182 miliard korun ročně. Podle ministra tak bude nutné zajistit větší vějíř finančních nástrojů. Mimo PPP projekty například úvěry od Evropské investiční banky.

Rozšíření podávání hromadných žalob

Návrh zákona o hromadném řízení umožňujícím lidem společně vymáhat nároky, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo soudit, dnes schválila vláda. Novinářům to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), jehož úřad novelu kritizoval podobně jako pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Žádali mimo jiné to, aby se možnost podávat hromadné žaloby vztahovala i na jiné než pouze spotřebitelské spory. Předloha vyvolala i nebývalé množství připomínek od podnikatelů či zástupců advokátů a justice. Podle Bartoše bude koalice ještě o některých prvcích návrhu debatovat při projednávání ve Sněmovně.

Hromadná žaloba pomáhá lidem společně vymáhat nároky, o které by často jako jednotlivci neusilovali, protože by se jim to kvůli nákladům soudního řízení nevyplatilo. Spor se vyřeší jediným rozsudkem, což je výhodné i pro soudy a zrychluje to řízení. V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí ČR i unijní směrnice z listopadu 2020.

Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo jít minimalistickou cestou a umožnit hromadná řízení jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Při předložení návrhu do připomínkového řízení loni v prosinci uvedlo, že „jakmile se zákon v praxi případně osvědčí, je možné uvažovat nad dalším rozšířením“. Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.

Ministerstvo spravedlnosti nyní v předkládací zprávě připustilo, že zásadní připomínky Bartoše se jí nepodařilo vypořádat. Bartošovi legislativci do připomínek napsali, že k úzkému omezení na spotřebitelské spory neexistuje objektivní důvod. Vhodnost použití hromadné žaloby by měl podle nich vždy zhodnotit až soud. Šalomounovi právníci upozornili, že hromadná řízení mají smysl ve všech případech, kdy na druhé straně sporu stojí proti poškozeným výrazně silnější ekonomický subjekt. „Velká část lidí nebude moci i po přijetí tohoto návrhu zákona hromadné žaloby využít a budou odkázáni na stávající neefektivní a neúčinné mechanismy,“ podotkli.

Celý princip hromadných žalob má i řadu kritiků, kteří poukazovali na jeho možné zneužití - například na riziko výskytu spekulantů, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Podle ministerského návrhu budou proto moci hromadné žaloby podávat jen neziskové subjekty zapsané ve zvláštním seznamu - například dTest či Sdružení českých spotřebitelů. Žalobce bude řízení financovat a bude odpovídat za veškeré riziko neúspěchu ve sporu.

Hromadné žaloby by měly projednávat krajské soudy. Ministerstvo očekává, že tyto spory nebudou příliš časté a ročně jich začne v řádu jednotek.

Změny v povinném ručení

Vláda odložila rozhodnutí o rozšíření okruhu vozidel, za která bude nutné platit povinné ručení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který materiál kabinetu předložil, je nutné ještě vyjasnit postavení vozidel ozbrojených sil a hasičů, která by měla být z povinnosti platit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osvobozena. Vláda se podle Stanjury k předloze vrátí v příštím týdnu nebo za 14 dní.

Návrh zákona vychází z evropské směrnice a účinný by měl být od Vánoc. Nově definuje pojem vozidlo, čímž rozšiřuje okruh vozidel, za která bude nutné povinné ručení platit. Nově se tato povinnost bude vztahovat na všechna motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu a na motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů. Zákon zároveň stanovuje, že za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu. Povinnosti platit povinné ručení tak nebudou podléhat elektrokola.

Nově by podle zákona také měl povinné ručení platit provozovatel vozidla, nikoli jeho vlastník. Změna podle důvodové zprávy k návrhu zákona vychází z negativních zkušeností s dosavadní právní úpravou při vyřizování přestupků, zániku pojištění nebo využívání systému bonusů a malusů při stanovení výše pojistného.

Srpnové dovolené politiků: Malá na pláži, gurmán Bartošek i Baxa s demižonem. A kdo houbařil?

Nový zákon rovněž ruší takzvanou zelenou kartu pro prokazování zaplaceného povinného ručení na území Česka. Karta podle důvodové zprávy ztrácí svůj význam vzhledem k digitalizaci systému kontrol pojištění. Zelená karta tak bude nově sloužit pouze jako mezinárodní doklad o zaplacení pojištění odpovědnosti, pokud řidiči pojedou do zahraničí.

Zákon by měl zvýšit minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody. Ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 35 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, v případě majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.