EU řeší, jak zabránit obcházení sankcí proti Putinovu Rusku. Potíž je s kšefty přes třetí země
Evropská unie se zatím bezvýsledně snaží najít způsob, jak co nejefektivněji zabránit obcházení protiruských sankcí. Ministři zahraničí členských zemí dnes jednali o tom, jak předejít tomu, aby Rusko prostřednictvím třetích zemí či některých firem získávalo důležité technologie a produkty. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se unie snahou rozšířit sankce na subjekty mimo Rusko ocitá na zcela nové půdě a vyjednávání je složité.
Evropský blok od začátku května jedná o jedenácté sadě sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, která má zejména zacelit mezery v dosud přijatých postizích a znemožnit jejich obcházení.
EU chce zamezit vývozu vojensky využitelných technologií a dalšího citlivého zboží do Ruska přes třetí země. Unii vadí i to, že Rusko dostává do Evropy své suroviny za pomoci dalších států, a tím získává peníze na financování války. Unijní státy však dosud nejsou zajedno v tom, zda pohrozit sankcemi přímo státům umožňujícím toto obcházení sankcí, nebo spíše firmám, které se na něm podílejí.
„Analyzujeme případy, kdy jsme výrazně omezili vývoz do Ruska, ale hodně nám vzrostl export do jeho sousedních zemí,“ řekl po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Příkladem je podle něj například pokles vývozu aut z EU do Ruska o 80 procent, který však doprovází nárůst jejich vývozu až o 300 procent do některých států Střední Asie, což podle něj ukazuje na možné obcházení sankcí.
Zatímco Polsko či pobaltské země podle diplomatů usilují o co nejtvrdší přístup k mimounijním státům obcházejícím sankce, Německo či některé další státy varují před diplomatickými důsledky a chtějí se zaměřit přímo na firmy.
Maďarsku či Řecku se zase nelíbí Kyjevem vytvořený seznam „firem financujících válku“, který sice se sankčním balíčkem přímo nesouvisí, nicméně Budapešť či Atény z něj chtějí při jednání o sankcích odstranit zmínky o maďarských či řeckých firmách.
„Dostáváme se do úplně jiné kvalitativní roviny,“ řekl Lipavský ke složitému vyjednávání o možnosti postihovat sankcemi i subjekty mimo Rusko.
Evropský blok se snaží koordinovat přijímání protiruských sankcí se Spojenými státy a Británií. Zatímco Washington a Londýn oznámily schválení nové sady postihů minulý týden před summitem skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, unie se ani dnes k přijetí nových sankcí nepřiblížila. Znovu o nich budou ve středu jednat unijní velvyslanci v Bruselu, diplomaté však zatím nemají jejich brzké schválení za jisté.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
