EU řeší, jak zabránit obcházení sankcí proti Putinovu Rusku. Potíž je s kšefty přes třetí země
Evropská unie se zatím bezvýsledně snaží najít způsob, jak co nejefektivněji zabránit obcházení protiruských sankcí. Ministři zahraničí členských zemí dnes jednali o tom, jak předejít tomu, aby Rusko prostřednictvím třetích zemí či některých firem získávalo důležité technologie a produkty. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se unie snahou rozšířit sankce na subjekty mimo Rusko ocitá na zcela nové půdě a vyjednávání je složité.
Evropský blok od začátku května jedná o jedenácté sadě sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, která má zejména zacelit mezery v dosud přijatých postizích a znemožnit jejich obcházení.
EU chce zamezit vývozu vojensky využitelných technologií a dalšího citlivého zboží do Ruska přes třetí země. Unii vadí i to, že Rusko dostává do Evropy své suroviny za pomoci dalších států, a tím získává peníze na financování války. Unijní státy však dosud nejsou zajedno v tom, zda pohrozit sankcemi přímo státům umožňujícím toto obcházení sankcí, nebo spíše firmám, které se na něm podílejí.
„Analyzujeme případy, kdy jsme výrazně omezili vývoz do Ruska, ale hodně nám vzrostl export do jeho sousedních zemí,“ řekl po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Příkladem je podle něj například pokles vývozu aut z EU do Ruska o 80 procent, který však doprovází nárůst jejich vývozu až o 300 procent do některých států Střední Asie, což podle něj ukazuje na možné obcházení sankcí.
Zatímco Polsko či pobaltské země podle diplomatů usilují o co nejtvrdší přístup k mimounijním státům obcházejícím sankce, Německo či některé další státy varují před diplomatickými důsledky a chtějí se zaměřit přímo na firmy.
Maďarsku či Řecku se zase nelíbí Kyjevem vytvořený seznam „firem financujících válku“, který sice se sankčním balíčkem přímo nesouvisí, nicméně Budapešť či Atény z něj chtějí při jednání o sankcích odstranit zmínky o maďarských či řeckých firmách.
„Dostáváme se do úplně jiné kvalitativní roviny,“ řekl Lipavský ke složitému vyjednávání o možnosti postihovat sankcemi i subjekty mimo Rusko.
Evropský blok se snaží koordinovat přijímání protiruských sankcí se Spojenými státy a Británií. Zatímco Washington a Londýn oznámily schválení nové sady postihů minulý týden před summitem skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, unie se ani dnes k přijetí nových sankcí nepřiblížila. Znovu o nich budou ve středu jednat unijní velvyslanci v Bruselu, diplomaté však zatím nemají jejich brzké schválení za jisté.
Ukrajinské úřady ve čtvrtek večer také aktualizovaly počty obětí středečního útoku na město Ternopil na západě Ukrajiny, píší místní média. Po vyproštění dalších těl ze sutin se počet mrtvých zvýšil z 26 na 28. Stále se pohřešuje 16 lidí. Dalších 94 lidí úder, který zasáhl obytné budovy, zranil.
Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
Ruský úder na ukrajinské město Záporoží ve čtvrtek večer zabil pět lidí. Uvedl to podle médií šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Další tři lidi úder zranil. Podle Fedorova úder zasáhl rezidenční budovy, obchod a tržiště.
