EU řeší, jak zabránit obcházení sankcí proti Putinovu Rusku. Potíž je s kšefty přes třetí země
Evropská unie se zatím bezvýsledně snaží najít způsob, jak co nejefektivněji zabránit obcházení protiruských sankcí. Ministři zahraničí členských zemí dnes jednali o tom, jak předejít tomu, aby Rusko prostřednictvím třetích zemí či některých firem získávalo důležité technologie a produkty. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se unie snahou rozšířit sankce na subjekty mimo Rusko ocitá na zcela nové půdě a vyjednávání je složité.
Evropský blok od začátku května jedná o jedenácté sadě sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, která má zejména zacelit mezery v dosud přijatých postizích a znemožnit jejich obcházení.
EU chce zamezit vývozu vojensky využitelných technologií a dalšího citlivého zboží do Ruska přes třetí země. Unii vadí i to, že Rusko dostává do Evropy své suroviny za pomoci dalších států, a tím získává peníze na financování války. Unijní státy však dosud nejsou zajedno v tom, zda pohrozit sankcemi přímo státům umožňujícím toto obcházení sankcí, nebo spíše firmám, které se na něm podílejí.
„Analyzujeme případy, kdy jsme výrazně omezili vývoz do Ruska, ale hodně nám vzrostl export do jeho sousedních zemí,“ řekl po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Příkladem je podle něj například pokles vývozu aut z EU do Ruska o 80 procent, který však doprovází nárůst jejich vývozu až o 300 procent do některých států Střední Asie, což podle něj ukazuje na možné obcházení sankcí.
Zatímco Polsko či pobaltské země podle diplomatů usilují o co nejtvrdší přístup k mimounijním státům obcházejícím sankce, Německo či některé další státy varují před diplomatickými důsledky a chtějí se zaměřit přímo na firmy.
Maďarsku či Řecku se zase nelíbí Kyjevem vytvořený seznam „firem financujících válku“, který sice se sankčním balíčkem přímo nesouvisí, nicméně Budapešť či Atény z něj chtějí při jednání o sankcích odstranit zmínky o maďarských či řeckých firmách.
„Dostáváme se do úplně jiné kvalitativní roviny,“ řekl Lipavský ke složitému vyjednávání o možnosti postihovat sankcemi i subjekty mimo Rusko.
Evropský blok se snaží koordinovat přijímání protiruských sankcí se Spojenými státy a Británií. Zatímco Washington a Londýn oznámily schválení nové sady postihů minulý týden před summitem skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, unie se ani dnes k přijetí nových sankcí nepřiblížila. Znovu o nich budou ve středu jednat unijní velvyslanci v Bruselu, diplomaté však zatím nemají jejich brzké schválení za jisté.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
