EU řeší, jak zabránit obcházení sankcí proti Putinovu Rusku. Potíž je s kšefty přes třetí země
Evropská unie se zatím bezvýsledně snaží najít způsob, jak co nejefektivněji zabránit obcházení protiruských sankcí. Ministři zahraničí členských zemí dnes jednali o tom, jak předejít tomu, aby Rusko prostřednictvím třetích zemí či některých firem získávalo důležité technologie a produkty. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se unie snahou rozšířit sankce na subjekty mimo Rusko ocitá na zcela nové půdě a vyjednávání je složité.
Evropský blok od začátku května jedná o jedenácté sadě sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, která má zejména zacelit mezery v dosud přijatých postizích a znemožnit jejich obcházení.
EU chce zamezit vývozu vojensky využitelných technologií a dalšího citlivého zboží do Ruska přes třetí země. Unii vadí i to, že Rusko dostává do Evropy své suroviny za pomoci dalších států, a tím získává peníze na financování války. Unijní státy však dosud nejsou zajedno v tom, zda pohrozit sankcemi přímo státům umožňujícím toto obcházení sankcí, nebo spíše firmám, které se na něm podílejí.
„Analyzujeme případy, kdy jsme výrazně omezili vývoz do Ruska, ale hodně nám vzrostl export do jeho sousedních zemí,“ řekl po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Příkladem je podle něj například pokles vývozu aut z EU do Ruska o 80 procent, který však doprovází nárůst jejich vývozu až o 300 procent do některých států Střední Asie, což podle něj ukazuje na možné obcházení sankcí.
Zatímco Polsko či pobaltské země podle diplomatů usilují o co nejtvrdší přístup k mimounijním státům obcházejícím sankce, Německo či některé další státy varují před diplomatickými důsledky a chtějí se zaměřit přímo na firmy.
Maďarsku či Řecku se zase nelíbí Kyjevem vytvořený seznam „firem financujících válku“, který sice se sankčním balíčkem přímo nesouvisí, nicméně Budapešť či Atény z něj chtějí při jednání o sankcích odstranit zmínky o maďarských či řeckých firmách.
„Dostáváme se do úplně jiné kvalitativní roviny,“ řekl Lipavský ke složitému vyjednávání o možnosti postihovat sankcemi i subjekty mimo Rusko.
Evropský blok se snaží koordinovat přijímání protiruských sankcí se Spojenými státy a Británií. Zatímco Washington a Londýn oznámily schválení nové sady postihů minulý týden před summitem skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, unie se ani dnes k přijetí nových sankcí nepřiblížila. Znovu o nich budou ve středu jednat unijní velvyslanci v Bruselu, diplomaté však zatím nemají jejich brzké schválení za jisté.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
