48 miliard korun na munici pro Ukrajince: EU dohodla společné nákupy, Lipavský vidí výhodu pro ČR
Státy Evropské unie se dnes shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřelecké munice. Na twitteru to během jednání unijních ministrů obrany a zahraničí oznámil šéf diplomacie EU Josep Borrell. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury (EDA) se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka.
„Je to historické rozhodnutí,“ komentoval dohodu Borrell. Uvolnění peněz a společné nákupy zrychlí dodávky potřebné munice pro stát čelící pokračující ruské invazi a zároveň pomohou k nezbytnému navýšení výroby v evropských zbrojovkách, země jimi navíc ušetří, uvedl španělský politik.
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse by podstatná část dodávek měla být v zemi napadené Ruskem ještě letos.
Ministři se shodli na plánu navrženém Borrellem, na jehož základě by z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF) po sérii půlmiliardových plateb za zbraně pro Ukrajinu měly putovat dvě miliardy na munici.
První miliarda má uhradit náklady zemím, které budou schopny z vlastních zásob rychle dodat Kyjevu dělostřeleckou munici, druhá má pak posloužit na společné nákupy munice nové.
Většina zemí včetně Česka již před jednáním plán podporovala. Německo a některé další země však dávaly najevo, že by místo společných nákupů mohly dát přednost vlastní cestě. Pistorius dnes prohlásil, že Berlín umožní ve svých smlouvách se zbrojovkami účast i dalším zemím v zájmu urychlení dodávek Ukrajině.
Podle EDA projevilo o společné nákupy zájem 17 unijních zemí a Norsko. Mezi členskými státy bloku jsou vedle Česka například Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko nebo Slovensko.
„Pro Česko je to dobrá zpráva, protože naše firmy se do těchto projektů umí zapojovat,“ řekl po jednání ministr zahraničí Jan Lipavský.
Pro společné nákupy budou dodávat munici pouze zbrojovky z EU, ačkoli některé státy původně chtěly v zájmu rychlosti dát šanci i firmám z mimounijních zemí.
Podle jednoho z unijních činitelů může v současnosti produkovat Kyjevem nejžádanější 155milimetrové dělostřelecké granáty 15 firem z 11 členských zemí. Současnou nedostačující kapacitu bude podle tohoto zdroje díky jistotě, kterou firmám poskytnou hromadné kontrakty, možné navýšit téměř o pětinu.
Země podepsaly dohodu o principech společných nákupů, která podle agentury otevírá cestu ke dvěma typům nákupů: dvouletému urychlenému projektu k opatření dělostřeleckých granátů ráže 155 a dlouhodobějšímu sedmiletému pořizování munice různých kalibrů. Agentura na základě projektové dohody osloví výrobce munice se žádostí o konkrétní nabídky.
Francouzský prezident Macron v Kišiněvě vyjádřil podporu Moldavsku a jeho kandidatuře na členství v EU. Odsoudil také ruskou propagandu, kterou označil za lži, píše AFP.
Ruská ekonomika by měla v letošním roce vykázat růst alespoň o 1,5 procenta. Uvedl to dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který na letošek počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Informuje o tom agentura Reuters.
Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity.
Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci.
Zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa Steve Witkoff se tento týden setká s ukrajinskou delegací ve Spojených státech, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na svůj zdroj. Podle něj bude v ukrajinské delegaci i vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského Andrij Jermak a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov.
Program návštěvy by se mohl zaměřit na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bilaterální setkání mezi Zelenským a Putinem, uvedl zdroj agentury Bloomberg.
