9°C
O nedostatku míst v pražském školství se mluví už několik let, nejdříve se jednalo primárně o mateřské školy, později se problém rozšířil i na základní a střední školství. Do pár let by se situace mohla stát více než kritickou. Tento trend potvrzují i demografické prognózy, které si nechaly městské části zpracovat. Situaci zkomplikovala i ruská agrese na Ukrajině, kvůli které přišly do Česka stovky tisíc uprchlíků, většinou ženy a děti, které zůstaly právě v hlavním městě.
Vyjednávací tým
Aby starostové mohli společný postup lépe koordinovat, vznikl vyjednávací tým ve složení starosta Prahy 9, Tomáš Portlík (ODS), starostka Slivence Jana Plamínková (STAN), radní pro školství hl. m. Prahy Antonín Klecanda (STAN) a expertka na školství na Praze 6 Mariana Čapková (Praha Sobě).
„Vyjednávací tým vznikl, abychom mohli lépe prosadit své zájmy komunikací s jednotlivými ministerstvy. Podle demografické studie hrozí, že v hlavním městě budou chybět v horizontu 8 let tisíce míst v MŠ a ZŠ, v roce 2050 už desetitisíce, pokud se nezačnou stavět školská zařízení. Do Prahy nešla totiž od státu do školství žádná finanční podpora a nepočítá se s ní ani do budoucna, přestože obsluhuje část Středočeského kraje, a míří do ní nejvíc cizinců ze zemí EU a uprchlíků. Nedostatečné kapacity školních budov musí být priorita města i státu,“ vysvětluje Tomáš Portlík.
Musí pomoct stát
Problém je ten, že Praha je brána jako bohatý region, a proto sem neproudí z evropských dotací tolik peněz jako do jiných regionů. „Pokud Praha nedosáhne na evropské peníze, měl by vzniknout dotační program od státu,“ myslí si Portlík. „Shodli jsme se, že by měl vzniknout národní dotační program pro městské části a hl. m. Prahu, jaký byl vyhlášen pro zbytek území České republiky. Finance by se využily na rekonstrukci, přístavbu, přestavbu a modernizaci školských zařízení,“ dodal
Mluvčí ministerstva školství ČTK řekla, že úřad problém s kapacitami škol v Praze a Středočeském kraji dlouhodobě vnímá a je připravený se zástupci Prahy o jejich požadavcích diskutovat. Doplnila, že zodpovědnost za kapacity škol mají jejich zřizovatelé.
„Zástupci Prahy již byli v minulosti ze strany MŠMT informováni, že jakékoliv úvahy o nových dotačních programech ze státního rozpočtu na výstavbu či rozšíření kapacit pražských škol musí být podloženy podrobnými analýzami, ze kterých vyplývá, že hlavní město Praha není objektivně schopno naplnit své zákonné povinnosti vlastními zdroji, tedy zejména v rámci příjmů z rozpočtového určení daní," řekla.
V současné době by Praha potřebovala asi 20 nových škol, podle radního pro oblast školství Antonína Klecandy je ale v přípravě pouze 10 nových škol. Navíc příprava projektů je často zdlouhavá a místa jsou potřeba co nejdříve a v neposlední řadě jde o finance.
„Náklady na stavbu jedné základní školy jsou asi 1,3 miliardy, v případě školky je to 100 až 200 milionů korun, takovými finančními prostředky nedisponuje žádná městská část, ani ty nejbohatší,“ říká starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS). Na stavbu nových škol by v současné době Praha potřebovala deset miliard korun a dalších několik miliard na jejich rozšíření nebo opravy.
Co dělat po nepovedených přijímačkách na střední školu? Videohub
Starostové se proto dohodli, že zahájí s ministerstvem financí jednání o odkupu, dlouhodobému pronájmu nebo směně budov v majetku státu, které by dlouhodobě mohly sloužit jako školská zařízení. Výzvy na jednotlivá ministerstva chtějí zaslat neprodleně. V červnu pak vyjednávací tým představí pokroky ostatním starostům na dalším sněmu.
