Ukrajina bude mít podle českého prezidenta Petra Pavla jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu. Pokud se nezdaří, bude nesmírně obtížné získat finance na další, míní. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož část v neděli zveřejnil server polského listu Rzeczpospolita. Vyjádřil v něm také přesvědčení, že zájem Spojených států o Ukrajinu a výše jejich pomoci může v příštím roce klesnout. A až poklesne americký zájem, stane se tak podle něj i u mnoha evropských zemí.
Rozsáhlou protiofenzivu, která by Ukrajině umožnila znovudobýt území obsazené Ruskem, by měl Kyjev podle Pavla zahájit během několika měsíců. Je k tomu příležitost. „Po příští zimě bude nesmírně obtížné udržet současnou úroveň pomoci,“ je přesvědčen. Únava z války, která pokračuje třináctým měsícem, nespočívá podle něj jen ve vyčerpání lidských zdrojů a techniky či zničení infrastruktury na Ukrajině, ale také v únavě zemí, které pomoc poskytují.
Konkrétně český prezident zmínil Spojené státy, které příští rok čeká kampaň před podzimními prezidentskými volbami. S tím je podle něj třeba se smířit. Právě při prezidentských kampaních v USA se podle Pavla pozornost politiků i tamní veřejnosti soustředí převážně na domácí témata, a může se tak stát, že zájem Spojených států o Ukrajinu klesne.
Jedenašedesátiletý politik, který v týdnu Polsko navštívil, také odpovídal na otázku týkající se možných úvah některých západních zemí o tom, že by se Ukrajina vzdala části svého území. „Nikdy bych Ukrajinu nenabádal, aby se vzdala části svého území, aby udělala nějaký ústupek,“ řekl k tomu Pavel, podle něhož případné rozhodnutí náleží jen Ukrajincům. „Neměli bychom Kyjev tlačit žádným směrem, neměli bychom je ani nabádat k ústupkům, ani k boji do posledního muže,“ míní.
Litva hodlá pomáhat ukrajinským úřadům s navracením ukrajinských mužů v branném věku, oznámil dnes podle serveru Delfi litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas. Ve středu s podobným prohlášením přišlo Polsko.
„Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale (tyto osoby je možné) omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ sdělil Kasčiúnas. Dodal, že zhodnotit, kolik Ukrajinců v branném věku pobývá v Litvě, je zatím těžké.
Evropský parlament (EP) vyzval lídry Evropské unie a členské státy, aby důrazně čelili pokusům o ruské vměšování. Takovéto ruské snahy musí mít následky, stojí v dnes schválené rezoluci. Dokument výslovně zmiňuje server Voice of Europe, který česká vláda koncem března zařadila na sankční seznam, protože ho podle českých zpravodajců provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.
Europoslanci v rezoluci vyjádřili zděšení nad věrohodnými obviněními, že někteří jejich kolegové byli placeni za šíření ruské propagandy a podíleli se na činnosti Voice of Europe v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině.
Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.
„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.
Zobrazit celý online
Západ podle něj Ukrajině může pouze poskytovat pomoc. I ta má ale své limity.