Pavel promluvil o protiofenzivě: Ukrajina bude mít jen jeden pokus. Z čeho má obavy?
Ukrajina bude mít podle českého prezidenta Petra Pavla jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu. Pokud se nezdaří, bude nesmírně obtížné získat finance na další, míní. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož část v neděli zveřejnil server polského listu Rzeczpospolita. Vyjádřil v něm také přesvědčení, že zájem Spojených států o Ukrajinu a výše jejich pomoci může v příštím roce klesnout. A až poklesne americký zájem, stane se tak podle něj i u mnoha evropských zemí.
Rozsáhlou protiofenzivu, která by Ukrajině umožnila znovudobýt území obsazené Ruskem, by měl Kyjev podle Pavla zahájit během několika měsíců. Je k tomu příležitost. „Po příští zimě bude nesmírně obtížné udržet současnou úroveň pomoci,“ je přesvědčen. Únava z války, která pokračuje třináctým měsícem, nespočívá podle něj jen ve vyčerpání lidských zdrojů a techniky či zničení infrastruktury na Ukrajině, ale také v únavě zemí, které pomoc poskytují.
Konkrétně český prezident zmínil Spojené státy, které příští rok čeká kampaň před podzimními prezidentskými volbami. S tím je podle něj třeba se smířit. Právě při prezidentských kampaních v USA se podle Pavla pozornost politiků i tamní veřejnosti soustředí převážně na domácí témata, a může se tak stát, že zájem Spojených států o Ukrajinu klesne.
Jedenašedesátiletý politik, který v týdnu Polsko navštívil, také odpovídal na otázku týkající se možných úvah některých západních zemí o tom, že by se Ukrajina vzdala části svého území. „Nikdy bych Ukrajinu nenabádal, aby se vzdala části svého území, aby udělala nějaký ústupek,“ řekl k tomu Pavel, podle něhož případné rozhodnutí náleží jen Ukrajincům. „Neměli bychom Kyjev tlačit žádným směrem, neměli bychom je ani nabádat k ústupkům, ani k boji do posledního muže,“ míní.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes obvinil evropské spojence Ukrajiny ze snahy podkopat údajný pokrok dosažený na americko-ruském summitu na Aljašce, kde v pátek prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin hovořili o možnostech ukončení války na Ukrajině. Podle agentury Reuters vyjádřil znepokojení nad tím, že evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bez zapojení Ruska.
Případná přítomnost evropských vojáků na ukrajinském území je pro Rusko „zcela nepřijatelná“, řekl podle agentury AFP Lavrov s tím, že to označil za „zahraniční intervenci“. Bylo to přitom Rusko, které 24. února 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu a její části ruští vojáci okupují, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.
Lavrov zároveň obvinil Ukrajinu, že nemá zájem o dohodu o trvalém míru, a poukázal na blíže neurčené vyjádření ukrajinských představitelů ohledně současné situace.
Ukrajina odtajnila novou raketu s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo (Plameňák) s hlavicí o hmotnosti 1150 kg a doletem 3000 km. Nejde už o prototyp, nýbrž o začínající sériovou výrobu, zatím továrna kompletuje jednu denně, do října chtějí tempo sedminásobné, píše agentura AP, jejíž reportéři tajnou podzemní továrnu startupu Fire Point navštívili.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje americké aplikaci WhatsApp. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů, píše agentura Reuters.
Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční WhatsApp a Telegram. Aplikaci Telegram vlastní uprchlý ruský rodák s francouzským občanstvím Pavel Durov.
Rusko ve snaze podpořit využívaní aplikace MAX už tento měsíc začalo omezovat volání prostřednictvím aplikací WhatsApp a Telegram. „V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech,“ uvedl minulý týden vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Západ podle něj Ukrajině může pouze poskytovat pomoc. I ta má ale své limity.
