Pavel promluvil o protiofenzivě: Ukrajina bude mít jen jeden pokus. Z čeho má obavy?
Ukrajina bude mít podle českého prezidenta Petra Pavla jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu. Pokud se nezdaří, bude nesmírně obtížné získat finance na další, míní. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož část v neděli zveřejnil server polského listu Rzeczpospolita. Vyjádřil v něm také přesvědčení, že zájem Spojených států o Ukrajinu a výše jejich pomoci může v příštím roce klesnout. A až poklesne americký zájem, stane se tak podle něj i u mnoha evropských zemí.
Rozsáhlou protiofenzivu, která by Ukrajině umožnila znovudobýt území obsazené Ruskem, by měl Kyjev podle Pavla zahájit během několika měsíců. Je k tomu příležitost. „Po příští zimě bude nesmírně obtížné udržet současnou úroveň pomoci,“ je přesvědčen. Únava z války, která pokračuje třináctým měsícem, nespočívá podle něj jen ve vyčerpání lidských zdrojů a techniky či zničení infrastruktury na Ukrajině, ale také v únavě zemí, které pomoc poskytují.
Konkrétně český prezident zmínil Spojené státy, které příští rok čeká kampaň před podzimními prezidentskými volbami. S tím je podle něj třeba se smířit. Právě při prezidentských kampaních v USA se podle Pavla pozornost politiků i tamní veřejnosti soustředí převážně na domácí témata, a může se tak stát, že zájem Spojených států o Ukrajinu klesne.
Jedenašedesátiletý politik, který v týdnu Polsko navštívil, také odpovídal na otázku týkající se možných úvah některých západních zemí o tom, že by se Ukrajina vzdala části svého území. „Nikdy bych Ukrajinu nenabádal, aby se vzdala části svého území, aby udělala nějaký ústupek,“ řekl k tomu Pavel, podle něhož případné rozhodnutí náleží jen Ukrajincům. „Neměli bychom Kyjev tlačit žádným směrem, neměli bychom je ani nabádat k ústupkům, ani k boji do posledního muže,“ míní.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.
Západ podle něj Ukrajině může pouze poskytovat pomoc. I ta má ale své limity.
