EU řeší, jak zabránit obcházení sankcí proti Putinovu Rusku. Potíž je s kšefty přes třetí země
Evropská unie se zatím bezvýsledně snaží najít způsob, jak co nejefektivněji zabránit obcházení protiruských sankcí. Ministři zahraničí členských zemí dnes jednali o tom, jak předejít tomu, aby Rusko prostřednictvím třetích zemí či některých firem získávalo důležité technologie a produkty. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se unie snahou rozšířit sankce na subjekty mimo Rusko ocitá na zcela nové půdě a vyjednávání je složité.
Evropský blok od začátku května jedná o jedenácté sadě sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, která má zejména zacelit mezery v dosud přijatých postizích a znemožnit jejich obcházení.
EU chce zamezit vývozu vojensky využitelných technologií a dalšího citlivého zboží do Ruska přes třetí země. Unii vadí i to, že Rusko dostává do Evropy své suroviny za pomoci dalších států, a tím získává peníze na financování války. Unijní státy však dosud nejsou zajedno v tom, zda pohrozit sankcemi přímo státům umožňujícím toto obcházení sankcí, nebo spíše firmám, které se na něm podílejí.
„Analyzujeme případy, kdy jsme výrazně omezili vývoz do Ruska, ale hodně nám vzrostl export do jeho sousedních zemí,“ řekl po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Příkladem je podle něj například pokles vývozu aut z EU do Ruska o 80 procent, který však doprovází nárůst jejich vývozu až o 300 procent do některých států Střední Asie, což podle něj ukazuje na možné obcházení sankcí.
Zatímco Polsko či pobaltské země podle diplomatů usilují o co nejtvrdší přístup k mimounijním státům obcházejícím sankce, Německo či některé další státy varují před diplomatickými důsledky a chtějí se zaměřit přímo na firmy.
Maďarsku či Řecku se zase nelíbí Kyjevem vytvořený seznam „firem financujících válku“, který sice se sankčním balíčkem přímo nesouvisí, nicméně Budapešť či Atény z něj chtějí při jednání o sankcích odstranit zmínky o maďarských či řeckých firmách.
„Dostáváme se do úplně jiné kvalitativní roviny,“ řekl Lipavský ke složitému vyjednávání o možnosti postihovat sankcemi i subjekty mimo Rusko.
Evropský blok se snaží koordinovat přijímání protiruských sankcí se Spojenými státy a Británií. Zatímco Washington a Londýn oznámily schválení nové sady postihů minulý týden před summitem skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, unie se ani dnes k přijetí nových sankcí nepřiblížila. Znovu o nich budou ve středu jednat unijní velvyslanci v Bruselu, diplomaté však zatím nemají jejich brzké schválení za jisté.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
