Ministr Válek pro Blesk: Některé léky už prostě nebudou

Ve čtvrtek informovala Stodská nemocnice, že končí porodnice kvůli nedostatku pediatrů. Ten je ale celorepublikový, jak jej chcete řešit a zatraktivnit práci praktického pediatra?

„My nemáme málo lékařů na počet obyvatel, ovšem máme velký nedostatek nelékařských pracovníků. A to se bude muset rychle řešit, protože nám hrozí kolem roku 2030 problém, kdy budou odcházet velké skupiny sester do důchodu. Samozřejmě je tu potřeba nějakého počtu lékařů. S profesorem Duškem jsme před 25 lety dělali analýzy odhadu nárůstu onkologicky nemocných a také predikce, kolik bude potřeba lékařů a zdravotníků. Stát ale na ně bohužel začal reagovat velmi pozdě.“

Co znamená velmi pozdě?

„Před 10 lety zhruba na to začal reagovat, ale ne dostatečně intenzivně. V prvním kroku se peníze cíleně nasměrovaly lékařským fakultám, bohužel jen na obor všeobecné lékařství. Fakulty mohly navýšit počet studentů, což udělaly zhruba před pěti lety, takže teď bude končit víc absolventů, protože stát zaplatil za víc studentů. Dělalo se to bohužel jen pro všeobecné lékaře, ne pro zubaře. Na studiu stomatologa lékařské fakulty prodělávají ročně několik desítek tisíc a neudělalo se to pro nelékařské obory na středních ani na vysokých školách.“

Víc absolventů ale ještě neznamená, že půjdou na obory, které zrovna chybí.

„Další krok, který je třeba, a ještě vůbec nenastal, je absolventy podporovat, aby nastupovali na místa, kde jsou potřeba, a vybírali si obory, kde je málo lékařů. Že stárnou pediatři a praktičtí lékaři, se dlouhodobě ví. Stát má různé nástroje. Jsou země, kde vám prostě dají umístěnku. Ale to je cesta, kterou se rozhodně nehodlám vydat. Správná cesta jsou pobídky, stimulace a debata s lékaři a studenty, co udělat pro to, aby si vybrali potřebné obory.“

Válkovi se ze slov Duška o rakovině »vaří krev«: Pavědecké nesmysly! Zuří i další politici

A jaké tedy jsou pobídky a možnosti státu?

„Všechny peníze, loni to bylo zhruba 820 milionů a letos budeme postupovat stejně, jsme směřovali de facto na dva obory: praktický lékař pro dospělé a praktický lékař pro děti a dorost. Zcela jsme nechali na asociacích, kde ti lékaři nastoupí s tím ale, že jsme prioritně uspokojovali regiony, kde jich je nedostatek. V podstatě jakýkoliv absolvent, který si vybral obor praktický lékař, byl uspokojen a stát plně refunduje jeho mzdu a kurzy a ještě platí něco jeho školiteli. Jsou to vlastně placená rezidenční místa. My jsme vybrali tyto dva obory, protože největší nedostatek je právě v primární péči. A když nebude dobře nastavená, není možné systém posunovat dál. Chtěl bych, aby to řešila zdravotní pojišťovna.“

Jak by to měly pojišťovny řešit?

„V návrhu zákona, který předkládáme příští rok do Sněmovny, je, že tuto odpovědnost bude mít pojišťovna a bude mít možnost říct: »podívejte se, pane doktore, chcete dělat tento a tento obor? Jasně, a my bychom potřebovali, abyste nastoupil tam a tam a jsme vám za to ochotni nabídnout finanční stimul. A navíc vám zaplatíme celou přípravu k atestaci«. Takto jsem dohodnutý předběžně s pojišťovnami, že bychom to organizovali. Ale je potřeba na tom dlouhodobě systematicky pracovat a v tom vidím kámen úrazu. Když teď uděláme nějakou změnu, navýšíme počet přijatých studentů, tak až za 10 let z toho budou plody. Na tom musí být shoda politických stran. Což bohužel u nás je extrémně komplikované.“

Chápu, ale ten problém je nyní. Máte nějaké krátkodobé řešení?

„Teď jsme nařídili ředitelům fakultních nemocnic, ředitelům nemocnic, kde jsou lůžková oddělení, aby se pediatrům, kteří tam nyní nastupují a připravují se k atestaci, trochu změnil vzdělávací program. Tedy aby už v druhém roce praxi neabsolvovali v nemocnici, ale v terénu. Už letos a hlavně v příštím roce tak zhruba 100 lékařů nastoupí na pracoviště praktických lékařů především tam, kde jsou potřeba. Také jsme s UNICEFEM spustili poměrně robustní stimulační program, aby mohly nemocnice i sdružené praxe pediatrů vytvářet nové ambulance, čímž jsme zvýšili jejich počet v některých regionech.“

Já chápu, že začínající lékař s rodinou nastoupí do velké nemocnice ve velkém městě. Ale jak ho chcete přesvědčit, aby šel na periferii?

„Přesvědčovat by měl zřizovatel zdravotnického zařízení. To je jeho povinnost, pokud to zařízení provozuje a je dobrým manažerem. Dobrý zřizovatel najde ty nástroje.“

Co systém soukromých praxí?

„Oddělme nemocnici od soukromé praxe. V nemocnici, pokud jde o zaměstnance, je to čistě věc ředitele a provozovatele. Jiná věc je soukromá praxe, tady je to čistě povinnost pojišťovny. Ona je ta, která s vámi může nebo nemusí sepsat smlouvu a neměla by ji s vámi sepisovat tam, kde je lékařů nadbytek. Tady existuje analýza, že v Praze podle dat od pojišťoven je největší počet soukromých specialistů na počet obyvatel na světě! A na druhém místě je Brno. Z logiky věci by pojišťovna měla nabízet lékařům smlouvy v místech, kde chybí.“

Neuvažuje se o nějakém stimulu, třeba o navýšení kapitační platby?

„Navýšení kapitační platby, pokud budou všichni chtít zase pracovat v Praze, tak nijak nepomůže.“

A nějaká diferenciace?

„Diferencovaná kapitační platba fungovala dlouhodobě, ale ten efekt není žádný nebo minimální. Proto chci změnit zákon, aby stát mohl různými kroky, včetně odvolání ředitele pojišťovny, tlačit na tvorbu rovnoměrné sítě. Pokud lékař splní všechny podmínky, kraj mu musí povolit otevření praxe. Jediný, kdo může říct ne, je pojišťovna. Ta by měla říct: »podívejte se, tady mám 20 ortopedů a dalšího nepotřebuji. Ale jinde nemám žádného a tam s vámi sepíšu smlouvu«. A toto pojišťovna dílem nedělá, protože ten zákon není úplně ideální a dílem, protože ji k tomu nikdo nikdy nenutil. Já jsem ji k tomu začal nutit. Jde to velmi zvolna a složitě, ale pracujeme na tom intenzivně.“

Češi si z Egypta vozí léky na předpis, dávají je i dětem. Válek: Extrémní riziko

Iniciativa Mladí lékaři otevřela problém délky služeb a přesčasů. Podle nich je průměrná délka služby lékařů 26 hodin, více než čtvrtina z nich po noční službě zůstává v práci celý následující den. Skutečně to takto funguje v českých nemocnicích?

„Z analýzy, kterou udělali, vyplývá, že ve fakultních nebo přímo řízených nemocnicích, kde o tom mohu rozhodovat, tak to funguje v málo případech, anebo vůbec. A ani to se mi nelíbí, protože tu existuje zákoník práce. Jsem rád, že Mladí lékaři, komora a odbory si uvědomují, že se musí dodržovat celý zákoník práce.“

Nepřivíraly se nad tím oči, protože to takhle fungovalo vždycky?

„Je potřeba se vždy ptát zřizovatelů zdravotnických zařízení. Mě by zajímalo, jestli ta analýza je stejná u soukromníků i ve výzkumných pracovištích. U nás je obrovský problém nadužívání zdravotní péče. Faktem je, že u nás si řada zvykla extrémně často navštěvovat urgentní příjmy. Jednak nerozlišuji mezi ním a pohotovostí a těžko můžete od laiků chtít, aby poznali, kdy mají jít na pohotovost a kdy na urgentní příjem. Když jsem byl ještě v nemocnici, tak počty pacientů na urgentním příjmu narůstaly exponenciálně.“

Jaké je tedy řešení této situace?

„Řešením je opravdu střídání směn, důsledné oddělení práce vědecké od práce pro lékařské fakulty, od práce pro nemocnici. Toto jsem ředitelům fakultních nemocnic opakovaně napsal, odměny, které dostávají, jsou podmíněny tím, že se zákoník práce v nemocnicích bude dodržovat a jsem připraven tam poslat kontroly. A chystáme jasnou metodiku a upozornění na problémy, které jsou nejpalčivější, například právě přesčasy.“

A nejsou vysoké přesčasy dány tím, že mladý lékař prostě potřebuje peníze? Jsou adekvátně odměňováni?

„Odměňování začínajících lékařů je podle mě adekvátní. Je určitě vysoko nadprůměrné nad příjmem jakékoliv jiné kategorie v tomto věku. Po atestaci pak ten příjem nastupuje. Lékaři slouží všude ve světě. Málokdo vám řekne, že jeho příjem je dostatečný a vyšší už příjem nechce. Kvůli pacientům je potřeba, aby lékaři samozřejmě nebyli přetížení. Co z té analýzy vyplývá, jsou věci, které jsou dlouhodobým problémem českého zdravotnictví. A ta situace se postupně po malých krůčcích zlepšuje.“

Kromě zlepšování primární péče chcete také dávat benefity za dodržování prevence. Už máte nějaké konkrétní obrysy, co by to mohlo být?

„V rámci zákona o změně zdravotního pojištění máme nastavený celý mechanismus benefitů. Ty by měly motivovat pacienty, aby o své zdraví pečovali. A nejen ve smyslu, aby se účastnili screeningových a preventivních programů, ale je to motivace k zdravému způsobu života.“

Jak přesně má taková motivace vypadat?

„My jsme navýšili už fondy prevence a z nich lze čerpat vyšší příspěvky. Chtěli bychom toto cílit na rizikové pacienty, děti a seniory. Typickým příkladem je nehrazená lázeňská péče nebo doplatky za léčivé příplatky, kdy by se z fondu prevence dalo hradit to gró. Také bychom to chtěli směřovat na pobyty dětí v přírodě. My jsme spustili v rámci screeningu program, který se jmenuje Buď fit 24 a ten je zaměřený na prevenci obezity u malých dětí.“

Mluvíte tady o dětech a seniorech, ale co zdraví třicátníci, kteří chtějí také pečovat o své zdraví? Ti budou také nějak zvýhodněni?

„V tom zákoně to bude formulované tak, že každý člověk, který má zájem do toho systému vstoupit, tak může. A ze zdravých dětí, pokud do programu vstoupí, se stanou zdraví třicátníci. Jenže my nesmíme zapomínat na ty, kteří možnost do programu vstoupit neměli a je jim okolo 70 a více. Byl bych rád, aby tu byla možnost, řekněme, sbírat body a pak je čerpat buďto průběžně, nebo v určitém věku třeba na lázně. A pořád ještě debatujeme o možnosti čerpání, kdy body využijete třeba pro své rodiče. Chci, aby zdravý třicátník žil zdravě, ale my se opravdu musíme nejvíc soustředit na seniory a na děti.“

Česko se také potýká s výpadky léků. Ty už se podařilo vyřešit?

„Pořád jsou výpadky léků a my se s tím potýkáme každý týden.“

Které přípravky to byly tento týden?

„Tento týden jsme řešili třeba antiparkinsolika, kapky do očí a endiaron. Ale třeba jsou léky, které úplně zmizely a už nikdy nebudou a my si budeme muset zvykat, že je výrobce přestal vyrábět. A stále trvá nedostatek některých aktivních látek, ta situace se nezlepšuje. Každý týden situaci monitorujeme a daří se nám relativně včas zachytit problém u výrobců. A tím, že máme od loňska zákon, který mi umožňuje schválit úhradu léků mimo systém, pokud mně to schválí vláda, což se děje, tak dokážeme léky dovážet a co nejvíce se připravit na podzim. Ale situace je pořád špatná v celé Evropě a řešení je opravdu jen celoevropské. Pokud nebudeme mít dostatečnou výrobu v Evropské unii, tak pořád jsme odkázáni na vývoj situace.“

A dokáže Evropa konkurovat ostatním trhům?

„Evropa bezesporu konkurovat dokáže. Ten trh jako takový, pokud by byl jednotný, by byl jedním z největších. My jsme v situaci, že výrobce je mimo Evropu a má nějakou produkci, kterou si ale mohou objednat všechny velmi silné ekonomiky. A abychom mohli systémově řešit nedostatek léků v Evropské unii, pak musí Evropská unie fungovat jako spolupracující a tím konkurovat velkým ekonomikám. My ale musíme posílit i český trh. Už máme zmapované všechny výrobce, kteří vyrábí nebo mají kapacity, a děláme to, že je oslovujeme, aby kapacity navýšili, garantujeme jim odběry a hledáme cestu, jak jim zajistit aktivní látky.“

Vy chcete zásoby léků po výrobcích a distributorech ošetřit zákonem. Stihne se projednat tak, aby začal platit ještě na podzim?

„Přijetí toho zákona budu mít ty systémové řešení v rámci republiky. Bohužel se to nepodaří pravděpodobně tak rychle, jak jsem chtěl, byť jsme ho dostali do Sněmovny před prázdninami. Kdyby opozice aspoň trošku v tomto směru spolupracovala, mohl být do konce září schválený a zákon mohl už na podzim platit. Ale i když jsme ho zařadili jako druhý bod, jako úplně nejdůležitější před všechny ostatní, tak první bod se projednával tak nesmyslně dlouho kvůli různým vystoupením opozice a tím se to nestihlo.“