Zadlužení Evropské unie klesá. V Česku je to ale naopak: Dluh roste, překročil poprvé 3 biliony

Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280.574 korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 69,2 miliardy korun.

„Soustavný nárůst dluhu posunuje ČR i v žebříčku míry zadlužení. Ještě těsně před covidem byla ČR čtvrtou nejméně zadluženou zemí, nicméně nyní je už devátou. Za toto období se její dluh zvýšil o téměř 1,4 bilionu korun a vzhledem k jejím rozpočtovým záměrům je jasné, že v tomto trendu bude pokračovat i v následujících letech,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

„Můžeme si stále říkat, že dluh ČR patří mezi nejnižší, nebo že je třeba ani ne poloviční ve srovnání s eurozónou, avšak trend posledních let ukazuje, jak snadno a rychle se může dluh nabalovat. Nakonec nejde ani tak o pořadí v žebříčku, ale především o ochotu věřitelů takové zadlužení financovat,“ dodal Dufek.

Zadlužení EU se snížilo i proti čtvrtému čtvrtletí loňského roku, kdy činilo 83,8 procenta HDP. Česko jde i v tomto ohledu opačným směrem, zadlužení tehdy činilo 44,2 procenta HDP.

„Mírné snížení poměru veřejného dluhu k HDP je způsobeno růstem HDP, který v absolutním vyjádření převážil nad růstem veřejného dluhu,“ uvedl Eurostat.

Deficit veřejných financí EU jako celku v prvním čtvrtletí dosáhl podle sezonně přepočtených údajů tři procenta HDP, a zvýšil se tak proti deficitu 2,4 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 4,2 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.

Hrozí Česku bankrot? Zatím je to sci-fi, míní ekonomové. Dynamika růstu schodku však dobrá není

Co se zemí eurozóny týče, zadlužení se tam v prvním čtvrtletí snížilo na 91,2 procenta HDP z 95 procent před rokem. Ve čtvrtém čtvrtletí zadlužení eurozóny dosáhlo 91,4 procenta. Deficit veřejných financí se meziročně zhoršil a dosáhl 3,2 procenta HDP ve srovnání s deficitem 2,7 procenta hrubého domácího produktu. Snížil se ale mezičtvrtletně, v závěru loňského roku totiž činil 4,7 procenta HDP.

Nejvyšší zadlužení má nadále Řecko, a sice 168,3 procenta HDP. Tato země ale zároveň snižuje zadlužení nejrychleji z celé unie - před rokem zadlužení Řecka činilo 189,4 procenta ve vztahu k výkonu ekonomiky. Druhé nejvyšší zadlužení měla Itálie (143,5 procenta), následuje Portugalsko (113,8 procenta), Španělsko (112,8 procenta) a Francie (112,4 procenta). Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko (17,2 procenta), Bulharsko (22,5 procenta) a Lucembursko (28 procent). V Lucembursku se ale na druhou stranu zadlužení v prvním čtvrtletí zvýšilo nejvíce v EU.

Státní dluh za celou EU se ke konci prvního čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil nad 13,51 bilionu eur (více než 324 bilionů Kč), zatímco před rokem nepatrně přesahoval 13,02 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl těsně pod 3,1 bilionu korun a byl rekordní. O rok dříve byl nad 2,68 bilionu korun.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.

Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.