Menší pomoc pro Čechy v zahraničí? Ze škrtů mají exministři obavy, varovali před rušením úřadů

„Úspory jsou určitě možné, ale podle mě nefunguje princip plošných škrtů. Je to prostě tupá snaha říct: Uspořte, aniž by se řeklo, co přesně by se mělo přestat dělat. Znamená to omezení sítě našeho diplomatického zastoupení? Omezíme ekonomickou diplomacii? Pokud toto všechno chceme zachovat, tak se obávám, že ty úspory tak, jak jsou požadované, skutečně nejsou možné,“ uvedl pro Blesk Zprávy exministr zahraničí Tomáš Petříček.

„Česká diplomacie má naprostou většinu nákladů v oblasti mzdových prostředků, jsou to platy diplomatů či třeba cestovní náhrady. Museli by tedy přistoupit buď ke snižování mezd, k propouštění pracovníků a v důsledku toho třeba i k zavírání některých ambasád. Ambasáda se zavřít dá, ale potom se velmi obtížně udržují s tou zemí tak kvalitní vztahy,“ dodal.

Někteří lidé pracující v diplomacii dnes navíc stojí před novými výzvami. „Válka na Ukrajině a bezpečnostní situace v Evropě přinesla nové, urgentnější úkoly. Část ministerstva zahraničních věcí má dnes určitě víc práce než v době, kdy byl v Evropě mír. Lidé, kteří se tématikou bezpečnostní situace ve východní Evropě zabývají, a tito lidé jsou dnes velmi vytížení," řekl.

Potřebuje Česko velvyslance v Rusku? Podle Koláře není nutný, Petříčkovi by stačil společný z Evropy

„Česká diplomacie odvádí poměrně dobrý kus práce, ať už v oblasti politických a diplomatických vztahů, tak v případě konzulární činnosti, když pomáhá našim občanům v zahraničí. Pokud by se úspory dotkly těchto pracovníků, znamenalo by to i omezení některých služeb pro Čechy, kteří se v zahraničí dostanou do problémů,“ vysvětlil Petříček.

Připomněl také, že ministerstvo zahraničí má jeden z nejmenších rozpočtů a úspory jsou proto složitější. S tím souhlasí i Cyril Svoboda.

„Jako nejdražší řešení v tomto případě vidím zavírání úřadů. Můžete snížit počet diplomatů na velkých úřadech, kde jsou desítky lidí, jako jsou úřady ve velmocích, to se asi dá udělat. Ale když zavřete úřad, tak je to v konečném důsledku nejdražší možnost, protože ho pod časovým tlakem vždycky prodáte pod cenou. Když pak nemovitost budete pořizovat za další dva, tři roky, tak ji zase naopak koupíte za mimořádně vysokou cenu.V prvním rozpočtu to vypadá hezky, ale za dva roky se to projeví jako strašný problém,“ vysvětlil exministr.

Svoboda: Posílit úřady v Africe, méně diplomatů v unijních zemích 

„Já bych určitě nezavíral úřady v Africe, ale posílil bych je. Snížil bych počet vyslaných diplomatů zejména v unijních zemích a u spojenců, protože tam se ukazuje, že řadu agend můžeme dělat přímo, nepotřebujeme na to další diplomaty. Takže tam se dají ušetřit nějaké statisíce korun nebo miliony, což pořád není pro rozpočet zásadní. Velmi vážně však varuju před zavíráním úřadů a ministerstvo financí by k tomu nemělo ministerstvo zahraničí nutit, protože to Českou republiku nakonec stojí dramaticky víc peněz,“ dodal Svoboda.

Nedostatek úřadů ve vzdálených zemích považuje za problém. „To se týká kontinentů, jako je latinská Amerika nebo Afrika. Nejde o problém v Evropské unii nebo v Severoatlantické alianci. Tam máme přímé vazby a není potřeba příliš mnoho diplomatické péče. Ale jsou země vzdálené a většinou je zkušenost taková, že ministerstvo šetří právě na těch vzdálených úřadech. Podle mě to je dlouhodobě chybný krok. Řešení, které přinese krátkodobý, opravdu krátkodobý efekt.“

Afriku považuje za důležitou i Petříček. „Zaprvé je to region, který hraje významnou, stále významnější roli v dodávkách některých kritických surovin pro nové technologie. Týká se to vzácných kovů kobaltu či jiných surovin. Ne nadarmo se o Afriku velmi intenzivně zajímá Čína. Pokud chceme budovat ekonomiku, rozvíjet nové technologie, tak potřebujeme stabilní, bezpečné dodavatelské řetězce. Zadruhé Afrika je populačně rychle se zvětšující region, řada zemí už má poměrně zajímavé trhy i pro české produkty,“ dodal Petříček. Afrika je důležitá i z hlediska migrace.

Peklo na Rhodosu vychladlo: Český konzulární tým se vrací, ministerstvo zrušilo i telefonní linku

Česká republika má s ohledem na svoji velikost poměrně velkou síť zastupitelských úřadů po světě, řekl. „Spíš bychom se měli bavit, jestli tomu odpovídají naše priority a nastavení té sítě. Jestli v některých oblastech není spíš poddimenzovaná, třeba v Africe máme jen malý počet ambasád (v subsaharské Africe je jich sedm – pozn. red.)."

Bojí se, že se budou hledat úspory i v podfinancované rozvojové spolupráci s Afrikou i například Skandinávií. Česko navíc přehlíží další zajímavé partnery, na jihu Evropy například Portugalsko nebo země západního Balkánu. Mají pak dojem, že se na ně zapomíná.

„Když se podíváme, co se odehrává v Kosovu, na srbsko-kosovské hranici, nebo i na stále komplikované vztahy mezi Severní Makedonií a Bulharskem, tak si tento region pozornost rozhodně zaslouží. Rozhodně si nikdo nepřeje, aby se opakovala minulost a západní Balkán se destabilizoval. Není to bezprostřední hrozba pro Českou republiku, ale mohou nastat situace, které by nám připomněly negativní jevy třeba z 90. let, například organizovaný zločin nebo migraci. Nemyslím si, že by byl Balkán na cestě ke konfliktu, ale ta situace je napjatá, přitom tam máme české firmy,“ řekl Petříček.