18°C
Češi si na důchod spoří pozdě. Expert pro Blesk popsal, čím by stát měl motivovat mladé
Češi si dobře uvědomují, že si budou muset na důchod spořit, pokud si budou chtít uchovat určitý životní standard. Se spořením ale začínají pozdě a také si spoří malé částky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Broker Consulting, který vytvořila agentura Ipsos. K většímu ukládání peněz mají motivovat mimo jiné změny třetího pilíře důchodové reformy, které má na stole vláda. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla v nich však chybí nástroje, které by směřovaly k mladým lidem.
Na důchod si podle průzkumu spoří 71 procent Čechů, více než polovina dotázaných pravidelně. Obvykle jde o částky do 2000 korun měsíčně, ty volí 74 procent osob. Čtvrtina lidí si odkládá méně než 500 korun. Pouze 26 procent lidí si spoří na důchod více než 2000 korun.
Na základě pouze těchto dat by se mohlo zdát, že jsou Češi uvědomělí a na důchod se dokážou částečně zajistit sami. Jenže problém začíná u věku, ve kterém s tímto spořením začínají. Obvykle je to kolem 50 let, takže si nedokážou naspořit závratné sumy – podle průzkumu má aktuálně více než třetina populace naspořeno méně než 100 tisíc korun, čtvrtina pak mezi 250–500 tisíci korunami. Přitom třetina respondentů sama uznává, že ideální by byl alespoň milion korun.
„Na některé – a teď si dovolím říct zbytné – věci, to znamená radovánky nebo dovolená, zábava, restaurace, si budu muset vydělat sám a v důchodu mi to prostě nebude platit stát,“ popsal hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák, co si lidé podle průzkumu uvědomili.
Důchodu, který bude tyto radovánky obsahovat, ale podle něj Češi docílí jen buď spořením vysoké částky, nebo tím, že si začnou spořit brzy. Doporučuje druhou variantu, protože „bolí“ méně.
„Když začnu ve 30 letech, bude mě to stát 2200 korun měsíčně. Když to nechám na 40 let, už mě to bude stát 3700 korun měsíčně, a když to nechám na tu padesátku, když už si řeknu super, doplatil jsem hypotéku, mám vlastní bydlení, děti jsou z baráku, v normálním produktu, otevřeném podílovém fondu s očekávaným zhodnocením okolo 6 procent, to znamená (…) že tam musím dávat 7000 korun, to je dost peněz měsíčně,“ vyjmenoval Novák.
Rusnok: Češi se chovají racionálně
Podle bývalého premiéra a guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nicméně není pravda, že by lidé měli naspořeno až tak málo. „Naprostá většina lidí bydlí ve vlastním bydlení,“ upozornil s tím, že lidé mají peníze uložené v nemovitostech. „To pak trochu zkresluje porovnání s jinými zeměmi, kde je to naopak, že tam si ti lidé musí mnohem víc naspořit na to, aby zvládli nájem, který budou užívat i po celou tu dlouhou dobu svého penzijního věku,“ vysvětlil ekonom, jenž nyní pracuje jako poradce představenstva Allianz.
Lidé se podle něj chovají vlastně velmi racionálně a podle nastavených podmínek. A tyto nastavené podmínky způsobily, že většina populace nikdy neměla příliš velkou motivaci si spořit, jelikož jejich důchod nebyl o moc nižší než mzda. Tato míra se nazývá náhradový poměr, a byť podle oficiálních statistik vychází na 63 procent, dvě třetiny populace ho podle bývalé guvernéra mají 70–80 procent.
„Já tvrdím, že to je ten fundamentální důvod, proč tady nikdy žádná penzijní reforma toho velkého typu nevznikla, protože po ní de facto nebyla společenská poptávka, která by se transformovala do té politické poptávky,“ je přesvědčen Rusnok. Třetina populace, která na stávajícím systému byla bita, zbytek populace nepřetlačila.
Změny skutečně schodek srazí
S důchodovou reformou, jejíž část již vláda představila společně s konsolidačním balíčkem, už ale penze nebudou růst tolik jako v minulosti, také se změní věk odchodu do důchodu, který bude provázán s očekávanou délkou dožití. Lidé budou podporováni, aby pracovali i během penze, a z průzkumu vyplynulo, že Češi s tímto aspektem počítají.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl podotkl, že v tom existuje rozpor s narativem politiků. „Když se podíváte, jak se vede veřejná debata, budete mít pocit, že 99 % lidí touží odejít do důchodu před statutárním věkem, a přitom reálně to vypadá, že to tak není,“ uvedl. Lidé ale podle něj odcházejí do důchodu dříve, protože za to dosud byly jen minimální sankce. Že k tomu přistupuje třetina populace, považuje za špatně nastavený systém.
I výrazně tvrdší sankce za dřívější odchod do důchodu reforma obsahuje. „V součtu všechny tyhle změny umí ten očekávaný schodek důchodového účtu snížit o více než polovinu,“ komentuje Hampl, jaký dopad reforma bude mít.
Vyšší příspěvek pro mladé jako možná cesta
Vše se ale vrací ke spoření, ke kterému se budou muset uchýlit i lidé, kteří s tím možná dříve nepočítali. Vláda se za tímto účelem chystá upravit třetí pilíř důchodového systému, aby jej využívalo více lidí. „Je tam podle mě aspoň jeden bod, který může vést k většímu rozhýbání, a to je možnost paralelně být ve starých, transformovaných fondech a paralelně být i v těch účastnických, což zatím možné nebylo,“ hodnotí Rusnok navrhované změny.
Hampla nicméně mrzí, že návrh neobsahuje větší motivaci, jak do spoření zatáhnout mladé lidi, protože jak se shodli všichni experti, začít se shromaždováním finančních prostředků na penzi až v 50 letech života je velmi pozdě. „Češi dobře kalkulují a dobře počítají. Takže by určitě pomohlo, kdyby třeba výše příspěvku ve třetím pilíři v důchodovém byla nastavena tak, že bude vyšší pro mladší ročníky a třeba se bude s délkou pojištění nebo s délkou účasti ve třetím pilíři snižovat,“ popsal předseda Národní rozpočtové rady pro Blesk Zprávy.
Podle něj konstantní výše příspěvku mladého člověka příliš nemotivuje do třetího pilíře vstoupit. „To byla úvaha, kterou měli experti Národní ekonomické rady vlády. Mladším ten příspěvek zvýšit a naopak těm, kteří už mají blízko důchodu, tak ho ne snížit, ale prostě nemít ho takhle vysoký. To je určitě věc, která je ještě na zvážení,“ říká Hampl.
