Rána pro benefity v úsporném balíčku: Šokující přístup vlády, kroutí hlavou poskytovatel

V konsolidačním balíčku vláda představila zrušení daňového osvobození volnočasových benefitů pro zaměstnance. To okamžitě spustilo lavinu kritiky. Podle Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS ČR) by to znamenalo, že 94 % firem by poskytování benefitů zrušilo či výrazně omezilo. „Bude to mít negativní dopad na státní rozpočet, což je v přímém rozporu se zveřejněnými propočty ministerstva financí,“ varoval výkonný ředitel UZS ČR Vít Jásek.

„Když by bylo toto osvobození zrušeno, musel by zaměstnavatel z benefitů platit odvody na zdravotní a sociální pojištění, čímž by se pro něj stalo poskytování benefitů ještě nákladnější než poskytování mzdy,“ upřesnila UZS.

Poskytovatel: Šokující přístup vlády

Volnočasové aktivity svým pracovníkům poskytuje téměř 90 % zaměstnavatelů. Nejvíce jim přispívají na zdraví, sport, kulturu nebo rekreaci.

„V květnu jsme se na to v rámci našeho průzkumu ptali přímo zaměstnavatelů. Vyplývá z něj, že zaměstnanecké benefity plánuje v případě zrušení daňového zvýhodnění omezit nebo zrušit 9 z 10 zaměstnavatelů. Považuji za naprosto šokující, že vláda tuto skutečnost nebere v potaz a tvrdí, že k rušení benefitů nedojde. Musíme si přitom uvědomit, že jejich zvýhodnění bylo v první řadě zavedené právě proto, aby firmy k jejich poskytování motivovalo. Není možné tuto motivaci nyní zrušit a očekávat, že si toho zaměstnavatelé nevšimnou a budou benefity poskytovat dále, i když se jim to nevyplatí,“ uvedl pro Blesk Zprávy výkonný ředitel MultiSport Benefit Miroslav Rech.

Jeho slova potvrdil Blesk Zprávám také ředitel Benefit Plus Ondřej Tyl. Benefit Plus pracuje pro více než 600 firem. „Mohu potvrdit, že s našimi klienty se o současné situaci bavíme a bez výjimky se zrušením podpory volnočasových benefitů nesouhlasí. Z pohledu zaměstnavatelů jsou benefity vnímány jako velmi účinný motivační nástroj zaměstnanecké politiky v celé EU kromě Maďarska, a proto firmy nechápou, proč by měly být rušeny. Unie zaměstnavatelských svazů dokonce spustila iniciativu www.zachranmebenefity.cz, kde jejich otevřený dopis již přímo podpořily desítky firem,“ řekl Tyl Blesk Zprávám.

Rýpnutí: Prošli to nad sklenkou vína z Moravy?

Co podle Recha stálo za vládním rozhodnutím zrušit daňové osvobození volnočasových benefitů? „To by byla z mé strany čirá spekulace. Ale pokud chcete slyšet můj názor, vládě její experti přinesli na stůl balík možností, který si vláda ledabyle prošla, nejspíše nad sklenkou vína z Moravy. A smyslu a přínosu benefitů nikdo nerozuměl, tak to tam nechali,“ vyjádřil se pro Blesk Zprávy Rech.

Změna by dále nezasáhla jenom firmy či zaměstnance, ale také poskytovatele benefitů. Například sportoviště by tak přišla o značnou část tržeb, stojí v tiskové zprávě MultiSport Benefit.

Problém pro fitness centra. Ubudou klienti?

Podle průzkumu České komory fitness vyšlo, že řada fitness center má jedny ze svých hlavních zdrojů příjmu právě benefitní programy. Sportoviště se přitom stále nevzpamatovala z období pandemie, podotknul Rech. „Řada fitness center a dalších sportovišť má desítky procent příjmů právě prostřednictvím vstupů držitelů Multisport karty,“ sdělila Blesk Zprávám prezidentka České komory fitness Mgr. Jana Havrdová, MPA.

Vládní úprava by mohlo způsobit odchod klientů. „Tato sportoviště budou muset v případě zrušení současných daňových výhod zaměstnavatelských benefitů přesvědčit své klienty, aby k nim chodili cvičit i bez Multisport karet, nebo o tyto klienty přijdou. Plánované úspory státu jsou kalkulované mylně. Při snížení návštěvnosti se dle našich odhadů sníží příjmy provozovatelů sportovišť až o 30 %, a tím i odvedená daň z příjmu. Vláda tvrdí, že její návrh přinese rozpočtu ročně 150 miliard korun. Právě tolik by se ale dalo každý rok ušetřit na výdajích na zdravotnictví, pokud by Češi měli více pohybu. Vyplývá to z výzkumu WHO, který v ČR zaštiťoval IKEM a který zjistil, že nedostatek pohybu se na nákladech na zdravotní péči v ČR podílí z 25 až 30 procent,“ řekla Havrdová.

Zdaňte více tabák, víno i hazard! Experti na závislosti tepou vládu, porušila podle nich sliby

Navíc hrozí, že v Česku dojde ke zrychlení pandemie obezity, s čímž je spojena celá řada dalších nemocí, které zdravotní systém budou zatěžovat, okomentoval Rech. „Vláda by tedy měla naopak ve vlastním zájmu sport podporovat více. To jsou výdaje, které se jí vrátí,“ zmínil Rech.

Zrušení daňového zvýhodnění volnočasových benefitů by podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) měl negativní ekonomický dopad též na podnikatele v kultuře a další služby, u kterých si zaměstnanci volnočasové benefity vybírají.

Společnost Benefit Plus přitom doufá, že vláda své rozhodnutí ještě přehodnotí. „Především by však takové rozhodnutí stálo proti zájmům 3 milionů zaměstnanců, to si myslím, že je ten nejdůležitější aspekt. Proto věříme, že vláda nakonec ještě zváží všechny argumenty, které mluví jasně proti zrušení podpory zaměstnaneckých benefitů,“ dodal Tyl.

Zvýší se mzdy?

Ztráta benefitů by mohla rozhodovat o tom, jestli se pracovníci rozhodnou z firmy odejít. „Zaměstnavatelé by také museli následně bojovat s rostoucí nespokojeností svých lidí a rizikem zvýšené fluktuace. Situaci přitom nenahrává ani aktuální neřízená a historicky nejvyšší inflace, kvůli které zaměstnanci tlačí na růst mezd, ani nejnižší míra nezaměstnanosti v EU a ignorace nastavení nových pravidel ekonomické migrace, kvůli níž se zaměstnavatelé přetahují o kandidáty. Benefity totiž pro valnou většinu uchazečů o práci a zaměstnanců představují zásadní argumenty pro jejich rozhodování,“ sdělila Blesk Zprávám marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment Jitka Součková.

„Z našich průzkumů vyplývá, že poskytované benefity jsou po mzdě druhým nejdůležitějším aspektem při rozhodování o přijetí, či odmítnutí pracovní nabídky. K nejžádanějším patří zejména finanční benefity,“ dodala Součková.

Naproti tomu průzkum personální agentury Předvýběr.cz, jak vyplývá z tiskové zprávy agentury, uvádí, že pro samotné zaměstnance firemní benefity tolik důležité nejsou. „Průzkum potvrdil, že zatímco zaměstnavatelé se snaží poskytovat lidem co možná nejvíce výhod, zaměstnanci benefitům přikládají menší význam,“ uvedl ředitel agentury František Boudný.

Města a obce: Válka s vládou kvůli balíčku a vyšší dani z nemovitosti. Přijde ústavní stížnost?!

„Na stupnici od jedné do pěti, kde stejně jako ve škole jednička znamená největší důležitost a pětka naopak téměř žádnou, finanční příspěvky zaměstnavatele nejčastěji zaměstnanci označili trojkou (41 %), čtyřkou (31 %) a pětkou (21 %). Pouze sedm procent dotázaných tyto benefity hodnotí dvojkou. Tři ze čtyř zaměstnanců uvedli, že vůbec nevyužívají příspěvek na dovolenou, 64 % lidí nevyužije příspěvek na kulturu a 46 % nečerpá ani příspěvek na sport,“ vysvětlil ředitel.

Znevýhodnění benefitů by však mohlo zapříčinit nárůst mezd. „Pro zaměstnance jsou podstatné výhody jako celek, vyšší výplata je samozřejmě nejatraktivnější. Bude-li poskytnutí benefitu finančně stát zaměstnavatele totéž jako zvýšení mzdy, firmy lidem přidají. Pracovní trh to nijak neovlivní – zaměstnanci dostanou výhody v jiné formě. Stát by v úvahách o znevýhodňování benefitů měl vzít v úvahu vliv takového opatření na inflaci,“ okomentoval pro Blesk Zprávy Boudný.

„Firmy se pohybují na silně konkurenčním trhu, musí lidem dávat něco navíc. V zásadě je jim jedno, jakou formou. Benefity dávají, protože zaměstnancům přijdou atraktivní a pro firmy jsou výhodné. Když nebudou výhodné, budou se snažit zaujmout zájemce o práci jinak,“ dodal.

Lidé se rozhodují nejen podle benefitů, ale podle celé řady faktorů. „Zaměstnanci benefity nepovažují za tak důležité jako zaměstnavatelé. Lidé se rozhodují podle všech faktorů – nejsou to jenom benefity, ale výše mzdy, pracovní prostředí, zajímavost práce, image firmy…,“ uzavřel Boudný.