Nedostatek léků v Evropě: Výrobci nemají peníze, budou muset léčiva zdražit?

Jen pár směn navíc ve farmaceutických továrnách k ukojení nedostatku léků nestačí. A investovat do výroby se farmaceutickým firmám vyplatí jen tehdy, pokud by za léky dostaly víc peněz. Například za lék amoxycylin, který pomáhá mimo jiné proti zánětům, však Evropané platí skoro stejně jako před lety. Drahé investice pro rychlejší výrobu léků se tak firmám nevyplatí, prodej jim nepokryje náklady.

„Náklady se zvyšují, cena zůstává stejná,“ uvedl pro Reuters Ignasi Biosca-Reig ze španělské farmaceutické společnosti Reig Jofre.

A podobný problém má minimálně dalších 13 evropských výrobců: Nevydělají dost peněz na to, aby mohli antibiotika vůbec vyrábět, natož zvýšit jejich produkci. Za posledních deset let musely některé evropské společnosti výrobu dokonce snížit. Například nizozemský farmaceutický výrobce Centrient Pharmaceuticals v roce 2022 kvůli vysokým nákladům na energie vyrobil o čtvrtinu léků méně. Jiná firma InnoGenerics vyhlásila bankrot.

Válek o výpadcích antibiotik: Magor zaútočil na Ukrajinu, nedostatek léků v ČR s pomocí Ukrajincům nesouvisí

V oblasti je vyvíjen obrovský tlak na snižování ceny, evropské vlády uzavírají smlouvy s nejlevnějšími výrobci. V Česku je maximální cena některých léků regulovaná, zpravidla jde o přípravky hrazené zdravotní pojišťovnou. Ceny dalších léků určí konkurenční boj. Už tak je pro stejné výrobky složité se na trhu několik let udržet, natož aby ještě zdražily. Upravit pružně ceny podle nákladů je navíc na evropském trhu nemožné.

Úsilí evropských farmaceutických firem podrývají také dodavatelé z Asie. Některé společnosti dokonce musely část své výroby přesunout do Indie nebo Číny, jde například o výrobu generických léčiv nebo aktivních farmaceutických složek. Náklady tam byly nižší. Na druhou stranu se tím ale Evropa stává na dodávkách léků z Asie závislejší.

„Došlo k poklesu evropských kapacit a právě teď v této situaci není volná kapacita, která by na tyto nedostatky skutečně reagovala,“ řekl Rex Clements, výkonný ředitel nizozemského výrobce API Centrient Pharmaceuticals. Lékárníci navíc těžko zjistí, kdy hrozí nedostatek – žádný evropský centrální systém nesleduje zásoby základních generických léků v jednotlivých zemích.

Cena je důležitější než bezpečnost dodávek a kvalita? 

Podle některých názorů by léky musely zdražit, aby se jejich výroba v Evropě nastartovala a předešlo se budoucímu nedostatku. Zatímco Evropská komise navrhuje, aby výrobci léků měli více rezerv a včas varovali před jejich nedostatkem, ti zase požadují změnu výběrových řízení a určování cen. Přestože se už Evropská léková agentura a zákonodárci s výrobci léků od října setkávali, žádná zásadní opatření podle Reuters přijata nebyla – k zvýšení výroby sice u některých firem došlo, ne však k takovému, aby pokrylo poptávku.

„Pokud je rozhodujícím kritériem ve výběrových řízeních cena, vysíláte tím signál, že bezpečnost dodávek, kvalita a ekologické standardy jsou méně důležité,“ uvedl Thomas Cueni, generální ředitel Mezinárodní federace farmaceutických výrobců a asociací.

Mnoho menších firem muselo trh opustit, například u amoxycylinu lék Evropě dodává několik výrobců, kteří pokrývají velkou část trhu – například americká firma Viatris, indická Aurobindo nebo francouzská Servier. Tyto velké společnosti zvýšily počet směn v továrnách a rozšířily svou výrobu, což si ale menší firmy dovolit nemohou a mezeru na trhu nezaplní.

Lékový limit šetří peněženku: Kolik vám pojišťovny vrátí na přeplatcích? A tipy, jak ještě uspořit

Že nabídku léků na trhu ovlivňuje inflace a energetická krize si všímá také server Politico. Napjatou situaci v zásobování způsobenou i nedostatkem surovin a omezenými výrobními kapacitami potvrdila také společnost Sandoz, jeden z největších výrobců generik na evropském trhu.

Některé země přijímají kvůli nedostatku léků opatření, což ale také může mít své následky. „Členské státy se musí zdržet přijímání vnitrostátních opatření, která by mohla ovlivnit vnitřní trh EU a znemožnit přístup k lékům potřebným v jiných členských státech,“ napsala v dopise evropská komisařka pro zdraví Sella Kyriakidesová řeckému ministru zdravotnictví Thanosu Plevrisovi. Jaká opatření země přijaly?

19. ledna Rumunsko na 3 měsíce pozastavilo vývoz antibiotik, paracetamolu a ibuprofenu. Všechny léky se podávají ústně. Kvůli aktuální epidemiologické situaci tím chce zajistit dostatek léků pro rumunské pacienty v době, kdy u léků hrozí nedostatek. Opatření se naopak netýká léčiv od rumunských výrobců.

Začátkem ledna Belgie zveřejnila dekret, který úřadům umožňuje zastavit vývoz v případě krize. Velcí distributoři tak musí zásobovat v první řadě belgické lékárníky. Aby vláda nemusela „přerušit životně důležitou léčbu, kterou někteří lidé potřebují“, spolupracuje belgické ministerstvo zdravotnictví přímo s Federální agenturou pro léky a zdravotnické výrobky (AFMPS).

V listopadu řecký regulátor léčiv dočasně rozšířil seznam léků, u nichž není možný další přeprodej do třetích zemí. Zastavil tím tzv. paralelní obchod, tedy situaci, kdy se léky někde nakoupí za nižší cenu a vyvezou se do zemí, kde za ně zaplatí více. Řecko také oznámilo zvýšení výroby generických léků a důkladnější kontroly jejich zásob.

Přijaté opatření se ale zdá být smysluplnější než pouhý zákaz vývozu některých léků: Německá vláda zvažuje změnu zákona na zadávání veřejných zakázek, aby zdravotní pojišťovny nenakupovaly léky tam, kde jsou nejlevnější. Podle nového zákona by se měly shánět u více dodavatelů, včetně těch dražších. Zásobování by tak bylo spolehlivější.

Česko může zákaz vývozu léků v případě jejich nedostatku zakázat od roku 2017. Nyní tato novela umožňuje nevyvážet přípravek Rapamune, který se podává lidem po transplantaci ledvin. Ministerstvo zdravotnictví ale chystá další novelu, kterým by se měla stabilitu dodávek léků na českém trhu zlepšit. Novela by měla umožnit vyhodnocení, kdy Česku hrozí nedostatek léčiva, a pružně na to reagovat. Zlepšit by se měly také rovnoměrné dodávky léčiv do lékáren.

V ideálním případě by novela podle ministra Válka mohla platit od 1. července, v nejhorší variantě od 1. ledna 2024. Válek také na tiskové konferenci 10. února zmínil, že by chtěl podpořit farmaprůmysl v České republice. Dřív podle něj bylo Česko ve výrobě léků relativně hodně soběstačné.