7°C
Obavy z ptačí chřipky přenosné na lidi: Zmutovala a nakazila norky. Vědci se bojí nové pandemie
Sotva se svět otřepal z jedné pandemie, může být na prahu druhé. Toho se bojí epidemiologové, kteří zkoumali šíření ptačí chřipky mezi zvířaty ve Španělsku. V nové studii, zveřejněné v odborném časopise Eurosurveillance, popsali, jak virus této nemoci začal napadat norky, což může v budoucnu znamenat snadnější přenos na lidi – zvlášť pokud bude virus dál mutovat.
Vědci ve studii hodnotili incident z října 2022, kdy se ptačí chřipka, konkrétně její kmen H5N1 začal šířit na norkové farmě ve Španělsku. Celkem se zde nacházelo 52 tisíc zvířat.
Jak popisují výzkumníci, majitelé farmy zpozorněli ve chvíli, kdy viděli, že norkové hynou, a to ve velkém – umřely stovky zvířat.
Nejdříve ale nebylo jasné, co se děje. Veterináři proto odebrali vzorky z mršin a poslali je na analýzu do vládní laboratoře. K překvapení celého týmu byly pozitivní na virus H5N1. Epidemiologové tento výsledek nečekali, jelikož ptačí chřipka napadá primárně ptáky, byť přenos na jiná zvířata není vyloučený.
Veterináři ihned nařídili utracení všech norků na farmě, personál byl umístěn do 10denní izolace a ostatní farmy po celé zemi musely zvýšit svá bezpečnostní opatření, například začalo být povinné nošení roušek na pracovišti. Pracovníci se také museli začít sprchovat před tím, než opouštěli areály.
Varovná podobnost s mexickou chřipkou
Protože šlo o nezvyklý případ, vzorky začali epidemiologové zkoumat podrobněji. A rychle si všimli jednoho znepokojujícího aspektu – virus H5N1, který se mezi norky šířil, nesl známky skoro deseti nových mutací. Většina z nich nikdy na viru H5N1 pozorována nebyla nebo byly vzácné, jedna byla v minulosti zaznamenána na viru mexické prasečí chřipky.
Virus prasečí chřipky s touto mutací způsobil v roce 2009 celosvětovou krizi, během které zemřelo okolo 284 tisíc lidí. Tehdy totiž došlo ke kombinaci rovnou několika chřipkových virů a vznikl zcela nový, který obsahoval geny prasečí, lidské a ptačí chřipky. Vědci v té době konstatovali, že podobný mix vidí poprvé.
Nyní mají obavy, že by k tomuto mixu (odborně vzniku rekombinantního viru) mohlo dojít znovu a těla norků se mohou stát prostředníkem, kde k této kombinaci dojde – ostatně rekombinantní virus vznikl i během současné pandemie covidu, při které byl zachycen tzv. deltacron – virus obsahují geny variant delta a omikron.
Nepomáhá, že o chřipce odborná veřejnost dlouhodobě tvrdí, že je nejpravděpodobnější chorobou, ze které vznikne nová celosvětová pandemie. Říkala to i před covidem, ale tvrzení stále platí. Současné období, kdy se mezi lidmi šíří velké množství lidských chřipkových virů a zároveň mezi ptáky se šíří velké množství ptačích chřipkových virů, možnému incidentu nahrává.
Lidé se ptačí chřipkou, kmenem H5N1, mohou nakazit. Dochází k tomu v extrémně ojedinělých případech a ty jsou registrovány převážně v Asii, ale hypotetická možnost existuje. V Česku tento případ dosud zaznamenán nebyl a také neexistují důkazy o přenosu z člověka na člověka.
Virolog: Je to neuvěřitelně znepokojivé
Norkové ze španělské farmy se podle vědců nakazili právě kmenem H5N1. Předpokládají, že se tak stalo po kontaktu s volně žijícím mořským ptactvem v provincii Galicie. „Experimentální a terénní studie prokázaly, že norci se mohou nakazit viry ptačí i lidské chřipky typu A, což vede k teorii, že tento druh může sloužit jako potenciální míchací nádoba pro mezidruhový přenos mezi ptáky, savci a lidmi,“ popisují vědci ve studii. Je to podle nich také důvod, proč je extrémně důležité zabránit dalšímu přenosu mezi norky.
„Je to neuvěřitelně znepokojivé,“ konstatuje virolog Tim Peacock z Imperial College London pro portál Science.org. „Jedná se o jasný mechanismus, který by mohl vést k pandemii H5N1,“ souhlasí Isabella Monneová, spoluautorka studie a veterinářka z Referenční laboratoře Evropské unie pro ptačí chřipku v Itálii, kde byly vzorky ze Španělska sekvencovány. Podle ní jsou tato zjištění „varovný signál“.
Virus zachycený mezi norky chce Monneová dále zkoumat. „Plánujeme provést studii o šíření aerosolu,“ popisuje s tím, že chce zjistit, jak přesně se virus mezi druhy zvířat šíří. Momentálně se věnuje zkoumání mutaci, jež se na viru objevily.
