Škrty na dotacích v zemědělství: Hrozí zdražení potravin? Výrobci mlží a ukazují na obchody

Celkem vláda na národních dotačních titulech chce během dvou let ušetřit 54,4 mld. korun. V oblasti zemědělství by měla být výsledná úspora 10,2 mld. Kč, přičemž v případě dopravy půjde o 6 mld. Kč. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se dokonce nechal slyšet, že od příštího roku bude na dotaci určených „nula korun“. Dohromady by konsolidační balíček měl přinést do státní kasy 147,5 mld. korun. 

Proti škrtům v zemědělských dotacích se stihly již některé z firem ohradit, mezi nimi například producent mléčných výrobků Madeta. Podle generálního ředitele mlékárny Milana Teplého je vládní opatření podle něj mířeno na velké podniky. Podle informací na webu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) obdržela Madeta ve fiskálním roce 2021 dotace z národních zdrojů 115,1 milionu korun.

Ztráta konkurenceschopnosti i konec mléka pro školy

Podle Teplého v budoucnu hrozí, že budou muset vzhledem k ušlým financím například přestat zavážet mléko do škol. „V našem případě je to podpora technologických investic, druhá stránka věci je taky školní mléko, vládní program. Přestanou ho dotovat, tak já nebudu dělat charitu a zavážet 1100 škol mlékem, abych na každé dodávce tratil takové strašné peníze. Jak nejrychleji to půjde, tak to skončím. Je to samozřejmě zaměřené proti velkým fabrikám, to jde proti Agrofertu, proti nám taky. Tak uvidíme, jak to malinké, menší a zanedbatelné mlékárny převezmou za nás. Je to utahování opasků. Vědělo se, že je to naprosto nezbytné. Utáhneme opasky a pojedeme dál,“ nechal se slyšet.

Dotace, které chce vláda zrušit, čerpaly v minulosti například i firmy z holdingu Agrofert, společnost Hamé či Mlékárna Kunín. „Stále se jedná pouze o návrhy, neznáme jejich konkrétní podobu v zákoně, vyhlášce apod. Obecně můžeme říci, že DPH v konečné ceně pro spotřebitele mohou zohlednit pouze obchodníci, na to jako zemědělci ani výrobci potravin nemáme a nebudeme mít žádný vliv. Agrofert nepodniká kvůli dotacím. Investiční dotace tvořily v loňském roce jen 2 % našich investic. Obecně však případné zrušení dotací sníží konkurenceschopnost českých potravinářů oproti zahraničním konkurentům, kteří dotace dostávají,“ vyjádřil se pro Blesk Zprávy k situaci mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Šéf Agrární komory: Populistický a nesystémový krok

Za rozumné šetření na dotacích v zemědělství nepovažuje Agrární komora ČR. Pro české zemědělce se podle jejího prezidenta Jana Doležala jedná o další ránu, se kterou se budou těžce vyrovnávat. „České zemědělství má za sebou několik náročných let, kdy pěstitelé a chovatelé čelili nejdříve protipandemickým opatřením a následně kvůli válce na Ukrajině raketovému růstu nákladů a zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Kritická je především situace v živočišné výrobě a pěstování náročnějších plodin, jako jsou ovoce, zelenina, brambory či chmel, kde hrozí razantní útlum produkce a následkem toho další pokles potravinové soběstačnosti Česka. Oznámit českým zemědělcům škrt v dotačních podporách ve výši 10,2 miliard korun v následujících dvou letech, s nimiž již počítali a navíc bez uvedení dalších detailů, považujeme za populistický a nesystémový krok, který přispěje k dalšímu ohrožení produkce kvalitních domácích potravin za dostupné ceny pro obyvatele,“ sdělil Blesk Zprávám.

Doležal rovněž vyzdvihl komplikovanou komunikaci s vládou, která údajně nemá jasnou vizi budoucnosti českého zemědělství. V řadě oblastí zejména živočišné výroby pak prý hrozí výrazná ztráta konkurenceschopnosti firem. „Pro sektory, jako je chov prasat nebo drůbeže, se jedná o téměř jedinou formu podpory a krácení dotací pak ještě více prohloubí konkurenční nevýhody, které máme vůči našim sousedům. Jedná se například o stále přísnější požadavky na welfare, jako je zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027, který se nebude týkat celé Evropské unie. Agrární komora České republiky jakožto největší zemědělská organizace v České republice nebyla přizvána k debatě, která je klíčová pro budoucnost jejích členů. Opět to ukazuje na totální absenci jakékoliv vize pro další vývoj českého zemědělství ze strany státu. Jediná jistota je, že vládou představený takzvaný Ozdravný balíček 2024/2025 jednoznačně nepřispěje k ozdravení českého zemědělství,“ je přesvědčen.

Nárůst cen v řetězcích je prý těžké předvídat, jelikož na ně zemědělci jako takoví nemají přímý vliv. Snížení sazby DPH u potravin na 12 % je pak podle Doležala krokem správným směrem. „Vítáme snížení sazby DPH na potraviny, i když vláda mohla být v tomto ohledu ambicióznější, jako byly jiné evropské státy. Současně je třeba dohlédnout na to, aby snížení sazby skutečně pomohlo zákazníkům při nákupu základních potravin a nepřispělo pouze ke zvýšení zisků zahraničních obchodních řetězců. Čeští zemědělci neurčují ceny potravin na pultech a mají omezený vliv i na ceny, za které sami prodávají zemědělské komodity. Tyto ceny jsou určovány na evropském, respektive globálním trhu, a ovlivňuje je řada faktorů. Předvídat další cenový vývoj potravin je proto z těchto důvodů problematické,“ sdělil Blesk Zprávám prezident Agrární komory.

Fiala v Blesku prozradil plány na velké „zeštíhlení“ státu. Utáhnou si opasky i politici?