19°C
Fiasko i porušené sliby vlády. Stavební zákon opět pod palbou, Bartoš pro Blesk novelu hájí
Do Poslanecké sněmovny opět zamířila novela stavebního zákona, která upravuje podobu schválenou vládou Andreje Babiše (ANO). Projednávání od začátku provází emoce, pod palbou kritiky se novela ocitla na podzim a nyní se negativní ohlasy vrací. 150 ekologickým organizacím vadí, že z účasti na stavebním řízení vypadly spolky, problém mají i developeři, podle kterých se povolování staveb nezjednodušuje. To ale ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš pro Blesk Zprávy odmítl.
Novela stavebního zákona prošla v úterý v Poslanecké sněmovně druhým čtením. Původní zákon byl schválen v květnu 2021, i navzdory senátnímu vetu. Současná vládní koalice ale tehdy prosadila roční odložení části zákona a avizovala, že připraví úpravu, která bude více odpovídat jejím představám.
Tato úprava například ruší předloni schválený model čistě státní stavební správy, kdy stavební úřady měly přijít pod stát, nově mají být nadále v obcích. Novela ale zachovává Specializovaný a odvolací stavební úřad, jenž bude řešit strategické stavby, jako jsou dálnice.
Veřejnost má mlčet, ale nechce
Právě strukturu stavebních úřadů poslanci řešili, projednávali také návrh nového zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES). Ten má před stavebním řízením sloučit povolení všech úřadů odpovědných za životní prostředí.
Ekologové ale s tímto návrhem mají problém, tvrdí, že z procesu povolání staveb zcela vypadla veřejnost. Nikdo by se tak zákonným způsobem nemohl ozvat například ve chvíli, kdy by se obec rozhodla vykácet kvůli nějaké stavbě celou alej stoletých stromů. 150 ekologických organizací poslalo poslancům otevřený dopis, ve kterém požadují změnu, před ministerstvem pro místní rozvoj také v pondělí uspořádali happening, během kterého si symbolicky zalepili ústa a nasadili stavební helmy.
„Nám jde o to, aby se do povolání staveb vrátila účast občanů prostřednictvím spolků. Tak, jak byla do roku 2017 včetně. A to je úplně drobná změna tří slov v jednom odstavci paragrafu 70 zákona o ochraně přírody a krajiny,“ popsala pro Blesk Zprávy architektka Anna Vinklárková z organizace Arnika, která protest spoluorganizovala. Podle ní tehdy toto odstranění účasti spolků podléhalo ústavní stížnosti a zbýval jediný hlas, aby Ústavní soud rozhodl, že změna byla protiústavní.
„Ale to, že nebyla protiústavní, neznamená, že nás nezkrátila na právech. A teď slyšíme ze všech stran, že je potřeba, aby se zrychlilo stavební řízení. Ale ta stavební řízení už pět let fungují bez spolků, takže je vidět, že ty spolky to nezdržovaly,“ vysvětlovala Vinklárková a zmínila analýzu, podle které se spolky účastnily jen 2 až 3 procent stavebních řízení. Odvolaly se zhruba v půl procentech případů, kdy šlo o problematické kauzy. „Víme, že z pohledu ochrany životního prostředí a hlavně transparentnosti a protikorupčního opatření je účast spolku hrozně důležitá,“ míní architektka.
Upozorňuje také na fakt, že návrat účasti spolků do procesu povolání staveb měla vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení. „Přesto že to ministerstvo pro životní prostředí připravovalo, na vládu to odešlo bez toho,“ říká Vinklárková s tím, že ministerstvo životního prostředí následně nepřipravilo ani pozměňovací návrh, jenž by právo zaváděl zpět. „Jediný návrh, který alespoň částečně pomáhá a vrací spolkům nějaká práva, je návrh skupiny několika koaličních poslanců a ten by vrátil spolky do hry, kdy se jedná i o kácení stromů, anebo výjimky ze zvláště chráněných druhů. Ale to je málo, ochrana životního prostředí nejsou jenom stromy,“ hodnotí architektka, která jedním dechem dodává, že navrhovaný stavební zákon přesto hodnotí lépe než ten, se kterým přišla Babišova vláda.
Úředníci si z odborníků dělají srandu, říkají stavbaři
Z odlišného hlediska kritizují novelu zástupci developerů a stavbařů. Podle nich nedojde k efektivní integraci stavebního řízení, ani ke zlepšení územního plánování. Navíc si stěžují, že nový návrh ministerstvo pro místní rozvoj s experty nekonzultovalo.
„Je smutným zjištěním, že nelze věřit slovům ministrů a že nedohlédnou na to, aby se jejich politická vůle a sliby naplno projevily v připravovaném návrhu. Obsah ustupuje do pozadí politice a politikaření. Ministr Bartoš navíc s odbornými skupinami o klíčové legislativě nejedná a na podněty, reakce a žádosti nereaguje a na schůzky nechodí,“ tvrdí Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů s tím, že nakonec developeři skrze Platformu pro zdravý stavební zákon jednání na ministerstvu dosáhli, výsledek ale považují za fiasko. Nikdo jejich argumenty podle jejich slov nevyslyšel.
Ostře se k údajnému (ne)zjednodušení řízení vyjádřil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. „Pokud MMR myslí vážně, že po sedmi letech diskusí, návrhů a příprav dokáže vyřešit celou integraci ve stavebním řízení úpravou jednoho dílčího odstavce v celém zákoně, musíme se ptát, zda je to na státní cenu a proč už to není hotové několik let, když je to tak snadné. Spíše to ale vypadá, že si úředníci z odborné, laické i politické veřejnosti dělají legraci,“ upozorňuje Nouza.
Silná slova zaznívají i od Svazu průmyslu a dopravy ČR, jenž říká, že pro současnou vládu je ze záhadného důvodu stavební zákon jen na periferii jejího zájmu. „Klíčový Dopravní a energetický stavební úřad bude mít nejspíše další zpoždění, a vláda tak nestihne splnit svůj slib o urychlení povolování zásadních infrastrukturních staveb,“ podivuje se zástupce Svazu průmyslu a dopravy Jan Šebesta.
Také zástupci velkých měst sdružených do uskupení CityDeal cítí rozčarování a varují před destabilizací územního plánování. „V mnoha ohledech lze najít konsensuální řešení, například v podobě delších přechodných ustanovení tak, aby česká města a obce měla čas na přípravu na změnu. Bohužel odpovědní úředníci MMR trvají na svém, jsou uzavření argumentaci a jednání. Kde není vůle, není cesta, a kde není cesta, není na konci dobré řešení,“ podotýká ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.
Bartoš: Zjednodušení povolování staveb je výrazné
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ale odmítá, že by novela slíbená pozitiva nepřinášela. Popírá také, že by ministerstvo s experty úpravy neřešilo. „My jsme jak s platformou City Deal, tak se segmentem developerů zastoupených Hospodářskou komorou v průběhu celé přípravy zákona konzultovali jednotlivé věci,“ vysvětloval pro Blesk Zprávy.
„Spousta věcí, která dávala smysl nikoliv na úkor ochrany veřejných zájmů, ale pro hladší průběh povolování stavebního řízení, tak s nimi byla konzultována. Ale ono to je tak, jako že když splníte nebo najdete společné řešení pro 10 z 15, a ne pro těch 5, tak kritika je často vedená směrem „nic nebylo splněno,“ konstatoval Bartoš.
Otevřené dopisy, které na ministerstvo kvůli novele stavebního zákona přišly, podle ministra legislativci četli, a řešil je dokonce s premiérem Fialou. „Je pravda, že někteří ještě stále neopustili původní model čisté státní správy, který vůbec nevznikl tady na rezortu, byl dodán externě, byl silně probyznysový a často pracoval s potlačením ochrany veřejných zájmů. My jsme se snažili dodat skutečně vyrovnanou legislativu v tomto ohledu,“ zamýšlel se Bartoš, co může být zdrojem kritiky.
Výtky, že se stavební řízení nezkrátí a nezjednoduší, považuje za liché. „Není to rozděleno do dvou řízení, jsou tam limity třicetidenní, je tam princip koordinovaného vypořádání jednotlivých zájmů, kdy ten, co jde stavět, ať je to občan, nebo developer, tak podává jedno podání na úřadě a následně mu ten proces ze strany stavebního úřadu vrátí rozhodnutí v jednoduchých stavbách dokonce do 30 dnů,“ popisuje pro Blesk Zprávy, co novela přinese.
Toto rozhodnutí podle Bartoše automaticky neznamená, že všichni můžou hned stavět, což by si řada lidí přála, ale je to proto, že musí ještě dojít k vypořádání památkové ochrany, životního prostředí a hygienických standardů. „To není vůbec jako lehká věc. Nicméně to integrované stanovisko toto všechno bude obsahovat tak, aby tam skutečně všechny veřejné zájmy zazněly a mohly být vypořádány. Je to výrazné zjednodušení,“ říká ministr s tím, že úkonů v celém procesu bude méně.
Pomyslné „jedno stavební razítko“ bylo podle něj pouhý marketingový pojem, protože jedno razítko pro úplně všechny procesy není reálné. Běžný člověk, když bude chtít stavět, ale ve finále dostane jedno rozhodnutí, takže se to této metě blíží. Maximem pro vyřízení běžných staveb podle Bartoše bude 60 dní, u složitějších 120 dní. Delší proces nastane jen ve chvíli, kdy se bude muset vypracovávat stanovisko EIA (dopady na životní prostředí).
Ministr navíc slibuje, že až bude novela schválena, naváže na ni digitalizací. „Která to pak integruje na jedné webové stránce jak pro stavitele, tak pro úředníka, který to zpracovává. To je ten krok b, ke kterému se dobereme po tom, co zákon bude schválen. A budeme vědět ta střeva, která potom budou rozhodovat ten digitální systém,“ nastínil Bartoš pro Blesk Zprávy.
Témata:
Související
