17. listopad: Babiš přišel za světla, s Fialou si vyslechli i urážky. Rakušan tasil líné demokraty

Vzpomínkových akcí za deštivého počasí se účastní stovky lidí, atmosféra je na nich většinou poklidná. Pouze příchody některých politiků na Národní třídu provázelo pokřikování, premiéra Petra Fialu (ODS) někteří označovali za kolaboranta a na předsedu ANO a prezidentského kandidáta Andreje Babiše pokřikovali v souvislosti s jeho komunistickou minulostí a údajnou spoluprací s StB.

Návštěvníci mají kromě piety možnost účastnit se několika akcí. Vedle vzpomínkových a naučných ceremonií se budou konat koncerty, ale i přednášky.

Podívejte se na celé vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS), který dorazil na Národní třídu k uctění 17. listopadu 1989. Ministerský předseda podobně jako i jiní politici připomněli, že i urážky a nadávky a různé pokřiky jsou součástí demokracie a svobod člověka. 

Ulice Národní třídy se mírně vyprázdnily poté, co se spustil očekávaný déšť. 

Na Albertově se do družného rozhovoru dali dva soupeři o prezidentský post - bývalý rektor UK Tomáš Zima a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Kandidát na prezidenta a senátor Marek Hilšer přirovnal sametovou revoluci v roce 1989 k současnému úsilí Ukrajiny ubránit se ruské agresi. „Musíme si uvědomit, že svoboda a demokracie není samozřejmost, bude nás stát ještě úsilí, abychom si je zachovali,“ řekl. Čeští politici podle něj musí bránit tomu, aby si demokratické rozhodování v zemi uzurpovaly různé zájmové skupiny na úkor občanů.

Bartoš: 17. listopad má pro mě tři významy. A co říká na výkřiky o fašismu?

Na Národní třídě byl i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Pro něj má tento svátek trojí význam, jak řekl v rozhovoru pro Blesk Zprávy. Jeden z nich je i romantičtějšího rázu - slaví totiž výročí se svou manželkou Lydií. Podívejte se, jak zareagoval na slova některých demonstrantů o vládě fašismu. 

Polední vzpomínkovou akci na pražském Albertově zahájil pěvecký sbor studentů UK, na úvod zazněla česká, slovenská a také studentská hymna.

Navzdory nepříznivému počasí se zde sešlo několik stovek lidí, kteří si připomněli události 17. listopadu. Pod pamětní deskou na zdi budovy přírodovědecké fakulty UK zapalují desítky svíček a pokládají květiny.

Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima zdůraznil, že je třeba předávat budoucím generacím odkaz 17. listopadu 1939 i 1989. Obě výročí podle něj ukazují na důležitost svobody a demokracie i na význam odvahy. „Je to i vize do budoucna. Svoboda není nikde bez odvahy,“ řekl.

Na Národní třídu dorazila kandidátka na prezidentku, bývalá rektorka Danuše Nerudová. Její manžel jí přidržoval deštník. 

„Mně v té době bylo 10 let, takže já jsem na té události dívala perspektivou dítěte, ale po těch událostech, které následovaly, se mnou o tom rodiče hovořili. Jeden z nejdůležitějších svátků, protože nám připomíná to, že naše děti měly větší odvahu než rodiče a způsobily celospolečenskou změnu,“ odpověděla na dotaz médií, jak prožívala 17. listopad 1989.

Podle Nerudové je důležité si tento svátek pravidelně a každoročně připomínali a s tím i to, že svoboda a demokracie není samozřejmostí.

Dalším kandidátem na prezidenta, který se objevil na Národní třídě, je i odborář Josef Středula. Ten se svěřil Blesk Zprávám, že jeho první kroky během 17. listopadu mířily ještě někam jinam. Potěšilo jej, že na Národní třídě potkal člověka, který se přímo účastnil 17. listopadu 1989 a poděkoval mu za jeho boj za svobodu. Více se dozvíte ve videu. 

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová během akce u Hlávkovy koleje označila 17. listopad 1939 jako den, který určil základní životní směřování několika generacím lidí žijícím v této zemi a ukázal jim zásadní význam pravé lidské svobody. „Věda a vzdělání jsou samozřejmě spojeny i s takovými úkoly, jako je budování paměti národa, poznávání národního kulturního dědictví,“ uvedla a poukázala na výrok Tomáše Garrigua Masaryka, že poznání je mravní povinnost. „A proto u vědců a filozofů neuctíváme jejich nadání, nýbrž usilování o pravdu,“ uvedla.

S varováním připomněla, že ideologii nacismu podlehly nejen tehdejší politické špičky a masy občanů, ale nezřídka ji přijímali i mnozí akademicky vzdělaní lidé. Obranou proti převládnutí jakékoli ideologie vedoucí k totalitnímu systému je podle ní otevřený dialog.

U Hlávkovy koleje dnes vystoupili také rektor ČVUT Vojtěch Petráček, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a Zdeňka Valouchová, dcera důstojníka československé armády, který byl nacisty zavražděn. Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník připomněl vedle odkazu statečných studentů z roku 1939 také odhodlání dnešních studentů.

„Rok za rokem se ukazuje, že v případě potřeby to jsou studenti, kdo jsou připraveni pomáhat lidem v nouzi. Všichni víme, co se na Ukrajině děje i přes snahu dezinformátorů. Musím zde ocenit snahu českých a slovenských studentů zejména během prvních dnů ruské agrese pomoci na hranicích, při ubytování uprchlíků, pořádání sbírek, pomoc na univerzitách nebo doučování. Veškerá tato aktivita, energie se objevila po dvou letech pandemie. Zdá se, že studenti jsou neunavitelní, zvlášť když jde o možnost pomáhat,“ řekl.

K pietnímu místu dnes vyrazili i kandidáti na prezidenta. Do poledních hodin dorazil například podnikatel Karel Janeček či lékař Tomáš Zima. 

Podle Fialy připomíná 17. listopad nacistickou i komunistickou totalitu a křehkost i nesamozřejmost svobody a demokracie. Je třeba o ně pečovat. „Vidíme to i teď, kdy nedaleko od nás je válka. My prostě musíme o naši nezávislost, naši svobodu o demokracii pečovat a to je podle mně hlavní poselství 17. listopadu,“ uvedl.

Mladí lidé jsou si vědomi významu svobody a demokracie. To je pro celou společnost naděje, že si svobodu zachováme, řekl Fiala na Národní třídě.

„To, že nedaleko od nás je válka, která má přímý i nepřímý vliv na naši zemi, že lidé čelí vysokým cenám energií, je taky důsledek války a je to Putinova válka s Evropou. Je tu inflace, jakou jsme za posledních desítky let nezažili. To všechno lidi znejišťuje. Samozřejmě působí tu i ruská dezinformační scéna a další a další věci, které se snaží zneužít znejistění lidí. Ale já jsem přesvědčen, že naprostá většina naší společnosti chce žít ve svobodě, v demokracii, chce mít nezávislou ČR, jsou si vědomi toho, jakou hodnotu má naše členství v EU a NATO. Plno lidí si uvědomuje, že bezpečnost, svoboda a demokracie nejsou samozřejmé věci,“ dodal Fiala.

Premiér Petr Fiala (ODS) si na Národní třídě vyslechl i urážky do „kolaborantů“. „Hanba vládě, Fiala je kolaborant,“ pokřikoval jeden z odpůrců. Řada lidí se s ním však chtěla naopak v poklidu vyfotit.

„Vidím tady hodně lidí, kteří mají radost z toho, že žijeme ve svobodě a demokracii, jsou tu také lidé, kteří nejsou spokojení se současnou situací. Já jsem přesvědčen, že čelíme výzvám, které si donedávna ještě nikdo nedovedl představit,“ poznamenal k tomu premiér Fiala.

Na Národní třídu dorazil již i premiér Petr Fiala (ODS) - nakonec v dobrovodu šéfky Sněmovny Pekarové Adamové, šéfa Senátu Vystrčila či ministryně obrany Jany Černochové (ODS).

Před památníkem na Národce zazněla i státní hymna, kterou zapěli členové Senátu. Vystřídali se zde i Jiří Drahoš, Jiří Růžička či Pavel Fischer, který kandiduje rovněž na Hrad.

„Pro nás pro všechny je to jasný vzkaz - demokracie a s ní spojená svoboda není samozřejmost a že pro nás pro všechny je to také o tom, aby mi v našich životech jsme každý den byli schopni také tyto hodnoty nést, umět se za ně aktivně postavit a dávat je třeba další generaci, našim dětem apod.,“ uvedl na Národce vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministra na místě oslovil také zástupce studentů, kteří v předchozích dnech na vysokých školách stávkovali za klima. Předal mu jejich požadavky. Jurečka uvedl, že je připraven se se studenty kdykoliv setkat.

Ve světě dnes slyšíme řadu lží a dezinformací, varoval šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na Národní třídě. „To je to největší nebezpečí, že si zkreslíme minulost, zřídíme ministerstvo pravdy, které si tu minulost upravuje podle svého a využívá ji pro to, aby měnilo současnost a nebo budoucnost. Jediná možnost, jak zachránit svobodu a demokracii, je to, že si tu minulost budeme pamatovat, připomínat a budeme se starat o to, abychom si tu svobodu a demokracii udrželi,“ podotkl.

„Důležité je uvědomovat, v čem jsme žili, kdo mohl a nemohl studovat, jestli bylo, nebo nebylo všeho dostatek, jestli jsme mohli někam jít a mluvit, nebo nemohli. A tohle všechno se zkresluje. Doba, kterou jsme prožívali před rokem 1989, byla doba nesvobody, doba, kdy se lidé nemohli realizovat, nemohli cestovat, ani říkat, co si myslí. A to všechno dneska tak není, dneska tyhle možnosti máme a je na nás, jak je využijeme. Jestli se nám dneska nedaří, tak bychom si měli i být schopni uvědomit, že to hodně záleží na nás samotných a že bychom měli pomáhat těm okolo nás, kteří dnes o tu svobodu a demokracii bojují, nebo kterým je dneska kradeno jejich svébytné a suverénní území,“ dodal Vystrčil.

„Já to vnímám tak, že tady komunisté zpludnrovali naši zemi,“ poznamenal primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „A teď vnímám to, že lidé mají strach – ze zdražování, z války, z klimatické a energetické krize. Ale je nutné vnímat všechny obavy lidí a dát znovu naději na budoucnost,“ dodal.

Na Národní třídu dorazila již i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či třeba Miroslava Němcová (ODS), která dnes slaví sedmdesátiny.

„Je potřeba si nejen tady dnes na Národní třídě v ČR, ale v celém světě připomínat, kam vede útlak a jak je důležité se ozvat, když se děje bezpráví,“ poznamenal šéf Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš.

„Pro politiku je důležité vést dialog, ale v případě, že se někomu děje bezpráví, tak je třeba tomu člověku pmoci a ozvat se. Mně přijde, že se některé věci zapomínají, jiné se naopak relativizují. A když se podíváme na ty hrůzy druhé světové války, tak právě netečnost, nebo nějaká tolerance bezpráví vedla k těm hrůzám,“ dodal Bartoš.

Oběť studentů z roku 1939 i solidaritu tehdejších škol v zahraničí, zejména v Británii, připomněli řečníci dnes ráno na tradiční pietě u Hlávkovy koleje. Ta se konala jako jedna z prvních událostí, jimiž si dnes Česko připomíná výročí událostí z listopadů let 1939 a 1989. Řečníci vyzdvihli také pomoc dnešních českých studentů Ukrajině zmítané válkou a zdůraznili potřebu dialogu v dnešní společnosti ovlivněné dezinformacemi a válečným konfliktem i potřebu vzdělání a kritického myšlení pro zdraví společnosti.

Připomněli také to, že prezident Miloš Zeman letos vyznamenal in memoriam několik studentů popravených nacisty v roce 1939. „I tento akt má symbolický význam a vyjadřuje vztah současné České republiky k demokratickým tradicím české státnosti. Zahrnuje také úctu k obětem nacistické perzekuce bez rozdílu na jejich politické přesvědčení,“ řekl předseda nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Václav Pavlíček.

„Já si myslím, že ten letošní 17. listopad je možná ještě trochu jinačí, než všechny ty předchozí, protože tehdy v těch předchozích letech pokud jsme mluvili o demokracii, svobodě a nějakém ohrožení, tak to někdo mohl vnímat třeba jako nějaké vzletné fráze, ale když se kousek od našich hranic válčí, když jsme prostě v krizi, kterou Evropa od druhé světové války nezažila, tak si tu hodnotu svobodu a demokracie uvědomujeme tak nějak vnitřně a každý po svém,“ uvedl na Národní třídě vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

„Největším nebezpečím pro demokracii jsou líní demokraté, tzn. lidé, kteří ten systém berou jako samozřejmost, kteří konzumují všechny ty výdobytky, které demokracie přináší, ale ve chvíli, kdy přicházejí nějaké problémy, konfrontace, tak nejsou ochotni se za ni postavit. Já tuhle politiku odmítám. A pokud jsem i v posledních měsících, týdnech vnášel do veřejného prostoru kontroverzní témata, tak si myslím, že je to na místě. Je na místě definovat zlo, je na místě definovat, že tady máme jednoho agresora a je na místě i definovat to, že je potřeba v naší zemi v téhle chvíli právě zaktivizovat ty, kteří by se dali nazvat línými demokraty,“ dodal Rakušan.

Jeho přítomnost doprovázeli někteří přítomní lidé výkřiky: „Hanba vládě“ a „Rakušan fašista“. Podle Rakušana je výdobytkem demokracie i to, že si každý může vykřikovat co chce.

„Já mám pocit, že nás čeká velká společenská proměna a musíme být na ni připraveni. Tak, jako se ukázalo, že česká společnost je schopna se vymanit z velkých problémů, jako se ukázalo před 33 lety, tak já jsem přesvědčen, že podobným způsobem musíme najít sílu v české společnosti, abysme se vyrovnali i s tou krizí, která právě přichází,“ řekl na Národní třídě šéf ČSSD Michal Šmarda Blesk Zprávám.

Je přesvědčen, kdyby ČSSD dnes byla ve Sněmovně, není tak ohrožena sociální soudržnost společnosti a nedochází k tak velkému pnutí ve společnosti.

„Ale nemá smysl brečet nad rozlitým mlékem. To, že nejsme ve Sněmovně, jsme si zavinili vlastními chybami sami, teď je čas ty chyby napravit a ukázat české společnosti, že sociální demokracie stojí na straně lidí,“ dodal.

Na Národku přišel již i sněmovní matador Marek Benda (ODS). „Obecně odkaz 17. listopad je odkaz svobody projevu a vést dialog,“ řekl při příchodu.

Došlo tak na Bendova včerejší slova pro Blesk Zprávy. „Ráno si asi sám zajdu na pietní položení svíčky a od desíti je bohoslužba u Panny Marie Sněžné. Na půl dvanáctou jdeme jako rodina položit svíčku k bustě táty na Karlově náměstí, kde bydlel. A od dvanácti je oběd s panem předsedou Fialou, který už děláme asi deset let. Ve tři hodiny je ještě odkrývání lavičky Václava Havla a co budu dělat v podvečer, to ještě uvidím,“ vylíčil Benda při dotazu Blesku.

Jaké plány mají na dnešek další politici a kdo slaví ve sváteční den výročí svatby? Čtěte ZDE