Stigma dávek obírá Čechy o peníze: Stydí se a bojí se administrativy. MPSV láká na úřad přes SMS

Češi se potýkají s krizí a jejich příjmy klesají. Inflace totiž nadále stoupá a dosahuje už rekordních 18 %. Vedle toho se potýkáme s energetickou krizí, ale také s dopady války na Ukrajině, která zdražuje další suroviny a nechává svět a ekonomiku v určité nejistotě. 

I přes to všechno si ale někteří Češi neříkají o pomoc – respektive o přídavky a dávky, na které mají nárok. Vychází to z několika průzkumů a například i z analýzy projektu Neviditelní. Iniciátoři projektu se ptali lidí, kolik peněz na měsíc považují za adekvátní, jak se jim daří šetřit, kdo jim se situací pomáhá, ale například i na to, jaké přídavky od státu mají. Vyšlo najevo, že přes 40 % oslovených lidí si o dávky vůbec neříká. 

Stud, nevědomost, strach i předsudky

Důvodů, proč se lidé nehrnou na úřady, je hned několik. Co však může převažovat, je nejspíše stud. Na to upozorňoval i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Máme informace, že je to nějaká stigmatizace, proto jsme se snažili to udělat plně digitální a rozšířit tu komunikaci a reklamu. Aby lidé měli informace. Pokud to i tak neudělají, pak si říkám, co ještě udělat více, aby ta stigmatizace nebyla,“ konstatoval na setkání s novináři už před pár měsíci. 

Premium

Změní drahota českou sociální politiku? Experti: Dávky už potřebují i rodiny, které si dřív vystačily

Podle Kateřiny Jarošové z projektu Neviditelní je stud rozhodně důležitým faktorem, proč se lidé na úřady příliš nehrnou. „Stud je strašně důležitý, ten stud, že se vůbec ocitám v té situaci a že potřebuji pomoc verbalizovat,“ objasnila.

Jiní experti navíc dodávají, že se k různým formám pomoci vztahuje i stigma, že se jedná o vyjídání rozpočtu. „V Česku je velký problém také s tím, že dávky byly často prezentovány jako něco negativního. Mluvilo se o zneužívání, o tom, že nepřizpůsobiví parazitují na systému. Drtivá většina výstupů politiků směřovala k tomu, jak dávky znepřístupnit,“ uvedl pro Radio Wave sociolog Petr Topič. 

Blesk Zprávám Jarošová upřesnila i další obtíže. „Primárně tam hraje roli to, že ti lidé si v této turbulentní době ani neuvědomují, že na ty dávky vůbec mají nárok, protože je to třeba poprvé v životě, kdy se do takové situace dostávají,“ vysvětlila. 

Další překážkou je rovněž to, že vyřízení dávky či přídavku může trvat dlouho. Ať už její vyřízení a potvrzení, tak i to, než peníze vlastně přijdou na účet. „Mnohdy hraje roli vysoká náročnost získávání té samotné dávky. Lidi často odrazuje informace, že se na vyřízení čeká dlouho a že to vyžaduje řadu administrativních kroků. Od respondentů také víme, že se nechají odradit prvním neúspěchem; že když už na ten Úřad práce dorazí a chybí jim nějaké podklady, zdá se jim vlastně, že už jim to prostě za to nestojí,“ dodává. 

Na příspěvek na bydlení dosáhne více lidí: Strop pro výpočet se zvedne až o 4500 Kč, rozhodla vláda

Oslovili jsme i samoživitelku Terezu (42), která v současnosti využívá přídavky na dítě a slevu na dani. „Využívám přídavky na dítě. Sice pracuji a bydlím u otce, ale jsem samostatná jednotka, tak jsem se do toho průměru vešla. Plus zvýhodnění na daních,“ uvedla. Svěřila se i s tím, že jí chyběla osvěta a na úřadě se cítila tak, jako by ji tam úřednice nechtěly a snažily se ji odradit. Doplnila, že kdyby nebydlela u tatínka, nejspíše by na tom byla mnohem hůře.

Cení si v tomto případě neziskových organizací, kde podle ní dokážou v mnohém poradit a člověka nasměrovat, aby věděl, co má vyplnit, s čím má počítat a co vlastně dělat, když se dočká nějakého odmítnutí. „Když si člověk dojde na úřad, odejde odtamtud se sklopenýma ušima a prostě ví jenom, že je všechno špatně a nikdo mu moc neporadí. Pracovnice v neziskovách ale ví, na co má člověk právo a na co se má člověk ptát. Dojdou s vámi i na úřad a pak je vidět ta změna,“ uvedla s tím, že o tom slýchá od jiných maminek, které občas na úřad zavítají.

Jarošová: Musíme být za sebe odpovědní, kolikrát stačí člověka popostrčit

Jarošová v tomto zdůrazňuje, že jen málokdy se povede přinést na úřad všechno potřebné hned napoprvé. I proto je mnohdy neziskový sektor důležitý – aby člověka podpořil, poučil a případně ho i popostrčil k tomu, aby si pro dávku zašel a dokonal její vyřízení. V tomto ohledu pomáhají i Neviditelní, kde se mimo rad snaží člověku vysvětlit, že na žádosti o dávky není nic špatného a že se každý může ocitnout ve špatné situaci. Podle odbornice pomáhá lidem i ujištění, že v tom navíc nejsou sami.

Kolikrát tak stačí člověka „popostrčit“ a otevřít mu ty první dveře, jak podotýká Jarošová. „Kolikrát se ukáže, že jsou lidé jen zacyklení v negaci, a když jim ty dveře otevřete, naskočí do toho už často sami. Není ale univerzální recept a my se prostě snažíme, aby si veřejnost uvědomila, že neviditelným se může stát vlastně každý z nás. A může to být soused na patře i naše babička,“ uvádí pro Blesk Zprávy. 

Dodává, že většinou i lidem v prvních telefonátech vysvětlují, že tu pomoc potřebují, mají být v tomto odpovědní a že na to mají nárok, když celý život platí daně a poctivě se živí.

V rámci rozhovoru se Jarošová zmínila i o dalším problému, který mnoho laiků nenapadne – a to je strach ze samotné cesty na úřad. S tím se podle ní potýkají hlavně senioři, kteří vedle studu bojují i s tím, aby po cestě někde neupadli, aby měl úřad bezbariérový přístup apod. I to je podle ní extrémně důležité a musí se to řešit.

MPSV oslovuje příjemce přímo. Od Jarošové má rezort pochvalu

I přesto, že se potkáváme s názory, že se lidé reálně stydí dávky přijímat – či vůbec neví, že na ně mají nárok –, příjem různých typů pomoci se zvyšuje. „Z dostupných údajů vyplývá, že k určitému vzestupnému trendu určitě dochází. Viditelné je to nyní například u příspěvku na bydlení. Za září jsme vyplatili více než 188 tisíc těchto příspěvků v celkovém objemu převyšujícím 766,5 milionů korun. Za srpen to bylo bezmála 138 tisíc příspěvků. I ve srovnání s loňským zářím počet příjemců příspěvku na bydlení meziročně vzrostl o více než 32 procent, a objem vyplácené částky poskočil dokonce o téměř 40 procent,“ informuje Blesk Zprávy mluvčí MPSV Jakub Augusta.

MPSV dlouhodobě pracuje na tom, aby se výplata dávek zjednodušila. Využívá k tomu nový formulář, ale i digitalizaci. „Zaměřujeme se především na lepší informovanost, dříve proběhla kampaň k příspěvku na bydlení, zmínit lze také Deštník proti drahotě nebo postupnou digitalizaci a zjednodušování žádostí. Nyní také vůbec poprvé přistupujeme k cílenému oslovování potenciálních příjemců dávek, nyní se zaměřujeme na přídavky na dítě,“ dodává Augusta. 

Lidem tak nyní chodí SMS zprávy, kde jim MPSV nabízí pomoc. Například díky jednorázovému příspěvku 5 tisíc na dítě se podle mluvčího zjistilo, že na příspěvek na dítě má nárok zhruba 90 tisíc rodičů, ale dosud o něj nepožádali. 

Mluvčí nám dodal i graf, kde je vzestup příjemců vidět. Dodáme, že výkyv u mimořádné okamžité pomoci způsobil příchod ukrajinských uprchlíků – MOP nahradila humanitární dávka. 

Jak Češi čerpají dávky? | MPSV

Jarošová z projektu Neviditelní v tomto ohledu MPSV chválí. Je podle ní vidět, že se snaží lidi opravdu informovat a kontaktovat a vytahuje i další problémy, se kterými se česká populace potýká. Samotná digitalizace a možnost vyřízení dávky z domova je podle ní určitě krok správným směrem. A zdůrazňuje, že v případě, že by člověk nevěděl jak na to, může si zavolat do jedné z dostupných poraden.