V Česku se usadil japonský komár: Západonilská horečka z české zahrádky? Před čím varují odborníci
Už je tady doma! V roce 2021 se v Česku komár japonský (Aedes japonicus) objevil poprvé, nyní vědci potvrdili, že se v tuzemsku usídlil natrvalo a rozmnožuje se. Přenášet přitom může nebezpečné tropické horečky jako západonilskou, dengue nebo chikungunya.
Komár původem z východní Asie se v Evropě poprvé objevil v roce 2000. Do Česka pak „dorazil“ před čtyřmi lety a velmi rychle se rozšířil. Nyní vědci potvrdili, že už tu zdomácněl.
„Populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k zavlečení došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ komentuje výsledky výzkumu Bodhi van Wieringen z České zemědělské univerzity (ČZU) v tiskové zprávě Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Obtížného spolubydlícího se asi jen tak nezbavíme. „Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči nebo třeba ve vázách s květinami,“ popisuje Martin Kulma, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ a hlavní koordinátor výzkumu.
Bezprostřední riziko pro lidi v Česku zatím komár japonský nepředstavuje. Důležité je slůvko ZATÍM. „V budoucnu se to může změnit. Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů,“ upozorňuje v tiskové zprávě Jiří Černý z České zemědělské univerzity. V Itálii, Francii či Portugalsku už se to stalo.
Letos již 81 nákaz
Nemoci, které komár japonský přenáší, nejsou nic příjemného. Západonilská horečka se projevuje horečkou, zimnicí a může skončit zánětem mozku a ochrnutím. Na Kypru se jí nakazil herec Pavel Nový, který se následně musel učit znovu chodit. Dengue se říká „horečka lámající kosti“, protože vyvolává extrémně bolestivé stavy. Chikungunya znamená ve svahilštině „kráčet nakloněný“. Kromě horečky a bolestí se chikungunya projevuje i krvácením z nosu a dásní.
Všechny tyto choroby se objevují i v Česku, zatím si je ale vždy cestovatelé přivezli z ciziny. A právě od nich by se mohli japonští komáři infikovat. Letos bylo zatím hlášeno 72 případů dengue, osm onemocnění horečkou chikungunya a jeden případ západonilské horečky.
Komár japonský řádí spíše přes den, a to hlavně ráno a v podvečer, zatímco původní český komár pisklavý (Culex pipiens) je aktivní především v noci, kdy člověka nenechá vyspat. I ten může přenášet západonilskou horečku. Proto se v těchto případech instalují v nemocnicích do oken sítě proti hmyzu.
Jak se komárům postavit? „Nenechávejte na zahradách dlouhodobě vodu v kýblech, konvích nebo dalších nádržích. Vodu v truhlících pod květináči nebo ve vázách je optimální alespoň jednou za dva týdny vyměnit, aby se v ní nemnožily komáří larvy. U velkých sudů a nádrží na dešťovou vodu je pak dobré překrýt je moskytiérou,“ radí Jakub Dvořák ze Státního zdravotního ústavu.
Kromě komára japonského byl v Česku již potvrzen trvalý výskyt dalšího invazního komára – komára korejského (Aedes koreicus). Pravidelně se objevuje i komár tygrovaný (Aedes albopictus) z jihovýchodní Asie, jeho trvalý výskyt prozatím nebyl potvrzen, ale vzhledem k tomu, že už se prokazatelně usadil v Rakousku i na Slovensku, téměř jistě se brzy usídlí i u nás. Pokud chcete vědcům se studiem invazivních komárů pomoci, můžete si do mobilu nainstalovat aplikaci Mosquito Alert a sdílet s nimi fotografie komárů, kteří vás obtěžují.
Výborně!!!👍👍👍👍👍