Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

„Hrozí, že budeme poslední.“ Senát schválil přístup Finů a Švédů do NATO, na tahu jsou poslanci

Aktualizováno -
10. srpna 2022
18:01
Autor: Nikola Forejtová, ČTK - 
10. srpna 2022
09:54

Senát dnes posvětil vstup Finska a Švédska do NATO. Ratifikace smluv ale musí proběhnout na třech úrovních a teprve se dostáváme k té první. Smlouva čeká i na projednání ve Sněmovně a následně musí k podpisu prezidenta. Předseda zahraničního výboru Pavla Fischera uvedl, že jsme jako Česko pomalejší a slušelo by nám, kdybychom dál neotáleli. Ostatně ratifikaci již posvětilo 23 z 30 členských států. Senát ve středu také souhlasil s nasazením až 1200 českých vojáků na východní hranici NATO.

Vstup těchto severských mocností do obranné aliance 30 světových států byl posvěcen i na sjezdu NATO koncem července. Již předtím začali v jednotlivých zemích nabíhat schvalovací procesy, které jsou mnohdy zdlouhavé. Tzv. ratifikaci totiž musí dodat všechny členské státy. A vypadá to, že ačkoliv čeští lídři doufali v co nejdřívější posvěcení smluv, budeme jako Česko jedni z posledních. 

„Jsme pomalí. Dnes už smlouvu schválilo 23 států a já si myslím, že bychom to neměli zdržovat,“ okomentoval proces ratifikace v ČR pro Blesk Zprávy předseda senátního výboru pro zahraničí Pavel Fischer.

„Jedná se jenom o kalendář, ale mám pocit, že je to také možno brát jako výraz politické ochoty nebo vůle, že se sejdeme. A já jsem hrdý, že tu byl celý výbor, měli jsme stoprocentní účast, a že je vidět, že je to prostě velmi důležitá věc. A České republice by slušelo, abychom s tou ratifikací zbytečně neotáleli,“ dodává.

Budeme jedni z posledních?

Podobně mluví i senátor Tomáš Czernin. „Oproti jiným státům jsme docela pomalí a už jsem na to byl tázán i v Senátu. Jsem rád, že schválíme a že se blíží i schůze v Poslanecké sněmovně,“ řekl Blesk Zprávám. „Opravdu ale hrozí, že budeme jedni z posledních,“ dodal. 

Přičlenění obou zemí bude podle něj přínosem pro alianci, neboť „Švédsko a Finsko jsou skutečné velmoci z hlediska obrany a obranných schopností“. A podobně se pro Blesk Zprávy již dříve vyjádřil i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). 

„Jednoznačně to bude silný příspěvek k naší bezpečnosti a významný příspěvek k bezpečnosti Finska a Švédska. Celé Baltské moře bude vlastně de facto pod kontrolou členských států NATO, výrazně to posílí to severní křídlo a Švédsko a Finsko jsou velice rozvinuté země s velice silnou armádou, mají i rozsáhlý systém domobrany a příprav na krize. Oni počítají s tím, že se může Rusko zachovat nevypočítavě,“ uvedl Lipavský v květnu. A podobně mluvil i během své návštěvy Finska a Švédska, kde byly i Blesk Zprávy.

Video  Ministr Lipavský ve Finsku a Švédsku: V NATO je potřebujeme, do Turecka se nemícháme  - Blesk - Jakub Kopřiva
Video se připravuje ...

Ratifikace ještě čeká kromě Česka také Slovensko, Maďarsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko a Turecko. Otázky vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Turecko dělalo i největší drahoty před samotnou ratifikací. Podle Czernina ale ani tady nebude větší problém.

Senátoři ve středu projednávali vícerozákonů. Na východní hranici NATO asi bude moci být v příštích dvou letech nasazeno kvůli posílení obrany až 1200 českých vojáků ročně. Počítá s tím plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který horní komora schválila. Plán je výrazně ovlivněn válkou na Ukrajině. 

Ve velitelských strukturách NATO, EU a OSN by podle plánu, jehož součástí je i možnost nasazení až 56 spojařů, mohlo v zahraničních operacích sloužit až 25 vojáků. Plán počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 osob. V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území, ujistila senátory Černochová. Náklady na mise mají podle ní činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun, což je méně než v uplynulých dvou letech.

Pekarová slibuje schůzku, Zeman zase podpis

Zdlouhavý proces schvalování vstupu Finska a Švédska do NATO nicméně schválením v Senátu nekončí. Jak již bylo zmíněno, ještě se musí sejít dolní komora a dokument ještě musí putovat před prezidenta Miloše Zemana. Czernin nastínil, že slyšel o schůzce, která by se mohla konat někdy od 23. srpna. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09) nám potvrdila, že koncem léta ke schůzi kvůli ratifikaci dojde, konkrétnější ale nebyla. 

„Svolání mimořádné schůze Sněmovny kvůli ratifikaci členství Švédska a Finska v NATO je plánováno a dohodnuto na konec srpna. Zádrhele neočekávám, jde o velký krok pro posílení naší společné obrany proti diktátorovi Putinovi,“ napsala Blesk Zprávám. Dodáme, že v současnosti má Sněmovna dovolenou. 

Ačkoliv se neočekává blokování jednání o ratifikaci, podle Czernina se může stát, že se objeví i nějaký hlas proti. „My neočekáváme nějaké problémy u ostatních zemí, ale i pak u nás v parlamentu  - tedy myslím, že proti se přímo nikdo nevyslovil, ale známe některé strany, jak na nějaké kauzy reagují,“ podotknul při komentáři pro Blesk Zprávy. 

Zádrhely se neočekávají ani při posledním kroku, kdy pomyslnou ratifikační tečku udělí hlava státu. „Pan prezident vstup obou zemí plně podporuje,“ uvedl Blesk Zprávám mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman ostatně svou podporu pro začlenění Finska a Švédska do NATO netají. 

Fischer: Putinovi se povedlo kouzlo nechtěného

Podle Fischera je vstup Finska a Švédska do aliance kouzlem nechtěného a podařilo se to právě ruskému prezidentovi Vladimírovi Putinovi. „Chtěl změnit Evropu a mění ji způsobem, jak si to asi nepředstavoval. Roste počet členů a Švédsko i Finsko jsou velmoci z hlediska obrany a jsou to státy, které se chtějí bránit, umějí se bránit a vydávají dlouhodobě obrovské úsilí na to, aby obstály v boji se silným agresorem,“ uvádí senátor.

Fischer dodává, že Rusko má nulovou úctu k životu, a chápe, že severské státy, které jej mají za souseda, se chtějí umět adekvátně chránit a bránit. „To je také součást toho jejich boje a na Finsku a na Švédsku se máme co učit, protože oni opravdu mají velmi tuhých kořínek, to známe nejenom z hokeje,“ uzavírá.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

nespokojeny ( 10. srpna 2022 19:19 )

nespokojeny ( 10. srpna 2022 19:18 )

"už, aby byli v pryč"....napsal jsem slušně, ačkoliv jsem se musel přemlouvat!

nespokojeny ( 10. srpna 2022 19:16 )

"hrozí, že budeme poslední"..
Vy, máte starosti. To je tak strašně důležité pro občany ČR.

naidka ( 10. srpna 2022 17:45 )

No toto? Fialová vláda ČR a UA aby byla v něčem poslední? Zatím byla ve všem první. Je vidět, že vláda je tak neschopná, že ani sebevětší řitní alpinismus směrem k EU, ji nedokáže probudit k nějaké činnosti.

e.lesanova ( 10. srpna 2022 16:06 )

Jen snahy stavět první patro, když nám uhnily základy

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa