Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
„Posílení Ukrajiny, tlak na Rusko v zájmu míru a koordinace společných bezpečnostních kroků - to byla hlavní témata setkání evropských lídrů v Paříži. Evropa jednoznačně ví, jak se bránit, a společně pracujeme na zajištění větší bezpečnosti pro naši zemi i pro všechny evropské národy,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síť X.
Ukrajina získala těla 909 vojáků, kteří byli zabiti při obraně země před ruskou agresí, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb. Ruští novináři informují o převzetí 43 těl: 35 zabitých ruských vojáků a osmi civilistů z Kurské oblasti, napsal server Meduza. V Kurské oblasti na západě Ruska se ruské jednotky snaží vytlačit ukrajinské síly, které tam pronikly loni v srpnu. Ukrajinci nyní drží několik posledních míst z asi stovky obcí, které loni v létě ovládly při překvapivé ofenzívě.
Ukrajinský koordinační štáb poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za spolupráci. Kriminalisté se nyní ve spolupráci s experty pokusí co nejdříve identifikovat padlé, dodal.
Už před týdnem štáb informoval, že za tři roky, co se Ukrajina brání ruské agresi, se podařilo vrátit z ruského zajetí do vlasti 4306 Ukrajinek a Ukrajinců, dalších 469 osob se vrátilo mimo rámec výměn zajatců. Za války štáb repatrioval více než 7000 těl zabitých vojáků, napsala agentura Interfax-Ukrajina. Výměna těl padlých se uskutečňuje v souladu s ženevskou úmluvou, podotkl server Ukrajinska pravda.
Spojené státy se snaží získat kontrolu nad všemi budoucími velkými investicemi do infrastruktury a do těžby nerostných surovin na Ukrajině. Ve čtvrtek to napsala agentura Bloomberg. Server Ukrajinska pravda dnes uvedl, že tato nová verze americko-ukrajinské dohody o využití strategických surovin by vážně narušila ekonomickou suverenitu Ukrajiny a mohla by být překážkou na cestě Ukrajiny do Evropské unie.
