Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Pro západní firmy, které vzdorovitě opustily Rusko, zřejmě nebude návrat jednoduchý. Prezident Vladimir Putin řekl, že jim neumožní, aby své podniky zanechané v Rusku levně odkoupily zpět nebo aby snadno zaplnily mezery na trhu, které už mezitím zaplnili ruští podnikatelé. Putin to dnes prohlásil na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů. Stovky západních firem Rusko opustily po jeho invazi na Ukrajinu z února 2022.
Firmy k odchodu z ruského trhu zvolily různé přístupy. Některé své ruské podniky odprodaly, jiné předaly klíče stávajícím manažerům a další se svých podniků v Rusku i veškerého majetku zcela vzdaly. Některé, například francouzská automobilka Renault, americký řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald's nebo německý výrobce chemických přípravků Henkel, mají sjednány opce umožňující koupit prodávaný majetek zpět. Podrobnosti ale většinou tají.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes na mimořádné schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden. Opatření musí ještě v pátek schválit druhá komora parlamentu.
CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách jedná s SPD o vytvoření koaliční vlády. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč).
Opatření dnes poslanci schválili potřebnou dvoutřetinovou většinou. Pro jich hlasovalo 513, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.
Telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem začal zhruba před hodinou, ve tři hodiny středočeského času, uvedl Dan Scavino, asistent Trumpovy šéfky kanceláře.
