Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v úterý ráno zasahovali ve firmě Ferrit ve Frýdku-Místku. Výrobce důlní techniky a jeho vedení jsou podezřelí z obcházení protiruských sankcí. Informoval o tom dnes Deník N.
„V úterý jsme prováděli úkony trestního řízení. Ale vzhledem k probíhajícím úkonům není možné v tuto chvíli sdělit více informací,“ uvedla mluvčí NCOZ Barbora Kudláčková. Deník uvedl, že kriminalisté ve firmě zabavovali telefony jejího vedení a celý den stahovali data z jejích serverů a e-mailovou komunikaci. „Vedení firmy je podezřelé, že poslední dva roky dodává své embargované stroje do Ruska,“ řekl Deníku N zdroj blízký případu.
Firma měla posílat své stroje a součástky do Ruska hlavně přes Turecko a Kazachstán. Deník N informoval, že vyšetřovatelé si vzali k výslechu část vedení společnosti, které se ale k podezřením nechce vyjadřovat.
V radiací zamořené uzavřené zóně okolo ukrajinské Černobylské jaderné elektrárny propukl lesní požár. Napsala to dnes agentura DPA s odkazem na Ruslana Kravčenka, šéfa správy Kyjevské oblasti, podle kterého je radioaktivita v mezích normy. Na místě bylo nasazeno přes 200 hasičů včetně padesátky vojáků a oheň se podařilo dostat pod kontrolu.
Plameny zasáhly plochu přibližně 20 hektarů, uvedl Kravčenko. Vzhledem k požáru porostu v zóně kolem odstavené elektrárny a požárům v rašeliništích v Brovarech nedaleko Kyjeva úřady doporučily obyvatelům, aby neotvírali okna, a omezit pohyb venku.
Zatím není jasné, co požár způsobilo. Kvůli vysokým letním teplotám a dlouhotrvajícímu suchu je v severoukrajinské Kyjevské oblasti zvýšené riziko požárů.
Spojené státy dnes plánují obvinit Rusko z kampaně, jejímž cílem je ovlivnit letošní volby pomocí on-line platforem a šířit dezinformace mezi americkými voliči. Informoval o tom server CNN s odkazem na šest zdrojů obeznámených s touto záležitostí, podle nichž bude hlavním předmětem oznámení televize RT.
Očekává se, že USA dnes učiní řadu kroků zaměřených na zmaření údajných snah Kremlu. Bílý dům tyto akce podle zdrojů veřejně odsoudí a ministerstvo spravedlnosti oznámí opatření orgánů činných v trestním řízení zaměřená na tajnou ruskou kampaň. Podle zdrojů je hlavním předmětem oznámení USA ruská státní mediální síť RT. Američtí představitelé považují tuto ruskou stanici za klíčovou součást kremelského propagandistického úsilí.
Dohromady by tyto kroky podle CNN byly dosud nejvýznamnější veřejnou reakcí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena na údajné ruské vlivové operace zaměřené na americké voliče. Poté, co USA minulý měsíc obvinily Írán z pokusu o hackerský útok na kampaň republikánského kandidáta Donalda Trumpa i demokratické kandidátky Kamaly Harrisové, jsou dnešní očekávané kroky připomínkou toho, že američtí představitelé nadále považují Rusko za významnou zahraniční vlivovou hrozbu pro listopadové volby, uvedly zdroje.
