Vláda řešila obavy z přerušení toku plynu do EU. Začne i nové přeočkování proti covidu
Vláda si na čtvrtek naplánovala zasedání a tiskovku opět mimořádně v Poslanecké sněmovně. Jednání tentokrát proběhlo s omezenou účastí, premiér Petr Fiala (ODS) se totiž scházel s bavorským premiérem. Kabinet probral stav státních hmotných rezerv a zabýval se i přeočkováváním proti covid-19. Ministři muvili také o situaci, kdy by kvůli ruské invazi na Ukrajinu došlo k odstávce u plynovodu Nord Stream 1.
O čem vláda jednala?
- Vláda se zabývala stavem státních hmotných rezerv v souvislosti s covidem-19. Podle Fialy je dostatek ochranných prostředků a zásobování do ČR je plynulé
- Bylo schváleno, že správa státních hmotných rezerv bude mít zásoby na měsíc, místo dvou.
- Kabinet probíral i přeočkování proti covid-19. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) uvedl, že by mohlo začít příští týden.
- Vláda řešila také povodňovou ochranu na řece Bečvě. Minsitr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že se jedná o ochranu proti stoleté vodě.
- Řešilo se opatření o vyhlašování mimořádného stavu nouze v oblasti teplárenství. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít možnost individuálního rozhodování.
- Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) informoval o svolání mimořádné rady ministrů, která se uskuteční 26. července. Důvodem jsou obavy z uzavření kohoutků plynovodu Nord Stream 1
Vláda dnes mimořádně jednala v dolní komoře. Premiér Petr Fiala (ODS) se neúčastnil celého zasedání, jak uvedl na tiskové konferenci. Během dne se totiž věnoval návštěvě z Bavorska. S tamním premiérem totiž řešil ropovod TAL, ale i dohodu o jaderném úložišti.
Kabinet podle Fialy dělá vše proto, aby se ČR zbavila závilosti na focilních zdrojích a „dělá kroky, abychom byli připraveni na jakýkoliv scénář“. Tím narážel na obavu z uzavření kohoutků u plynovodu Nord Stream 1. „Kdyby došlo k odstávce, tak si s tím ČR poradí a při rozumné politice a úsporách budeme mít dostatek plynu pro domácnosti i podniky,“ dodal.
Obavy kvůli Nord Streamu 1
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Jednání se uskuteční pět dnů po plánovaném obnovení provozu plynovodu Nord Stream 1 a podle Síkely by mohli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně.
Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. Síkela dnes uvedl, že ministři by na mimořádné radě případně projednali, jak ve věci dál postupovat.
Přeočkování na covid-19
Od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou, uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podmínkou je podle něj schválení přeočkování Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které očekává v pátek.
Jako první by podle něj začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.
Doporučené by bylo přeočkování pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. „Rozumný interval od poslední dávky by mohl být šest měsíců,“ řekl Válek.
Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson podpořil myšlenku umožnit Ukrajině zaútočit na vojenská zařízení na ruském území americkými zbraněmi. „Myslím, že bychom měli Ukrajině dovolit, aby válku stíhala, jak uzná za vhodné. Musí mít možnost se bránit,“ odpověděl na otázku novináře Hlasu Ameriky.
Rehabilitační komunitní centrum v Doněcké oblasti na Ukrajině s názvem Archa Naděje by mohlo sloužit jako přestupní stanice pro evakuované na cestě do normálního a bezpečnějšího světa. Nezisková organizace Koridor UA ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům (OPU) proto dnes v Kasárnách Karlín uspořádala benefiční akci, pomocí níž zahájí kampaň ve prospěch sbírky na platformě Donio pro nový projekt. Mimo jiné má akce poukázat na podporu Ukrajiny i navzdory poklesu zájmu veřejnosti.
Iniciativa vybudovat Archu Naděje vzešla z nápadu Olega Tkačenka, který jezdí již dva roky do první linie na ukrajinskou frontu a odváží lidi na bezpečnější území. Nejčastěji se mezi lidmi, které evakuuje, vyskytují osoby s omezenou schopností pohybu, nízkými příjmy a starší lidé. V komunitním centru se jim po evakuaci z bojových zón dostane duchovní a psychologické pomoci a osvojí si dovednosti k překonání stresu. Po rehabilitaci bude snaha najít jim trvalé ubytování a případně práci v jiné části Ukrajiny.
„Naší výhodou při evakuaci je důvěra lidí, kterou jsme získali během jejich soustavné podpory v první linii. Po evakuaci jsme měli možnost se dočasně přesídlit do krytu, jehož majitelé se již sami evakuovali. Kapacita tohoto krytu není už delší dobu dostačující, a proto jsme se rozhodli tuto situaci řešit novým projektem mobilního městečka, jehož cílem bude dočasné ubytování a rehabilitace evakuovaných,“ uvedl Ivo Dokoupil z Koridoru UA.
Polsko koupí čtyři americké balony včasné výstrahy s podvěšenými radary. Příslušnou dohodu v hodnotě 960 milionů dolarů (asi 21,9 miliardy Kč) dnes ve Varšavě podepsal polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Dříve byla hodnota kontraktu odhadována na 1,2 miliardy dolarů, připomněla televize TVN 24. Polsko bude po USA teprve druhou zemí na světě využívající tento systém včasné výstrahy.
„Tato dohoda definuje naši bezpečnost, je to další krok ve spolupráci mezi Polskem a Spojenými státy,“ řekl ministr podle serveru Onet. Financování akvizice podle ministra zajistí půjčka poskytnutá americkou vládou.
Systém známý pod zkratkou TARS (Tethered Aerostat Radar Systems) umožňuje identifikaci cizích objektů do vzdálenosti více než 300 kilometrů a podává v reálném čase přehled o leteckém, námořním a pozemním provozu. Balony, které mají být rozmístěny u východní hranice země, doplní podle polského ministra stávající radarové systémy a zvýší polskou připravenost a obranyschopnost v tomto směru na vyšší úroveň. Polsko kupuje systém s veškerou logistikou a všemi prvky zajišťujícími jeho fungování, přičemž klíčový pro získání schopností operovat s tímto systémem bude rok 2027, dodal Onet.
