8°C
Vystrčil: Lživá obvinění Ruska se podobají propagandě nacistů! Vytrvejme v podpoře Ukrajinců
Lživé informace a lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině a vůči svobodnému a demokratickému světu se čím dál víc podobají nacistické propagandě před 80 lety. Při tradiční tryzně k uctění obětí nacistické perzekuce na terezínském Národním hřbitově to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, jak je důležité nebýt lhostejný k vlastní minulosti. Zároveň Vystrčil varoval před množstvím dezinformací, které v současné době zaplňují veřejný prostor.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
„Nacházíme se v místě, doufám, že bývalého zla, ponížení a nenávisti, v místě, které se stalo svým válečným příběhem, symbolem a mementem. Také se ale nacházíme v místě, které dnes varuje, připomíná a vyzývá,“ uvedl předseda Senátu.
Zdůraznil, že je nutné znovu varovat a připomínat fakta a skutečnost, a to zvláště v současné době, kdy se podle něj znovu lži, navíc často umocněné předsudky a spikleneckými teoriemi, stávají nebezpečnou válečnou zbraní.
Lidé nyní podle Vystrčila žijí v době relativizace, co je dobré a co špatné, v době relativizace pravdy a lži. Informace a dezinformace zaplnily veřejný i mediální prostor a je těžké je od sebe rozlišit, podotkl. Přesun reálného života do virtuálního považuje za nepřirozený a nebezpečný.
„Je naší povinností to zastavit. Nic nás totiž nemůže zbavit a nezbavuje odpovědnosti a povinnosti hledat pravdu a říkat pravdu. Vím, že říkat pravdu a nebýt populistou v dnešní době vyžaduje, a zejména bude vyžadovat, vytrvalost a odvahu. Odvahu vystoupit z davu a pojmenovávat věci jejich pravým jménem, to nás však nesmí odradit,“ řekl.
Vážení čtenáři, se zpravodajstvím z války na Ukrajině dnes končíme. Přihlásíme se opět v sobotu ráno, dobrou noc.
Ruské rakety v přístavu Pivdennyj v Oděse zasáhly dva terminály specializované na zemědělskou produkci, z nichž jeden patří známé singapurské firmě Delta Wilmar. Ta na Ukrajině podniká od roku 2004, od té doby zde investovala více než 300 milionů dolarů a vytvořila okolo tisícovky pracovních míst.
Česko vydá na Ukrajinu Timura Treťjakova odsouzeného na 22 let vězení za nájemnou vraždu řidiče Sazky a za pokus o vraždu arménského podnikatele. Televizi Nova to potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Nova uvedla, že Treťjakov by se mohl na Ukrajině zapojit do bojů při obraně proti ruské agresi. Kdy muž z Česka odjede, záleží podle televize na tom, kdy pro něj Ukrajina pošle eskortu.
Treťjakov se podle pravomocného rozsudku vydal v listopadu 2007 vraždit na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov šoféra zastřelil. O dva týdny dříve navíc Treťjakov napadl na Václavském náměstí arménského podnikatele, kterého devětkrát bodl nožem. Napadenému cizinci zachránila život včasná operace.
Na závěr projevu v Terezíně vyzval Vystrčil k vytrvání podpory Ukrajině. „Prosím vytrvejme v podpoře Ukrajině a vytrvejme v podpoře Ukrajincům, která Česku vrací sebevědomí, perspektivu a mezinárodní autoritu,“ vyzval.
Terezínská tryzna se koná u příležitosti 77. výročí osvobození. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se pořádá pravidelně třetí květnovou neděli, loni byl kvůli pandemii přesunut na září. Kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajině letos ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek nepozval představitele Ruska a Běloruska.
Pamětnice: Myslím na utrpení lidí na Ukrajině
Se svým projevem vystoupila také někdejší vězenkyně terezínského ghetta Hana Sternlichtová. Kromě vzpomínek na její dětství mluvila i o době, kterou strávila v ghettu nebo v koncentračních táborech. Ve svém proslovu vzpomněla také na ruskou invazi na Ukrajině. „Dnes obzvlášť myslím na utrpení nešťastných lidí na Ukrajině a přeji si, aby ruský agresor byl poražen, vyhnán a v zemi opět zavládl mír,“ uvedla.
Pamětnice novinářům řekla, že je pro ni dnešní den důležitý. „Je to vzpomínka na jedné straně smutná a na jedné straně já žiju a stojím tu před vámi. Raději vzpomínám na hezčí chvilky a musím říct, že těch bylo víc,“ sdělila Sternlichtová. Na dotaz ČTK, co by vzkázala Ukrajincům, které sužuje válka, řekla, že jim přeje, aby invaze rychle skončila. „Je to hrůza a konec se jen tak nevidí. Přeji i všem dětem, aby si mohly hrát v míru,“ dodala.
Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Popravených 51 mladých lidí symbolicky svou přítomností připomnělo 51 studentů z gymnázia v Uherském Hradišti.
Jejich učitelka, Miroslava Poláková, která tradici v roce 2014 zavedla, ve svém projevu směrem ke svým studentům řekla, že od poslední popravy uběhlo 77 let a opět se střílí. „Všichni nyní čekáme na jasnou odpověď. Kam až může člověk dojít, má-li jasný cíl,“ řekla. Člověk podle ní musí vědět, na které straně je síla pravdy a „51 popravených to vědělo, otázkou je, jestli to věděli jejich vrazi.“
Uctít památku svého otce, jednoho ze zastřelených odbojářů, přišel Ladislav Kulhánek. „Zatkli ho v lednu roku 1945 a 3. dubna ho sem přivezli z věznice Pankrác jako odbojáře. Tady byl měsíc a pak ho popravili. Dostal se sem jako bojovník, nebo odbojář z války,“ uvedl pamětník. Jeho otec mimo jiné podporoval zajatce, kteří utekli, a parašutisty. Podle něj tehdy stejně jako dnes bylo málo lidí, kteří měli odvahu.
Hlavně ať si udělají pořádek v senátu a ve vládě, nepředvádějí nic moc....spíše nic... 
Někdo tě do očkování nutí? Pokud vím, tak očkovací "represe" byly za Babišovy vlády.