Vystrčil: Lživá obvinění Ruska se podobají propagandě nacistů! Vytrvejme v podpoře Ukrajinců
Lživé informace a lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině a vůči svobodnému a demokratickému světu se čím dál víc podobají nacistické propagandě před 80 lety. Při tradiční tryzně k uctění obětí nacistické perzekuce na terezínském Národním hřbitově to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, jak je důležité nebýt lhostejný k vlastní minulosti. Zároveň Vystrčil varoval před množstvím dezinformací, které v současné době zaplňují veřejný prostor.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
„Nacházíme se v místě, doufám, že bývalého zla, ponížení a nenávisti, v místě, které se stalo svým válečným příběhem, symbolem a mementem. Také se ale nacházíme v místě, které dnes varuje, připomíná a vyzývá,“ uvedl předseda Senátu.
Zdůraznil, že je nutné znovu varovat a připomínat fakta a skutečnost, a to zvláště v současné době, kdy se podle něj znovu lži, navíc často umocněné předsudky a spikleneckými teoriemi, stávají nebezpečnou válečnou zbraní.
Lidé nyní podle Vystrčila žijí v době relativizace, co je dobré a co špatné, v době relativizace pravdy a lži. Informace a dezinformace zaplnily veřejný i mediální prostor a je těžké je od sebe rozlišit, podotkl. Přesun reálného života do virtuálního považuje za nepřirozený a nebezpečný.
„Je naší povinností to zastavit. Nic nás totiž nemůže zbavit a nezbavuje odpovědnosti a povinnosti hledat pravdu a říkat pravdu. Vím, že říkat pravdu a nebýt populistou v dnešní době vyžaduje, a zejména bude vyžadovat, vytrvalost a odvahu. Odvahu vystoupit z davu a pojmenovávat věci jejich pravým jménem, to nás však nesmí odradit,“ řekl.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
Ruské bezpilotní letouny v noci na dnešek zasáhly severoukrajinské město Černihiv a na třech místech v Doněcké oblasti přerušily proud, napsal web Ukrainska Pravda.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
„Rafinerie Kirišinefteorgsintez (KINEF), jedna z největších v Rusku, hoří poté, co ji brzy ráno zasáhlo několik ukrajinských dronů,“ hlásí na sociální síti X Tatarigami, specialista na zpravodajské informace z otevřených zdrojů a analýzy. „Závod, který se nachází více než 700 km od Ukrajiny, má roční produkci téměř 20 milionů tun.“
Na závěr projevu v Terezíně vyzval Vystrčil k vytrvání podpory Ukrajině. „Prosím vytrvejme v podpoře Ukrajině a vytrvejme v podpoře Ukrajincům, která Česku vrací sebevědomí, perspektivu a mezinárodní autoritu,“ vyzval.
Terezínská tryzna se koná u příležitosti 77. výročí osvobození. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se pořádá pravidelně třetí květnovou neděli, loni byl kvůli pandemii přesunut na září. Kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajině letos ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek nepozval představitele Ruska a Běloruska.
Pamětnice: Myslím na utrpení lidí na Ukrajině
Se svým projevem vystoupila také někdejší vězenkyně terezínského ghetta Hana Sternlichtová. Kromě vzpomínek na její dětství mluvila i o době, kterou strávila v ghettu nebo v koncentračních táborech. Ve svém proslovu vzpomněla také na ruskou invazi na Ukrajině. „Dnes obzvlášť myslím na utrpení nešťastných lidí na Ukrajině a přeji si, aby ruský agresor byl poražen, vyhnán a v zemi opět zavládl mír,“ uvedla.
Pamětnice novinářům řekla, že je pro ni dnešní den důležitý. „Je to vzpomínka na jedné straně smutná a na jedné straně já žiju a stojím tu před vámi. Raději vzpomínám na hezčí chvilky a musím říct, že těch bylo víc,“ sdělila Sternlichtová. Na dotaz ČTK, co by vzkázala Ukrajincům, které sužuje válka, řekla, že jim přeje, aby invaze rychle skončila. „Je to hrůza a konec se jen tak nevidí. Přeji i všem dětem, aby si mohly hrát v míru,“ dodala.
Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Popravených 51 mladých lidí symbolicky svou přítomností připomnělo 51 studentů z gymnázia v Uherském Hradišti.
Jejich učitelka, Miroslava Poláková, která tradici v roce 2014 zavedla, ve svém projevu směrem ke svým studentům řekla, že od poslední popravy uběhlo 77 let a opět se střílí. „Všichni nyní čekáme na jasnou odpověď. Kam až může člověk dojít, má-li jasný cíl,“ řekla. Člověk podle ní musí vědět, na které straně je síla pravdy a „51 popravených to vědělo, otázkou je, jestli to věděli jejich vrazi.“
Uctít památku svého otce, jednoho ze zastřelených odbojářů, přišel Ladislav Kulhánek. „Zatkli ho v lednu roku 1945 a 3. dubna ho sem přivezli z věznice Pankrác jako odbojáře. Tady byl měsíc a pak ho popravili. Dostal se sem jako bojovník, nebo odbojář z války,“ uvedl pamětník. Jeho otec mimo jiné podporoval zajatce, kteří utekli, a parašutisty. Podle něj tehdy stejně jako dnes bylo málo lidí, kteří měli odvahu.
Hlavně ať si udělají pořádek v senátu a ve vládě, nepředvádějí nic moc....spíše nic... 
Někdo tě do očkování nutí? Pokud vím, tak očkovací "represe" byly za Babišovy vlády.