Zeman se svým bulharským protějškem odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Radev se sejde i s Fialou
Prezident Miloš Zeman přivítal dnes s vojenskými poctami na Pražském hradě bulharského prezidenta Rumena Radeva. Prezidenti kategoricky odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Zeman podpořil vstup Bulharska do schengenského prostoru. Po setkání prezidentských párů bude následovat jednání delegací. Odpoledne se Radev setká s představiteli Parlamentu a s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Setkání prezidentů začalo na prvním hradním nádvoří v 10:30. Radeva, který do Prahy přijel na oficiální návštěvu, uvítala čestná jednotka Hradní stráže. Po státních hymnách, krátké vojenské přehlídce a představení delegací bude následovat setkání prezidentských párů., po něm jednání národní delegace. Za Česko v nich bude například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nebo ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
Tématem by měla být především současná situace na Ukrajině a s ní spojená energetická krize. Bulharsko, stejně jako Česko, Slovensko a Maďarsko, pro sebe požaduje odklad embarga na dovoz ropy. Důležitým tématem je pro Bulharsko i dovoz plynu, jehož dodávky mu ruský Gazprom nedávno zastavil. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že Bulharsko odmítlo platit v rublech.
Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.
„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.
Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.
Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
Radev: Sankce musí být efektivní
„Kategoricky odsuzujeme ruskou agresi na Ukrajině,“ uvedl Radev. Zeman zdůraznil, že hlavy obou států hodnotí tuto agresi naprosto shodně. „Včetně toho, že oba jsme vyjádřili údiv nad tím, jak velký byl rozdíl mezi reklamou ruské armády a jejími reálnými výsledky,“ poznamenal český prezident. Podotkl rovněž, že za paradoxní pokládá to, že Rusové mluví o slovanském bratrství, přičemž zastavili dodávky zemního plynu Polsku a Bulharsku. Ruská plynárenská společnost Gazprom toto rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.
K navrhovanému novému balíku protiruských sankcí EU, který obsahuje embargo na dovoz ruské ropy, Radev podotkl, že sankce musí být efektivní a „nesmí škodit našim sociálním a ekonomickým systémům“. „Zastavení dodávek ropy se neodrazí dobře v našich ekonomikách. Musíme být velice pozorní, jak budeme uplatňovat tyto sankce, a dívat se i na specifika jednotlivých zemích,“ uvedl bulharský prezident.
Evropská komise v šestém balíku sankcí navrhla zastavit dovoz ropy z Ruska do konce roku. Přechodné období zatím mají mít Česko, a to do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko by pak platilo až do konce téhož roku.
Oba prezidenti mluvili také o vztazích obou zemí, Zeman je označil za excelentní a o Radevovi mluvil jako o svém příteli. Radev zase poukazoval mimo jiné na podle něho rekordní obchodní výměnu mezi oběma zeměmi.
Na programu by mělo být také blížící se české předsednictví Evropské unii a témata, kterými se bude chtít Česká republika v čele EU zabývat. Jedním z avizovaných je vztah Evropské unie k balkánským zemím. Prezidenti by mohli mluvit i o obchodu, bulharské menšině v ČR nebo o turistickém ruchu.
Výsledek jednání prezidenti představí na setkání s médii, následovat bude slavnostní oběd v Rudolfově galerii. Odpoledne se Radev setká s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Poté povečeří s předsedou vlády Fialou. Před středečním odletem má naplánovanou účast na podnikatelském fóru.
Je zajímavé, že Bulhar neodsoudil bulharskou agresi z 21.8.1968. Český protějšek neví, že Bulhar kýve hlavou ano (odsoudil), ale tímto gestem vyjadřuje ne (neodsoudil).