Expremiér Sobotka: Babišova vláda se vykašlala na plynovod z Polska! Havlíček kritiku odmítá
Výstavbě česko-polského plynovodu Stork II, který by snížil závislost Česka na ruském plynu, nezajistila bývalá vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) dostatečnou politickou podporu. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to řekl bývalý předseda ČSSD a někdejší premiér Bohuslav Sobotka. Kritika zaznívá například i od někdejšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla. Babišova vláda kritiku odmítá, podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ztratili zájem Poláci.
Sobotkova vláda spolupráci s Polskem vyjednala podpisem memoranda v roce 2016 s tehdejší polskou premiérkou Beatou Szydłovou. Cílem bylo zvýšit šanci na zisk plynu, který nebude pocházet z ruských nalezišť.
Podle Sobotky byla ještě před první ukrajinskou krizí v roce 2014 a obsazení Krymu Ruskem zařazena do takzvaného projektu společného zájmu EU dvě nová plynová propojení. Jedno do Polska s názvem Stork II, druhé do Rakouska označované jako plynovod BACI.
„Bohužel v roce 2019 ztratil projekt šanci na zisk evropské dotace. To byla chyba. Pokud to takhle Evropská komise vyřadila, nepředpokládám, že by se tak stalo bez konzultací s českou vládou. Obávám se, že vláda Andreje Babiše se na to vykašlala,“ řekl Sobotka.
Energetický expert: Sobotka má pravdu
Bývalého předsedu vlády podpořil i energetický expert Vladimír Štěpán. „Pan Sobotka má pravdu v tom, že Stork II byl prioritní strategický projekt do budoucna. Česká vláda v tom měla vyvinout větší aktivitu, měla více šlapat na vlastníky distribuční sítě Net4Gas. Na úrovni vlády se mělo říct, že nejde o komerční projekt, ale projekt významný pro energetickou bezpečnost země,“ řekl serveru Štěpán.
Také podle Míla byla ohromná chyba, že se Česko v projektech Stork II a BACI více neangažovalo. „Při jednání s panem premiérem Babišem a ministrem Havlíčkem jsem opakovaně upozorňoval na důležitost výstavby těchto plynovodů. Z jejich strany jsem bohužel necítil zájem, nad bezpečnostně-energetickými argumenty převažovaly asi jiné, obchodní, politické,“ řekl serveru Míl, který ve funkci vládního zmocněnce pro jádro působil v letech 2019 až 2021.
Poté, co krachla šance na zisk evropské dotace ve výši 75 procent celkové ceny, vlastník a provozovatel tuzemské distribuční sítě Net4Gas odložil a omezil své plány na nová propojení plynové sítě s Polskem a Rakouskem, uvedl dále server.
Havlíček: Důvodem byla blokace Polska
Bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO) kritiku odmítá. „Na Stork 2 byla již schválena dotace z fondu EU, konkrétně CEF, což byla i velká zásluha ČR, projekt jsme plně podpořili. Byl před spuštěním, ale polská strana ho zrušila a odstoupila od projektu, respektive posunuli ho na rok 2024, a to přesto, že tam byla schválena dotace, což bylo náročné vyjednat. To velmi rozladilo Evropskou komisi, která tak ztratila zájem projekt dále podporovat,“ uvedl ve vyjádření pro Blesk Zprávy Havlíček.
„Důvodem byla blokace Polska, zájem o LNG byl z jejich strany minimální, naopak česká strana to aktivně prosazovala,“ tvrdí Havlíček.
Samotný Babiš kritiku odmítl také, na dotazy serveru Seznam Zprávy pak přeposlal jinou Havlíčkovu reakci.
„My jsme byli připraveni na plynovod navázat, ale pokud není zájem ze strany Polska, není se logicky kam připojit. My jsme projekt podporovali. Důvodem váhání Polska byla rizikovost. LNG byl výrazně dražší, a tudíž se investoři do infrastruktury zkapalněného plynu nehrnuli. I proto dnes není dostatek terminálů ani v Polsku, ani v Německu,“ vysvětloval dále Havlíček.
Současná vláda Petra Fialy (ODS) zatím chystá podrobnější plán, jak vyřešit energetickou budoucnost Česka. Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na dotaz, zda neoprášit plány na výstavbu Stork II, v březnu pro Seznam Zprávy uvedl, že otázka je předčasná. „V tuhle chvíli se diskutuje, kolik nových LNG terminálů bude potřeba vybudovat a kde,“ doplnil.
Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil dnes na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo. Indie uvedla, že cla považuje za neodůvodněná a nerozumná.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.
„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Na každý pád bude LGN výrazně dražší a každý bude muset hledat, kde se dá ušetřit. Nabízí se třeba zrušení předplatného různých internetových plátků, které podporují odstřižení od levných zdrojů energie atd.