Češi budou moci bydlet i v nevětrané tmavé „díře“. Po schválení stavebního zákona kypí hněv

Návrh předložili poslanci ANO Martin Kolovratník, Adam Kalous a sociální demokrat Petr Dolínek, navrhli v něm novou definici obytné místnosti, z níž vypadl požadavek na přímé denní osvětlení a přímé větrání. Obytná místnost by nemusela mít okno. Uvádějí například, že požadavek na přímé osvětlení není možné v každé místnosti zajistit. „Trvání na požadavku výhradně denního osvětlení znemožňuje nejen novou bytovou výstavbu v klasických uličních profilech center měst, kam byty a bydlení patří, ale i v prolukách, kde dříve byly, a dokonce i prosté rekonstrukce bytů, pokud vyžadují povolení,“ uvedli ke svému návrhu.

Luzar i na následné tiskové konferenci návrh ostře kritizoval. „Zvážíme další kroky v rámci této vlády, která dělá asociální politiku vůči lidem,“ řekl. „Odmítáme, aby lidi bydleli ve sklepích, aby jediné světlo, které vidí, bylo zrcadlo nasměrované do sklepa, aby měli aspoň trochu denního světla, aby jediná ventilace v bytě byla ventilace klimatizací. To nepatří do 21. století,“ uvedl také.

Návrh byl jedním z důvodů, proč zákon nepodpořil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Abychom akceptovali nějaké špeluňky nebo sklepy jako byty, to mi připadá jako krok zpět. To je něco, co je pro mě sociálně špatně a neúnosné,“ řekl novinářům. O zákonu chce dále jednat i v koaličním formátu. Koordinace i v rámci klubu je podle něj obtížná, neboť předloha vznikala ve Sněmovně „za pochodu“.

Poslanci také přes nesouhlas ministryně Dostálové schválili další Dolínkův návrh, který má usnadnit výstavbu sociálních a hygienických zařízení v parcích a ve veřejné zeleni. Do určitých rozměrů by mělo jít o drobnou stavbu, která by nevyžadovala povolení. Ministryně upozorňovala na to, že s návrhem nesouhlasí ani ministerstva vnitra nebo kultury.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Sněmovna přes nesouhlas ministryně přijala i návrh skupiny poslanců SPD, aby úřady v případě pokut přihlížely k tomu, komu je udělují. U fyzických osob by měly úřady přihlížet k jejich osobním poměrům a u právnických osob a podnikatelů k povaze jejich činnosti. Půjde například o to, jestli jde o stavební firmu, nebo o firmu, jejíž podnikání je stavebnictví vzdálené.

Zelená infrastruktura jako novinka

Sněmovna také přijala návrh, který předložila přímo ministryně Dostálová s poslanci Luzarem a Dolínkem. Zavádí do stavebního zákona pojem zelené infrastruktury. Půjde o systém zelených ploch, vodních ploch, vegetačních prvků nebo třeba zeleň uvnitř bloků. Zelenou infrastrukturu bude nově řešit územně-plánovací dokumentace.

Sněmovna v souladu s odmítavým postojem ministryně pro místní rozvoj odmítla návrh poslanců Kolovratníka, Kalouse a Dolínka, který měl přesunout územní plánování do samostatné působnosti obcí a krajů. Jeho autoři argumentovali emancipací a posílením samospráv. Ministryně Dostálová ho ale již dříve označila za diskutabilní a zaujala k němu negativní stanovisko. Varovala, že jde o změnu celého systému, a upozorňovala na problémy s penězi. „Problémem územního plánování samostatné působnosti je zejména jeho financování. Zatímco přenesenou působnost financuje stát, samostatnou působnost si financují samosprávy samy. Stát může k samostatné působnosti pomáhat pouze dotačními tituly. Na ně však není právní nárok a je to vždycky otázka vyjednávání se státním rozpočtem,“ řekla poslancům ve středu 5. května.

Ministryně vyslovila zásadní nesouhlas s návrhem poslanců Kalouse a Kolovratníka, kteří navrhovali automaticky generované stavební povolení. Pokud by marně uplynula lhůta například 30 dní u jednoduché stavby, pak by povolení bylo vydáno prvním dnem po uplynutí lhůty. Hospodářský výbor tento návrh nedoporučil schválit, varoval před ním i Zaorálek. „Cílem nové právní úpravy je zrychlení povolovacího řízení a reálná ochrana účastníků řízení před nezákonnou nečinností úřadů,“ zdůvodňují poslanci svůj návrh. Sněmovna ho neschválila.

Arenbergerovy potíže kvůli nemovitostem: Ustojí je? Konec je nevyhnutelný, míní expert

V předloze, kterou se mění jiné zákony v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona, upravila Sněmovna například podmínky odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. O odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu budou v případě stavebních záměrů rozhodovat stavební úřady. Nově by měly stavební úřady také rozhodovat i o výši odvodu za odnětí půdy, jak navrhli poslanci Kalous a Kolovratník. Dosud se žádosti o odnětí půdy podávaly orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, což byl úřad obce s rozšířenou působností. Ty také podle zákona stanovovaly, kolik peněz je zapotřebí za vynětí půdy zaplatit.

Vláda ale v zákoně zpřísnila výjimku pro případy, kdy se o povolení k vynětí žádat nemusí. Dosud platilo ustanovení, že souhlas není zapotřebí, pokud se žádost týká záměru na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku. Podle vlády ale někteří stavebníci toto ustanovení obcházeli tím, že na sousedním pozemku postavili třeba kůlnu nebo králíkárnu, pozemek oplotili a vydávali ho za zastavěný. Nově má proto platit, že bude nutné o souhlas žádat, pokud zastavěný stavební pozemek bude mít výměru 1 000 metrů čtverečních a větší.

Zákon si získal kritiku od měst a obcí

Podle Svazu měst a obcí (SMO) ČR je stavební zákon jednou z nejkontroverznějších norem posledních let. Kombinace pozměňovacích návrhů centralizuje státní správu a koncentruje moc v jejích rukou. Poslanci se mohli vyjádřit jen v omezené míře. Nový zákon má zrychlit a zjednodušit stavební řízení.

„Můžeme jednoznačně říct, že developeři zvítězili, což dokládá například nově možnost přestavby sklepů na byty. To je návrat do středověku. Poslancům byla navíc odepřena i klasická diskuze, běžná před schvalováním každého zákona. Museli se vyjádřit jen v omezené míře,“ sdělil předseda svazu František Lukl.

Jak dále uvedl, byť byl zákon schválen těsným poměrem hlasů, poslanci hlasující pro normu nevzali v potaz připomínky svazu ohledně obrovské finanční náročnosti realizace zákona. „Stát vydá desítky miliard korun z kapes daňových poplatníků, peněz, o kterých není nikde jasně potvrzeno, že se někdy do státní kasy vrátí. Pokud se zadrhne institucionální změna, vidíme i velké ohrožení čerpání peněz z Evropské unie, neboť města, obce a ani stát nestihnou získávat stavební povolení ke svým projektům v daném čase pro čerpání těchto dotací,“ doplnil Lukl. Předseda svazu zároveň věří, že zákon vrátí Sněmovně k dalšímu projednání Senát.

Vedení Prahy chce, aby byl zákon zamítnut

Podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a jeho náměstka Petra Hlaváčka (za TOP 09) je zákon zcela nepřijatelný a je potřeba ho úplně zamítnout. Oba politici to novinářům řekli na tiskové konferenci. Zákon jde podle nich opačným směrem, než je žádoucí, a to k větší státní centralizaci namísto většího zapojení místních samospráv do povolování staveb a územního plánování. Stavební proces navíc ani nezrychlí, míní pražští politici.

Vláda zatrhla Praze 8 očkovací centrum. „Nehorázný přístup,“ rozohnil se starosta

Vedení Prahy i dalších samospráv kritizují zejména to, že stavební úřady se podle schváleného zákona mají přesunout zcela pod stát a fungovat podobně jako například finanční úřad. Nyní působí v tzv. přenesené působnosti státní správy, takže organizačně spadají pod obecní úřady. Do zákona se nedostal ani požadavek samospráv, aby měly zcela ve své režii přípravy územních plánů.

Hřib dnes řekl, že nový zákon je potřeba kvůli tomu, že státní správa v přenesené působnosti není schopná dostatečně rychle vydávat stavební povolení. „Logickým řešením by mělo být méně státu. Nicméně zákon jde přesně opačným směrem,“ řekl. Nový zákon podle něj nepovede ani k ministerstvem pro místní rozvoj slibovanému zrychlení povolování staveb, ale bude mít spíše opačný efekt.

„Dochází k nerespektování samotného práva lidí na samosprávu. Rozvoj měst a obcí by nově měli plánovat úředníci z nějakého státního centrálního úřadu namísto toho, aby jej plánovali zaměstnanci z radnic, kteří tam žijí a kteří pochopitelně rozumí tomu místu a dokáží naplánovat rozvoj mnohem lépe,“ řekl dále primátor. Doplnil, že bude apelovat na senátory, aby zákon zcela odmítli. Primátor také řekl, že namístě by bylo naopak nějaký velký státní úřad zrušit a že by se po aktuálních zkušenostech nabízelo ministerstvo pro místní rozvoj.

Hlaváček uvedl, že téměř v celé západní Evropě se stavby povolují na úrovni samospráv. „To, co bylo dneska přijato, bohužel směřuje pouze ke státnímu paternalismu a v logice věci nemůže zrychlit povolování staveb,“ míní. Základem rychlého povolování je podle něj schopnost dosáhnout dohody mezi různými zainteresovanými aktéry, k čemuž jsou místní samosprávy logicky lépe vybaveny než státní aparát. „Jsem jednoznačně přesvědčený o tom, že je potřeba tento zákon zastavit, sejít se a hledat společně cestu pro zákon nový,“ řekl náměstek.

Město požadovalo také to, aby Praha, případně i další velká města, mohla mít vlastní stavební předpisy. Šéf městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč řekl, že pro Prahu jsou její předpisy zásadní a schválený zákon je zachovává jen dočasně. „Co bude pak, zatím nevíme,“ uvedl.

Pro Hospodářskou komoru je zákon zklamání

Stavební zákon sice otevírá cestu k efektivnějšímu stavebnímu řízení, přijetím nebo zamítnutím některých pozměňovacích návrhů se však odklání od požadované koncepce jednoho razítka, jednoho úřadu a jednoho povolení. Ve své zprávě to ČTK sdělila Hospodářská komora ČR.

„Komora postrádá větší podporu zkrácenému postupu změny územních plánů nebo přijetí opatření proti nečinnosti úřadů, což by povolovací proces mohlo významně urychlit. Hospodářská komora mimo jiné podporovala poslanci zamítnutý postup, kdy v případě nečinnosti úřadu je stavební řízení po stanovené lhůtě automaticky postoupeno nadřízenému orgánu, který případ posoudí a vydá plnohodnotné rozhodnutí,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Topolánek slaví 65: Dvě ženy, Dalík i Klausova SMS. Vládě vytkl „sr*čky, ve kterých jsme“

Komora podle něj sice celkový výsledek kvituje, nicméně přijaté pozměňovací návrhy přidávají do systému další závazné stanovisko. „Tedy razítko navíc, protože zákon mimo jiné nepočítá s integrací stanoviska hasičů, což celé stavební řízení nepochybně zdrží. Stejně tak bychom uvítali i vyšší míru integrace nakládání s vodami,“ doplnil Dlouhý.

Změnu stavebního práva podle něj komora považuje za jeden ze základních předpokladů pro rozhýbání české ekonomiky v období po koronaviru, ale také pro modernizaci státní správy založené na principech zrychlení a digitalizace.

Opozice: Není to stavební zákon, ale paskvil

Zákon kritizovaly i opoziční strany. „To, co dnes prošlo, není stavební zákon, ale stavební ruleta,“ řekl místopředseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Martin Kupka (ODS). Podle předsedy výboru Ivana Bartoše (Piráti) konsenzus nad návrhem není.

Výsledkem je podle poslance KDU-ČSL Marka Výborného stavební paskvil, u nějž nikdo v současnosti nedokáže říct, co přesně bylo schváleno. Věří, že ze Senátu se vrátí zákon ve verzi, která by situaci ještě mohla zachránit. Podle Heleny Langšádlové (TOP 09) zákon nepřiměřeně zasahuje do soukromého vlastnictví.

„Takto významný zákon by měl být schválen napříč politickým spektrem,“ řekla poslankyně STAN Věra Kovářová. Vláda podle ní takovou možnost promarnila a proti přijaté podobě jsou obce, města, kraje i Nejvyšší správní soud. „Jediný, kdo je pro, je ministryně a nějaká zájmová skupina,“ dodala.