Za peníze pro kancelář na dovolenou? Europoslancům mají skončit 115tisícové „volňásky“

Navíc ke svému platu dostávají europoslanci kromě dalších příspěvků i v přepočtu asi 115 tisíc korun měsíčně na tzv. všeobecné výdaje. 

„Tento paušální příspěvek je určen k pokrytí nákladů na parlamentní činnosti, jako je například pronájem kanceláře a náklady na řízení, telefon a předplatné, reprezentativní činnosti, počítače a telefony, pořádání konferencí a výstav,“ uvádí Evropský parlament.

Europoslanec dostane jenom půlku, pokud se v jednom parlamentním roce (září až srpen) bez řádného odůvodnění nezúčastní poloviny plenárních zasedání. V roce 2020 je výše měsíčního příspěvku 4 563 EUR.

Účtenky dokládat nemusí

Existují však pochybnosti okolo toho, jak volení zástupci s penězi nakládají. Není totiž nutné, aby všechny výdaje dokládali a přesně evidovali, za co a kde všechny tisíce utratili. 

Babišovi poslali dopis z Bruselu. Výhrůžky vadí, šéf europarlamentu zmínil i dotace

Peníze, které neutratí a zbudou, by měli europoslanci Evropskému parlamentu a tedy daňovým poplatníkům vrátit. To je však pouze doporučení a není tak zcela jasné, kteří se jím řídí a do jaké míry.

„Ty prostředky zdaleka vráceny nejsou,“ říká pro Blesk Zprávy politolog Jan Kubáček. „Tam, kde není nutnost dokladovat, tak to prostě příliš jednoduše svádí k nějakému zneužívání,“ doplňuje bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Přilepšení k platu?

Podle Kubáčka je to často spíš o politické kultuře jednotlivců nebo jejich frakcí. „Tam pak přesně poznáte, kdo se hlásí k transparenci a k hospodárnému nakládání. Mnozí vám potom z praxe řeknou, že to je takové skryté zvyšování platů, ale také posilování samostatnosti, nezávislosti a odstupu europoslanců od politiky těch jednotlivých členských zemí,“ dodává Kubáček.

Na tiskárnu i smuteční věnce

K čemu přesně příspěvek 115 tisíc korun měsíčně využívá, popsal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Nejčastěji to u něj jsou pronájmy či ubytování v hotelu nebo reprezentace, ale i IT vybavení, tablety, počítače, ale i programy.

„Platí se z toho i tisk materiálů, různé dopisy, poštovné,“ nastínil Zdechovský s tím, že si vede podrobnou evidenci těchto výdajů. „Jsou tam třeba i věnce, které chodíme pokládat k hrobům nebo teď jsem byl na obědě u jednoho velvyslance, tak se z toho platí květiny pro jeho manželku,“ pokračuje Zdechovský ve výčtu.

„Krávoviny“ tam prý nedávají

Zdechovský dodává, že Evropský parlament každý rok zkontroluje výdaje části poslanců. „U nás už na kontrole byl, takže jsme to samozřejmě vždycky všechno zdokladovali,“ říká a přiznává, že každý měsíc neposílají všechny účtenky. Zejména u drobných útrat, jako je třeba parkování, by to podle něj bylo spíš administrativní zahlcování.

„Nedáváme tam krávoviny, řada našich kolegů tam dává, když jde s asistenty na pivo, to jsem viděl u německého poslance, tak takhle to neevidujeme,“ dodává Zdechovský. Sám uvádí ale třeba občerstvení z diskuzí se studenty.

Charanzová (ANO): Letos to neutratím

Jak Zdechovský řekl, peníze většinou všechny utratí. „Je to tím, že děláme obrovskou činnost, jezdíme i v sobotu a v neděli. Když jedu na severní Moravu, tak tam dvě noci přespím a tyto náklady se z toho dají hradit,“ zdůvodňuje. „Když to tak spočítáte a jste fakt hodně aktivní europoslanec, tak ta částka, která by vám zbyla, je buď nulová, nebo spíš záporná,“ říká lidovec.

Konkrétně letos ale třeba poslankyně Dita Charanzová (ANO) výdaje osekala. „Vzhledem k situaci v letošním roce částku s největší pravděpodobností asi ani nevyčerpám,“ popsala Blesk Zprávám a dodala: „Život se odehrává online, není jak pořádat třeba veřejné akce.“

Co se týče jejich výdajů, sama prý tento tisícový příspěvek utrácí jen tak, jak má. „Prostředky vždy používám na pokrytí nákladů, které nám jasně stanoví pravidla,“ doplnila.

Nemusí za nás platit lobbisti, pochvaluje si Zdechovský (KDU-ČSL)

Peníze se mohou použít třeba i na pořádání různých akcí. Zde se ale pak často objevuje kritika, že si tak europoslanci financují svoji politickou kampaň.

„Mělo by to podporovat jeho aktivitu, ale zdaleka k tomu to nefunguje. Každopádně to posiluje takovou tu naprostou nezávislost, ale zároveň v některých případech i odtrženost europoslanců od reality všedního dne,“ shrnuje Kubáček.

„Máme tam třeba výdaje na pohoštění,“ přidává ještě Zdechovský. „Když jdete s někým na oběd, tak aby vás lobbisté třeba v Čechách nemohli nikde hostit,“ vysvětluje.

Faltýnek po kauze Vyšehrad: O 50 tisíc korun měsíčně nepřijde, šéfem klubu ANO zůstává

V předvolebních debatách se také ve světě objevují útoky, že si za peníze, které z tohoto příspěvku europoslancům zbyli, odjeli na dovolenou nebo si je místo navrácení užili jinak. „Už několikrát se vedla ta debata, že se touto cestou nepůjde, ale zase to utichlo,“ říká Kubáček. Kampaně se však vedou v jednotlivých členských zemích, a tak se téma nakonec dosud nijak nezvedlo. Objevili se také politici, kteří s deklarováním výdajů měli problémy. Pro transparentnost ale naopak byli a své účty zveřejňovali už v minulých letech třeba Nizozemci.

Někdejší státní tajemník pro evropské záležitosti a současný prezident Svazu obchodu a cestovního rucu ČR Tomáš Prouza zmiňuje, že podobný problém je v českém prostředí zase s náhradami pro poslance. „Pamatujeme si příběhy, kdy se různě platily kanceláře manželce, sestřenici a spousta věcí se nedokladuje,“ nastínil pro Blesk Zprávy Prouza. I podle něj by byla ideální nutnost výdaje přesně vykazovat a rovnou je dávat do veřejné databáze.

„Volňáskům“ europoslanců chce zatnout tipec Čech

A debata se vede i nyní. V Evropském parlamentu (EP) usedá 705 poslanců ze 27 zemí. Těm všem by mohla možnost prakticky volého využití 115 tisíc měsíčně skončit. Na předsednictvu EP se totiž stále častěji mluví o tom, že by dokládání výdajů a jejich případné vracení bylo povinné a už ne pouze doporučené.

Návrh by se zřejmě mohl projednat už v nejbližších dnech. Tlačí ho zejména český europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). Ten totiž v předsednictvu usedl jakožto místopředseda. „Prosazuji to, že by nově všech těch 705 poslanců Evropského parlamentu muselo dokládat účtenky nebo faktury, které se pojí s čerpáním těchto prostředků, a že by taky museli všechny nevyčerpané prostředky vrátit na konci mandátu,“ popsal svůj plán pro Blesk Zprávy.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Kolaja totiž zdůrazňuje, že jde o dost vysokou částku. „Bavíme se o celkové částce za celý EP pro všechny poslance asi miliarda ročně,“ nastínil. 

Pokud by se podařilo ušetřit třeba alespoň 20 procent ročně, znamenalo by to úsporu 200 milionů korun. Sám Kolaja stejně jako ostatní evropští Piráti jdou svým mezinárodním kolegům příkladem. Co utratí, to doloží. „Všechny účtenky ofotím a jednou měsíčně vše zveřejňujeme na našem webu,“ říká asistentka Marcela Kolaji Lenka Kynclová, která má na starost vyúčtování všeho, co se kupuje v souvislosti s provozem kanceláří.

Vondra (ODS): Nevím, proč peníze vracet

Blesk Zprávy se ptaly na nakládání s náhradami i europoslance Alexandra Vondry (ODS). Ten vzkázal, že s nimi nakládá přesně podle pravidel, které EP kontroluje. „Platím z nich každý měsíc nájmy kanceláří pro sebe a asistenty, jejich provoz a technické zabezpečení, telefony, internet, parkování na letišti, pohoštění pro návštěvy a pak také různé příležitostní výdaje za expertízy, překlad, atd.,“ vyjmenoval bývalý ministr zahraničí Vondra.

Jak Blesk Zprávám sám řekl, europoslanec Zdechovský (KDU-ČSL) by dokládáním výdajů neměl problém a uvítal by, kdyby tento návrh prošel. Jiný pohled má jeho kolega z ODS. „Přidělené prostředky k pracovním účelům plně využiji a nevidím žádný důvod, proč měnit nastavené podmínky jejich čerpání nebo proč je vracet,“ říká Alexandr Vondra.

Rovnou také nabízí, kde by mohl EP šetřit: „Může začít jinde. Třeba tím, že jedno ze svých dvou sídel zruší. To by byla úspora skutečně podstatná.“