14°C
Projekt družstevního bydlení je v Praze připraven tak, že město poskytne družstvu, v němž by Praha měla svůj podíl, pozemek pro výstavbu nemovitosti a tzv. „právo stavby“ až na 99 let. Na nemovitost by si družstvo vzalo úvěr, jenž by byl placen z nájmů, a po jeho splacení by pak Praha onen pozemek družstvu prodala. Podle návrhu Hany Kordové Marvanové to mělo být za odhadní cenu, Piráti a Praha Sobě však chtěli, aby město pozemky prodalo dráž a získalo tím prostředky na další rozvoj bydlení. Na to ale radní odmítala přistoupit – takové praktiky ostře odsoudila a označila je za hraničící s lichvou.
Spor pak ještě víc rozdmýchal posudek, který si primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nechal za 605 tisíc z peněz magistrátu „tajně“ zpracovat a jenž podle něj odhalil řadu pochybení v přípravě projektu. Ten zkritizovala Marvanová i Jiří Pospíšil (TOP 09), označili ho za nekvalitní a nehodnověrný.
Teď však koaliční partneři konečně našli společnou řeč. „Družstvo si bude později, dle občanského zákoníku však nejpozději do 99 let, moci odkoupit pozemek za cenu, kterou v době odkupu stanoví znalecký posudek. Důležité ale také je, že družstva budou do Fondu rozvoje dostupného bydlení pravidelně platit nějakou částku, která bude stanovena v závislosti na konkrétním projektu,“ vysvětlila radní. Kromě částky, kterou Praha utrží za pozemek, tak město získá ještě peníze do magistrátního Fondu rozvoje dostupného bydlení.
Shodu v koalici potvrdil také šéf Prahy Sobě Jan Čižinský. „Pro nás bylo klíčové, aby nedošlo k tomu, že městské pozemky rychle dojdou a dostane se jen na hrstku vyvolených. Proto jsme požadovali, aby platby za pozemek městu byly rozložené v čase, ale takové, že za jeden pozemek půjde pořídit pozemky dva,“ uvedl. Toho podle něj půjde dosáhnout právě díky příspěvkům do fondu. „Naštěstí došlo k úpravě formulací tímto směrem a došlo ke shodě v koalici,“ řekl.
Třetina bytů bude města
Podle Marvanové výhoda spočívá v tom, že družstva dokážou byty postavit levněji než komerční developer, neboť nejsou zakládána s cílem vytvářet zisk. V každém projektu měly být dvě třetiny bytů pro družstevníky z řad Pražanů, poslední třetinu bytů bude mít k dispozici Praha, jež bude také členem družstva. Ty pak město podle radní plánuje poskytnout profesím, jež potřebuje – učitelům, hasičům, zdravotníkům a dalším.
„Tím, že Praha poskytne prostor pro bydlení na svých pozemcích, může být výstavba oproti tržním cenám až o třetinu levnější. Členové družstva zaplatí členský vklad, ale nemusejí si brát hypotéku. Úvěr si bere družstvo a jeho členové mu ho pomáhají splácet v nájemném, což řeší problém spousty rodin, které na hypotéku nedosáhnou. Tím, že poskytujeme pozemek, který družstvo později odkoupí, odkládáme lidem nutnost si pozemek hned koupit,“ uvádí radní. Členský vklad by se pohyboval mezi 20-25 procenty ceny bytu, cena bytu by se podle Marvanové mohla dostat až na 60 tisíc za metr čtvereční.
Projekt město plánuje rozjet ve spolupráci s Pražskou developerskou společností, jež vznikla letos v červnu. „Ta může pomoci připravit konkrétní projekt rychleji, než by to mohl udělat magistrát. Ne do detailu, ale tak, aby byl ve fázi pro územní rozhodnutí,“ dodává radní. O družstevní bydlení podle ní projevila zájem řada městských částí, například Praha 13, Praha 11, Praha 8 či Praha 5. „Některé už na tom pracují, například v Praze 13 už víme o konkrétním pozemku, kde by měly vzniknout tři bytové domy, každý o 50 bytech,“ uvádí Marvanová.
Podle předsedy Spojených sil pro Prahu Jiřího Pospíšila je bydlení v Praze v poslední době kvůli vysokým cenám nedostupné i pro střední příjmovou skupinu obyvatel. „To situace související s pandemií koronaviru jenom umocnila. Rádi bychom tedy tímto způsobem pomohli mladým rodinám, a především zástupcům profesí, které jsou nezbytné pro chod a rozvoj města,“ uvedl.
Spolkové bydlení
Radní v pondělí schválili také obdobný plán, který namísto s družstvy počítá s poskytnutím pozemků občanským spolkům, v Německu známým jako baugruppe. To má podle dřívějších vyjádření zástupců Prahy Sobě a Pirátů umožnit využití menších pozemků a větší volnost pro nastavení podmínek.
U spolkového bydlení se počítá s roční platbou spolku městu v hodnotě zhruba procenta aktuální ceny pozemku. Podle schváleného materiálu to nyní odpovídá částce asi 750 korun měsíčně za byt o rozloze 75 metrů čtverečních. „Takto získané prostředky může město průběžně znovu investovat do zajištění možností pro tvorbu dalších projektů nabízejících dostupné bydlení,“ píše se v dokumentu.
Podobně jako v Amsterdamu: Marvanová si umí představit zákaz Airbnb v neproblémovějších částech Prahy Markéta Volfová, Lukáš Červený
