Vláda s KSČM a podporou Zemana protlačila rozpočet dál. Kalousek zmínil nesmysly

Exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) Stanjuru pro změnu vyzvala, aby lidem řekl, o kolik ve výsledku těmito změnami přijdou. Její kolegyně Alena Gajdůšková (ČSSD) varovala před návratem ke štíhlému státu z dob pravice.

Zaorálkova poznámka však vyvolala přestřelky především mezi představiteli ČSSD a ODS, týkající se opět daňového balíčku.

Zbyněk Stanjura (ODS) Zaorálkovi vytkl, že ČSSD nepodporuje návrh na snížení daně z příjmu na 15 a 23 procent. „Vy nechcete, aby lékaři měli vyšší příjmy? Vy nechcete, aby učitelé měli vyšší příjmy? Vy nechcete, aby hasiči měli vyšší příjmy?“ divil se. ODS dle něj dnes hájí střední třídu, ČSSD jim nechce zvýšit příjmy. „Neříkejte nám, že je to nějaké zombie,“ dodal.

Zaorálkova slova o „zombie“ naopak pobavila poslance TOP 09 Vlastimila Válka. „Já jsem se bál, protože jsem dvakrát tak starý jak naše předsedkyně, že mě pan ministr označí za zombie,“ rýpl si.

Kalousek Zaorálkovi vzkázal, že škrtali v době, kdy to bylo nutné: „Ano, my jsme škrtali, škrtali jsme v situaci, kdy úroky ze státních dluhopisů byly 5,7 procenta a hrozila akutně dluhová spirála. Během roku jsme je srazili pod 3 procenta a stabilizovali jsme situaci. Bolelo to. Kdybysme se tak nechovali, tak stojíte dneska na dluhové brzdě.“

„Vy tady mluvíte o zombiech a dinosaurech, já když jsem vás poslouchal, tak jediné takové dinosauří bylo to vaše vystoupení. Vám už jen chyběl kapitalista s cylindrem a báseň Petra Bezruče Dělníku, tvojí zbraní je nenávist. Ale tato doba už je pryč,“ reagoval na Zaorálka Václav Klaus jr. (Trikolóra).

„Socialisté všech barev stát v minulých letech stát zevnitř tak obrovsky vyžrali a zvětšili, že je hyperobézní a polymorbidní, do toho dostal covid. Hrozí kolaps státních financí, zničení střední třídy,“ uvedl Klaus a navrhoval stát zeštíhlit. „Skutečně je lepší, když peníze mají lidé a stát se soustřeďuje na základní funkci,“ dodal.

Výhrady ODS odmítal Zaorálek, který na Fialu reagoval slovy o „zombie myšlenkách staré české pravice“. Desítky miliard, o kterých Fiala mluví, že se dostanou k lidem, jsou dle něj neefektivní, protože nepůjdou do spotřeby. 

Zaorálek také odmítal Fialova slova o rozsáhlých úsporách třeba v rámci zeštíhlování úřednického aparátu a vzpomněl na „škrcení“ z doby premiéra Mirka Topolánka a někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska.

„Vím, jak takové myšlenky úspor vypadaly před 10 lety. Obecně to funguje tak, že takovéto úspory jsou ponejvíc úspory do oblastí, jako jsou kvalitní školy, zdravotnictví, jako je právě to, co se má investovat do lidí, do budoucnosti. Takhle skončí tyto úspory. Omezují to, co vlastně vytváří podmínky budoucího života lidí. Pokud se zase přijde s myšlenkami, že se bude plošně škrtat, třeba nejlépe budeme škrtat ty nenáviděné úředníky, tak to mě dneska také irituje. Na jedné straně se nám tady vypočítává, co všechno máme pokrýt, komu všemu máme pomoci (...), tak jestli budu plošně škrtat v řadách úředníků, tak to nebudeme schopni dělat,“ čílil se.

„Myslím si, že toto je poslední rozpočet, který tato vláda sestavuje,“ uvedl ve středu ve Sněmovně šéf ODS Petr Fiala. Vládě vytkl, že ani před pandemií koronaviru rozpočty minulých let nepřinášely „žádnou velkou radost“ a nevyužívaly dlouhé období ekonomických růstů. Víc a víc peněz dle Fialy naopak tahaly od daňových poplatníků, využívaly je na provoz státu a „někdy i uplácení různých voličských skupin“.

Právě ODS přitom v boji o daňový balíček podpořila vládní ANO. „4,5 milionu lidí bude mít vyšší příjem o 7 procent, poznají to už v únoru. To si myslím, že je velmi, velmi dobrá zpráva,“ podotkl Fiala. Vyzval však k úsporám a k odstranění zbytečných výdajů. ODS dle něj připravila „návrhy na úspory ve výši desítek miliard korun“.

Diskutovaný daňový balíček na rozpočet vznese další miliardové nároky, obsahuje totiž mj. i poslanecký návrh Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a zavedení nižší daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent. Babiš si od toho slibuje podporu cca 4,5 milionu zaměstnanců, opozice, ale i koaliční ČSSD však vytýkají až 90miliardový dopad na veřejné finance.

„Je to velmi, velmi nákladné pro státní rozpočet a vůbec to není spravedlivé. Jsme přesvědčeni, že toto není cesta,“ míní vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „Tento návrh znamená obrovské problémy pro státní rozpočet,“ dodal na nedávné tiskovce vicepremiér, který doufá, že Senát zváží pro a proti a návrh daňového balíčku opraví.

Ve svém sněmovním projevu Pekarová Adamová zmínila krachy firem a živnostníků kvůli pandemii koronaviru. Kritizovala množství a rychlost vyplácené pomoci ze strany státu během pandemie koronaviru a varovala před tím, že se pro příští rok patrně rozšíří počet lidí na Úřadech práce a sociálních dávkách.

„Snaha vlády šetřit je jen kosmetická, není dostatečná. Firmy, živnostníci, jednotlivé domácnosti, rodiny, jednotlivci otáčejí skutečně často každou korunu a rozmýšlejí si každý svůj výdaj. Stát by za nimi vůbec neměl být pozadu, naopak ten by měl jít příkladem a měl by začít sám u sebe,“ apelovala.

Miroslav Kalousek (TOP 09) později přečetl další návrh z dílny Topky na přesun 50 milionů korun z rozpočtu Zemanovy hradní kanceláře a dalších 50 milionů z rozpočtu Úřadu vlády, kvůli navýšení prostředků na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. Z rozpočtového řádku pro KPR následně navrhli ukrojit i Starostové.

Pozměňovací návrhy předložila i TOP 09. Ta navrhla o téměř 18 milionů korun „obrat“ Kancelář prezidenta republiky (KPR). „Domnívám se, že zcela nepatřičně jsou na ten příští rok i nadále plánovány finance na cesty prezidenta, ačkoliv nikam nejezdí. Když už někam jede, tak je to spíš pro ostudu,“ rýpla si na tiskovce do Miloše Zemana šéfka Topky Markéta Pekarová Adamová a navrhla sumu přesunout na podporu umělců.

Rozpočet je navržen se schodkem 320 miliard korun, tahle částka však nezahrnuje dopady tzv. daňového balíčku, který budou v prosinci řešit senátoři. Rozpočet vyrazila ve středu do Sněmovny hájit vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO), premiér Andrej Babiš (ANO) se z jednání omluvil.

Dobrý den, poslanci se ve středu 2. prosince sešli k hádkám o změnách v návrhu rozpočtu na rok 2021. Sešly se přitom návrhy na přesuny peněz v celkovém objemu přes 180 miliard korun. Vládní ČSSD se rozpočet nelíbí, hlasovat pro něj však prý bude. ODS navrhla škrty za takřka 81 miliard korun.

Děkujeme za pozornost, kterou jste našemu sněmovnímu online přenosu věnovali. Dění nejen kolem rozpočtu ale samozřejmě sledujeme i nadále, vše důležité najdete na blesk.cz/zpravy.

Vládní návrh státního rozpočtu počítá v příštím roce s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Rozpočet předpokládá růst ekonomiky o 3,9 procenta, zatímco pro letošek propad o 6,6 procenta.

Návrhem se teď budou zabývat jednotlivé sněmovní výbory. Ve druhém čtení se očekávají desítky pozměňovacích návrhů především z řad opozičních stran. 

O definitivní podobě rozpočtu by měli poslanci hlasovat zhruba týden před Vánocemi. 

„Jestli se nenajde jiná strana, která by podpořila rozpočet, tak říkám, že rozpočtové provizorium v této krizi nelze. Naznačila Schillerová prostor pro jednání s KSČM o jejich požadavku přesunout 10 miliard korun z rozpočtu na obranu,“ sama Schillerová věří, že jednat budou chtít i jiné strany.

Ministryně Alena Schillerová je ráda, že poslanci schválili základní parametry rozpočtu – tedy příjmy a výdaje státu v příštím roce. 

„Už to bude jen o přesunech v rámci kapitol. Pro mě je to velice dobrá zpráva. Těch 320 miliard budou peníze, které půjdou do ekonomiky, půjdou do spotřeby, půjdou na investice. Je to první důležitý krok, jsem ráda, že neprošly návrhy na dopracování rozpočtu,“ v takovém případě by Česko podle Schillerové hospodařilo na začátku roku podle rozpočtového provizoria.

Největší diskuse čeká ministryni asi s KSČM, která chce přesuny v rozpočtu za zhruba 12 miliard korun. Z toho zhruba 10 miliard korun na z armádního rozpočtu chtějí komunisté přesunout do rozpočtové rezervy. „S dvěma miliardami problém nemám, u těch zbývajících povedeme diskusi,“ řekla Schillerová novinářům po schválení základních parametrů rozpočtu na příští rok.

Poslanci schválili základní parametry státního rozpočtu a poslali ho k posouzení ve výborech. V prvním čtení zákona s plánovaným schodkem 320 miliard korun bylo přihlášeno 103 poslanců. 54 jich bylo pro, proti hlasovalo 49. Návrh na dopracování poslanci neschválili.  

Sněmovnou neprošel návrh poslance Miroslava Kalouska na vrácení zákona o státním rozpočtu vládě k přepracování. Neprošel ani podobný návrh poslance Václava Klause.

Klub ODS si před hlasováním o rozpočtu v prvním čtení vzal pětiminutovou přestávku. 

„Je naprosto neseriózní používat propagandisticky různé metodiky a různá čísla, jak se vám to zrovna hodí,“ kritizoval vystoupení Schillerové bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s tím, že ministryně financí používá při svých argumentech různé metodiky.

Kalousek tak vyčetl ministryni, že si moc dobře musí vědět, že schodek rozpočtu v příštím roce bude určitě vyšší než 320 miliard korun, což prý musí dobře vědět. Bývalý ministr proto odmítl slova ministryně, že by jeho rozpočtové kroky nebyly moudré. „Kdybychom tenkrát dělali stejně moudrou politiku jako vy dnes, paní ministryně, tak jste dnes stáli na dluhové brzdě a fakt nevím, co byste dělali,“ zakončil Kalousek své vystoupení.  

Schillerová se dál ohradila proti opoziční kritice. „Vláda nemůže v tuto chvíli šetřit způsobem, který navrhujete, tou chytrou horákyní, protože na druhé straně navrhujete celou řadu navýšení výdajů,“ reaguje dál šéfka státní kasy na opozici: „A nebo řekněte konkrétně kde. Buďte už, prosím, jednou konkrétní, řekněte: vzali bysme důchody, nedali bysme učitelům. Řekněte to, prosím. Protože zatím to tady nezaznělo.“ „My neškrtáme v těch investicích tak, jak se v těch krizových letech škrtalo,“ tvrdí. „Vlády ODS nikdy neměly přebytky státního rozpočtu, ani vyrovnaný rozpočet,“ dodala.

Vicepremiérka Schillerová reagovala také na kritiku přílišného počtu úředníků. „To je krásná cesta, to já pořád apeluji. Pojďme cestou rušení agend, rušení práce, digitalizace. Digitalizace bude a nutně musí znamenat rušení těch úřednických míst a oni najdou práci, najdou práci, protože prostě máme celou řadu volných míst a tím neříkám, že by měli jít do zemědělství,“ uvedla během závěrečného slova. „A já to slyším v těch firmách: Propusťte je, my je zaměstnáme. Takže to se nemusí bát, že by skončili někde na chodníku,“ podotkla Schillerová.

Závěrečného slova se ujala před schvalováním ministryně financí Alena Schillerová. 

„Odmítám, že návrh odporuje zákonným požadavkům a že jsme porušili zákon o rozpočtové odpovědnosti,“ odmítla šéfka státní kasy výtky poslanců. 

Odmítla také, že by rozpočet byl postaven na špatných předpokladech. 

Ve Sněmovně se schyluje k hlasování o státním rozpočtu na příští rok v prvním čtení. Schodek s 320 miliardami korun poslanci probírali celou středu. Vládu přijel podpořit do Sněmovny tradičně také prezident Miloš Zeman. Podle premiéra měl skvělý projev. 

„Pan prezident měl skvělý projev, vážím si toho, že i v těchto těžkých časech, kdy kvůli epidemii musíme navrhovat tak vysoký deficit rozpočtu, přišel do Sněmovny a podpořil vládní návrh. Já jsem taky vždy hlavně šetřil a snižoval naše zadlužení. Mezi lety 2014–2017 z 40,6 % HDP na 31,8 % HDP. Věřím, že po překonání koronavirové krize se k tomu zase vrátíme,“ reagoval Andrej Babiš pro Blesk Zprávy. 

Poslanci s největší pravděpodobností návrh rozpočtu v prvním čtení schválí. Ve druhém čtení ale načtou zřejmě mělké množství pozměňovacích návrhů. 

Ke slovu se ve Sněmovně po plejádě řečníků dostává šéf komunistů Vojtěch Filip (KSČM). „Vadí mi to obrovské farizejství nebo, chcete-li, neschopnost oddělit přání a realitu. Já opravdu nemohu dát za pravdu těm, kteří tady říkají, co všechno by se mělo ze státního rozpočtu zaplatit a potom řeknou, že ten deficit je moc velký, když ty jejich návrhy směřují k deficitu, který je o desetimiliardy a někdy stamiliardy vyšší, než je plánovaný,“ kritizuje Filip pravicové politiky.

Šéf ODS Petr Fiala zveřejnil fotku z jednání vedení ODS s lidovci a TOP 09, které ve Sněmovně probíhá. „Pracujeme na změně,“ vzkázal Fiala. Právě tyto tři strany se chystají do voleb 2021 jít ve společné koalici.

Připomeňte si dnešní projev prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně:

Poslanec ODS Jan Skopeček označil ve Sněmovně návrh rozpočtu na rok 2021 za „vůbec nejhorší návrh státního rozpočtu od roku 1989“. A to prý nejen kvůli schodku 320 miliard, „který je pokračováním rozvratu veřejných financí, který začal letošním rokem, kdy jsme schválili 500 miliard“‎. Návrh označil za „polotovar a fikci neodpovídající realitě“, protože nezapočítává plánované daňové změny.

„Premiér a vicepremiér jedné vlády podávají různé varianty daňových změn, které v návrhu rozpočtu paní ministryně financí vůbec, ale vůbec nereflektuje. Máme vládu, která není schopna přijít se shodou, co se týče daňové změny, a očekává, že tu nějaký výsledek jako v loterii z Poslanecké sněmovny vzejde,“‎ dodal.

Zatímco Sněmovna dál projednává návrh státního rozpočtu, prezident Miloš Zeman přijal na Hradě exministra zdravotnictví Romana Prymulu.

Ve Sněmovně dnes v átriu vystoupil na tiskovce ministr školství Robert Plaga (ANO), aby potvrdil, že se prvňáci a druháci vrátí do školní lavice již 18. listopadu.

„Žijeme ve velice těžké době, státní finance jsou na plicní ventilaci, nebo spíše už nějakém mimotělním oběhu a já skutečně už nevěřím vlastním uším, co tady od rána slyším za debaty. Slova o tom, jak se proinvestujeme do budoucnosti, o proinvestičním rozpočtu apod. je, paní ministryně, věcí, která mi evokuje, že vůbec nevíte, co zde hájíte,“ udeřil na Schillerovou Václav Klaus ml. (Trikolóra).

Připomínal své dřívější výzvy, aby se vláda připravila na těžší časy. „Samozřejmě jsem netušil, že ty těžší časy budou tak těžké, ale samozřejmě jste se mi tady vysmívali a se svou vládní většinou jste tento návrh zamítli. Nezodpovědně jste se schovali už loni. Socialisté všech druhů a typů tady odprava doleva přes Sněmovnu jste už tak zvětšili stát a vyžrali zevnitř, že přestal být životaschopný řešit jakoukoli krizi, nejen tuto obrovskou, kterou máme,“ dodal.

Pirátský poslanec Tomáš Martínek reagoval na slova prezidenta Miloše Zemana o tom, že lze do rozpočtu získat 250 miliard korun zrušením daňových výjimek, které údajně stojí až 380 miliard. Minulý rok Zeman zmiňoval 318 miliard, podotkl Martínek a uvedl, že Piráti analyzovali Zemanovy zdroje a zjistili, že zrušením všech daňových úlev daně z příjmu fyzických osob lze získat téměř 320 miliard korun.

Největší část, tedy 33 procent z této sumy, by však přineslo zrušení slevy na poplatníka a 19 procent zdanění důchodů, 13 procent zdanění plnění zdravotního pojištění, 11 procent by přineslo zrušení zvýhodnění na děti. Martínek zdůraznil, že ostatní daňové výjimky, ke kterým Zeman vyzývá, se týkají třeba financování bydlení nebo slev na manželku či invalidity.

Z odpoledního jednání Sněmovny se z pracovních důvodů omluvil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ten byl omluvený už dopoledne, kdy byl místo Sněmovny na jednání Ústředního krizového štábu, jehož je předsedou.

K výtkám, které směrem k ní míří od poslanců, se prý ministryně financí Alena Schillerová vyjádří až v závěrečné řeči. Uvedla, že si dělá poznámky. 

Prezident Miloš Zeman zavítá do Sněmovny jen jednou za rok, není tak divu, že je pod drobnohledem. Na internetu už koluje několikavteřinové video z prezidentova projevu, které upozorňuje na to, že si Zeman při projevu údajně říhnul.