Vláda s KSČM a podporou Zemana protlačila rozpočet dál. Kalousek zmínil nesmysly

Jednání Poslanecké sněmovny končí, rozpočet se přesouvá do 3. čtení, děkujeme za pozornost u našeho online přenosu.

STAN navrhuje přidat na příští rok 20 milionů korun potravinovým bankám. "Čtvrtým pozměňovacím návrhem je pomoc potravinovým bankám (...) Ta částka tam byla opravdu velmi malá. Postupně se navyšuje. Ale vzhledem k tomu, v jaké se ocitáme situaci, a tak jak jsem v kontaktu s řediteli potravinových bank, tak stoupá počet potřebných nejenom bezdomovců, ale významně se navyšuje počet samoživitelek, osamělých seniorů, kteří si do potravinových bank chodí pro pomoc," upozornila poslankyně Věra Kovářová.

"Já bych chtěl připomenout, že rozpočet Ministerstva kultury byl v roce 2020 těmi různými novelami posílen o částku 1,37 miliardy na provoz. Samozřejmě šlo to do různých problémů, které nastaly v zavřených divadlech, v živém umění atd., a jedna miliarda investice. To bylo posíleno letos, v letošním roce v rámci jednotlivých novel státního rozpočtu," uvedla ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) poté, co se o dopadech na kulturu přeli exministr Antonín Staněk (ČSSD) a poslanec Martin Baxa (ODS).

"Neobviňuji vás z toho, že byste byl zlem české kultury, nemám toto zapotřebí, tak jak vy jste citoval, ale říkám a za tím si stojím, že vámi připravený návrh rozpočtu Ministerstva kultury v té době znamenal nejnižší příspěvek do programu na podporu regionálních kulturních institucí za několik posledních let," vytýkal Staňkovi Baxa.

S pozměňovacím návrhem přichází i Miroslav Rozner z SPD. "Navrhuji posílit rozpočtovou kapitolu Ministerstva kultury o částku ve výši půl miliardy korun, která by měla být alokována na podporu soukromých subjektů podnikajících v oblasti živé kultury, které jsou zasažené vládními opatřeními proti pandemii koronaviru. Vzhledem k tomu, že na začátku pandemie koronaviru v odvětví kultury pracovalo téměř 130 tisíc osob a jedná se o jedno z nejzasaženějších odvětví našeho hospodářství, tak je nejen pro mě zcela nepochopitelné, že v návrhu státního rozpočtu v kapitole Ministerstva kultury není pamatováno jedinou korunou," říká.

Úsporný balíček v rozsahu 8 miliard korun předložili Piráti. Týká se provozních úspor na ministerstvech či slev na jízdném.

„Z našeho pohledu je ten rozpočet prakticky neopravitelný ve chvíli, kdy paralelně s ním běží daňový balíček, který může udělat sekeru do státních financí až 100 miliard korun. Skutečně má omezený smysl se tady bavit o stamilionech nebo jednotkách miliard,“ uvedl ve Sněmovně Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Marian Jurečka (KDU-ČSL) upozorňoval, že pozměňovací návrhy opozice jsou z 99 procent smeteny. Lidovci navrhli mj. přesun 2 miliard navíc na sociální služby a další přesun 1 miliardy korun v rámci lepšího hospodaření s vodou a prevencí před povodněmi.

Rozpočet na rok 2021 kritizovala i SPD. „To se nám to hoduje, když nám jiní půjčují. Bohužel na rozdíl od Haškova Feldkuráta Katze my a naše děti ty dluhy, které nám tu nasekala vláda, platit budeme,“ stěžoval si ve Sněmovně Tomio Okamura. Půjčky na investice chápe, „Problém je, když se skutečně jen půjčuje, někteří hodují a na zbytek čeká jenom splácení,“ dodal Okamura, který kritizoval tradičně mj. údajnou proimigrační politiku vlády.

Onderka následně Okamuru zpražil slovy, že by bylo dobré mluvit o tom, o čem člověk ví, a ne jen „plácat“.

Že se ČSSD rozpočet nelíbí, ale přesto pro něj bude strana hlasovat, se stalo předmětem údivu na sociálních sítích. „Ano, nedává to smysl,“ poznamenal k tomu poslanec TOP 09 Dominik Feri. 

ČSSD však s rozpočtem není spokojena. „Nelíbí se nám. Ale jsme v koalici a ČSSD bude hlasovat pro takový rozpočet, jaký schválila vláda. Tedy s deficitem 320 miliard korun,“ uvedl ve středu na tiskovce statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Právě ČSSD v rámci 2. čtení rozpočtu navrhla směřovat peníze určené pro neziskové organizace na podporu zdravotní péče a skupin ohrožených pandemií covidu-19 - především pak seniorů, samoživitelů a samoživitelek či čerstvě nezaměstnaných.

„Celkové investiční transfery neziskovým a podobným organizacím byly podle finančního účtu za rok 2019 celkem 16,6 miliardy korun. Za současné krizové situace považujeme za nesprávné, aby stát tyto prostředky nesoustředil na největší hrozbu,“ přiblížil návrh Onderka.

Poslanec Jan Skopeček (ODS) později představil úspory „ve výši téměř 81 miliard korun“, nastřádané ve 23 pozměňovacích návrzích. „Je to reakce na schválený daňový balíček, tzn. přinášíme úspory téměř ve výši předpokládaného výpadku. Zaměřujeme se především na provozní výdaje, neškrtáme v investičních výdajích,“ podotkl.

„Je tam úspora na platech, je tam úspora co se týče nejrůznějších dotací podnikatelským subjektům, jsou tam i provozní úspory na ministerstvu financí z titulu toho, že de facto skončila EET,“ upozornil Skopeček.

Na platech ve státním sektoru ODS navrhla ušetřit 17 miliard, netýká se to však učitelů. Za této vlády přibylo 16 tisíc státních úředníků, vytkl Skopeček. Stát má začít šetřit sám u sebe, podotkl. „Ordinujeme to, co jsme slibovali, odtučňovací kůru,“ dodal.

Exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) Stanjuru pro změnu vyzvala, aby lidem řekl, o kolik ve výsledku těmito změnami přijdou. Její kolegyně Alena Gajdůšková (ČSSD) varovala před návratem ke štíhlému státu z dob pravice.

Zaorálkova poznámka však vyvolala přestřelky především mezi představiteli ČSSD a ODS, týkající se opět daňového balíčku.

Zbyněk Stanjura (ODS) Zaorálkovi vytkl, že ČSSD nepodporuje návrh na snížení daně z příjmu na 15 a 23 procent. „Vy nechcete, aby lékaři měli vyšší příjmy? Vy nechcete, aby učitelé měli vyšší příjmy? Vy nechcete, aby hasiči měli vyšší příjmy?“ divil se. ODS dle něj dnes hájí střední třídu, ČSSD jim nechce zvýšit příjmy. „Neříkejte nám, že je to nějaké zombie,“ dodal.

Zaorálkova slova o „zombie“ naopak pobavila poslance TOP 09 Vlastimila Válka. „Já jsem se bál, protože jsem dvakrát tak starý jak naše předsedkyně, že mě pan ministr označí za zombie,“ rýpl si.

Kalousek Zaorálkovi vzkázal, že škrtali v době, kdy to bylo nutné: „Ano, my jsme škrtali, škrtali jsme v situaci, kdy úroky ze státních dluhopisů byly 5,7 procenta a hrozila akutně dluhová spirála. Během roku jsme je srazili pod 3 procenta a stabilizovali jsme situaci. Bolelo to. Kdybysme se tak nechovali, tak stojíte dneska na dluhové brzdě.“

„Vy tady mluvíte o zombiech a dinosaurech, já když jsem vás poslouchal, tak jediné takové dinosauří bylo to vaše vystoupení. Vám už jen chyběl kapitalista s cylindrem a báseň Petra Bezruče Dělníku, tvojí zbraní je nenávist. Ale tato doba už je pryč,“ reagoval na Zaorálka Václav Klaus jr. (Trikolóra).

„Socialisté všech barev stát v minulých letech stát zevnitř tak obrovsky vyžrali a zvětšili, že je hyperobézní a polymorbidní, do toho dostal covid. Hrozí kolaps státních financí, zničení střední třídy,“ uvedl Klaus a navrhoval stát zeštíhlit. „Skutečně je lepší, když peníze mají lidé a stát se soustřeďuje na základní funkci,“ dodal.

Výhrady ODS odmítal Zaorálek, který na Fialu reagoval slovy o „zombie myšlenkách staré české pravice“. Desítky miliard, o kterých Fiala mluví, že se dostanou k lidem, jsou dle něj neefektivní, protože nepůjdou do spotřeby. 

Zaorálek také odmítal Fialova slova o rozsáhlých úsporách třeba v rámci zeštíhlování úřednického aparátu a vzpomněl na „škrcení“ z doby premiéra Mirka Topolánka a někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska.

„Vím, jak takové myšlenky úspor vypadaly před 10 lety. Obecně to funguje tak, že takovéto úspory jsou ponejvíc úspory do oblastí, jako jsou kvalitní školy, zdravotnictví, jako je právě to, co se má investovat do lidí, do budoucnosti. Takhle skončí tyto úspory. Omezují to, co vlastně vytváří podmínky budoucího života lidí. Pokud se zase přijde s myšlenkami, že se bude plošně škrtat, třeba nejlépe budeme škrtat ty nenáviděné úředníky, tak to mě dneska také irituje. Na jedné straně se nám tady vypočítává, co všechno máme pokrýt, komu všemu máme pomoci (...), tak jestli budu plošně škrtat v řadách úředníků, tak to nebudeme schopni dělat,“ čílil se.

„Myslím si, že toto je poslední rozpočet, který tato vláda sestavuje,“ uvedl ve středu ve Sněmovně šéf ODS Petr Fiala. Vládě vytkl, že ani před pandemií koronaviru rozpočty minulých let nepřinášely „žádnou velkou radost“ a nevyužívaly dlouhé období ekonomických růstů. Víc a víc peněz dle Fialy naopak tahaly od daňových poplatníků, využívaly je na provoz státu a „někdy i uplácení různých voličských skupin“.

Právě ODS přitom v boji o daňový balíček podpořila vládní ANO. „4,5 milionu lidí bude mít vyšší příjem o 7 procent, poznají to už v únoru. To si myslím, že je velmi, velmi dobrá zpráva,“ podotkl Fiala. Vyzval však k úsporám a k odstranění zbytečných výdajů. ODS dle něj připravila „návrhy na úspory ve výši desítek miliard korun“.

Diskutovaný daňový balíček na rozpočet vznese další miliardové nároky, obsahuje totiž mj. i poslanecký návrh Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a zavedení nižší daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent. Babiš si od toho slibuje podporu cca 4,5 milionu zaměstnanců, opozice, ale i koaliční ČSSD však vytýkají až 90miliardový dopad na veřejné finance.

„Je to velmi, velmi nákladné pro státní rozpočet a vůbec to není spravedlivé. Jsme přesvědčeni, že toto není cesta,“ míní vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). „Tento návrh znamená obrovské problémy pro státní rozpočet,“ dodal na nedávné tiskovce vicepremiér, který doufá, že Senát zváží pro a proti a návrh daňového balíčku opraví.

Ve svém sněmovním projevu Pekarová Adamová zmínila krachy firem a živnostníků kvůli pandemii koronaviru. Kritizovala množství a rychlost vyplácené pomoci ze strany státu během pandemie koronaviru a varovala před tím, že se pro příští rok patrně rozšíří počet lidí na Úřadech práce a sociálních dávkách.

„Snaha vlády šetřit je jen kosmetická, není dostatečná. Firmy, živnostníci, jednotlivé domácnosti, rodiny, jednotlivci otáčejí skutečně často každou korunu a rozmýšlejí si každý svůj výdaj. Stát by za nimi vůbec neměl být pozadu, naopak ten by měl jít příkladem a měl by začít sám u sebe,“ apelovala.

Miroslav Kalousek (TOP 09) později přečetl další návrh z dílny Topky na přesun 50 milionů korun z rozpočtu Zemanovy hradní kanceláře a dalších 50 milionů z rozpočtu Úřadu vlády, kvůli navýšení prostředků na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. Z rozpočtového řádku pro KPR následně navrhli ukrojit i Starostové.

Pozměňovací návrhy předložila i TOP 09. Ta navrhla o téměř 18 milionů korun „obrat“ Kancelář prezidenta republiky (KPR). „Domnívám se, že zcela nepatřičně jsou na ten příští rok i nadále plánovány finance na cesty prezidenta, ačkoliv nikam nejezdí. Když už někam jede, tak je to spíš pro ostudu,“ rýpla si na tiskovce do Miloše Zemana šéfka Topky Markéta Pekarová Adamová a navrhla sumu přesunout na podporu umělců.

Rozpočet je navržen se schodkem 320 miliard korun, tahle částka však nezahrnuje dopady tzv. daňového balíčku, který budou v prosinci řešit senátoři. Rozpočet vyrazila ve středu do Sněmovny hájit vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO), premiér Andrej Babiš (ANO) se z jednání omluvil.

Dobrý den, poslanci se ve středu 2. prosince sešli k hádkám o změnách v návrhu rozpočtu na rok 2021. Sešly se přitom návrhy na přesuny peněz v celkovém objemu přes 180 miliard korun. Vládní ČSSD se rozpočet nelíbí, hlasovat pro něj však prý bude. ODS navrhla škrty za takřka 81 miliard korun.