22°C
Schillerová: Superhrubá mzda? Lidem při zrušení zůstane 53 miliard. Ale musíme si na to půjčit
Je to největší navýšení výplat od vzniku samostatného Česka. Tak hájila v rozhovoru pro Blesk plánované zrušení superhrubé mzdy ministryně financí Alena Schillerová (56, za ANO). A prozradila, jak dlouho se bude státní kasa vzpamatovávat ze současné krize!
Stále se hovoří o rekordním schodku státního rozpočtu 320 miliard korun na příští rok. Kde budeme šetřit?
„Už když jsem rozpočet sestavovala, tlačila jsem na úsporu provozních výdajů. To je jediná oblast, kde můžete takto narychlo něco ušetřit. A podařilo se to. Jenže tam nenaškrtáte desítky miliard. Představa opozice, že seškrtáme úředníky a ušetříme tím 50 miliard korun, je nesmyslná. Nyní jsme v největší krizi od 30. let minulého století a je důležité naopak do ekonomiky peníze napumpovat. Na snížení provozních výdajů jsem však tlačila už v rozpočtu let 2019 a 2020, i tam jsme snižovali počty úředníků.“
Proč ale nyní, kdy potřebujeme každou miliardu a navíc není doporučen pohyb obyvatel, stále platí slevy na jízdném?
„Je v tom asi 6 miliard korun. Už v první novele rozpočtu na rok 2020 jsem škrtla 1,5 miliardy, protože jsem věděla, že je omezená doprava. Je to ale něco, co máme v programovém prohlášení a lidé s tím počítají. Navíc se ta sleva odvíjí od čerpání, které nyní neprobíhá, takže tam nějaká úspora bude. A je to také podpora ekonomiky. Jako ministryně financí jsem tento výdaj v době před pandemií ale nepodporovala. Byl to můj spor s premiérem.“
Jaká byla schůzka s prezidentem Zemanem, kde jste jednali o rozpočtu?
„Velmi příjemná. Byli jsme domluveni, že přijdu ještě před prvním čtením rozpočtu a řeknu mu detaily a představím mu finální verzi. Přinesla jsem mu štos čísel a grafů. Zajímaly ho velmi investice a navíc si ještě vyžádal počty úředníků ve státní správě a samosprávě v krajích a obcích. Potěšila ho informace, že jsem navrhla zmrazení platů státních úředníků i to, že v důsledku zrušení daně z nabytí nemovitostí budeme na finanční správě v průběhu dvou let snižovat stavy o 500 úředníků.“
Co se mu naopak nelíbilo?
„On dlouhodobě tlačí při každé mé návštěvě na rušení a omezování daňových výjimek zejména v zákoně o dani z příjmu. Ptal se, které se podařilo zrušit tentokrát. Sama za největší úspěch považuji ukončení té pro pojišťovny, že si mohou tvořit opravné položky na rezervy bez omezení, což přinese veřejným rozpočtům miliardy.
Jak se tvářil na navrhované snížení daně z příjmu?
„S tím souhlasil pod podmínkou, že budeme dál pokračovat v rušení a omezování daňových výjimek. Až budu mít za sebou rozpočet, jsme domluveni, že se zase sejdeme. Přijdu s podrobnou analýzou výjimek a budeme se o tom bavit. Je to pro něj silné téma. Na druhou stranu jsem mu říkala, že některé výjimky jsou politicky nezrušitelné. Největší položka jsou slevy na poplatníka nebo sleva na děti. To jsou ty desítky miliard. Stokoruna měsíčně na slevě na poplatníky, znamená pro stát 5 miliard korun. Nevěřím, že by jakákoliv vláda šla do rušení něčeho takového.“
Kolik bude schodek státního rozpočtu?
„Navrhovala jsem 320 miliard.“
Kolik to bude doopravdy?
„Uvidíme, jak dopadne daňový balíček. Ten jde do 20. listopadu do třetího čtení. Kdybych vzala to, co prošlo rozpočtových výborem, tak by byl dopad do veřejných financí asi 90 miliard z toho do státního rozpočtu asi 70 miliard. Takže bychom se mohli dostat na něco okolo 400 miliard korun. Jak dopadne daňový balíček, uvidíme příští týden.“
Proč místo snižování daní, nejdeme cestou snižováním odvodů? Průměrná daň z příjmu je v Evropě okolo 35 procent. U nás je tedy v tomto porovnání ještě nízká.
„To je otázka pro budoucí vládní reprezentaci a Parlament, aby debatovali o daňovém mixu. Kdybychom teď šli cestou snížení odvodů, tak zaměstnanci na tom nic nevydělají. Vydělá na tom zaměstnavatel. Uděláme díru do důchodového, sociálního a zdravotního systému. Toto by znamenalo debatu o celém daňovém mixu. Tuto debatu teď neuděláme. Máme rok do voleb.“
Proč se tedy s takovou debatou nepřišlo dříve, před krizí?
„Nebyl důvod. Řekli jsme, že nebudeme zvyšovat daně. Tím jsme byli limitováni. Příští vládní garnitura se bude muset bavit o daňovém mixu jako celku. A to i v souvislosti s tím, že naše snížení na 15 a 23 procent je navrženo na dva roky. Ale souhlasím s vámi, že odvody jsou u nás poměrně vysoké.“
Jak dlouho se budeme z těchto obřích dluhů vzpamatovávat?
„Finalizuji to se svým týmem. Děláme konsolidační strategii, kterou pošlu do Sněmovny. Tam počítáme, že pokud by došlo ke schválení daňového balíčku, je to otázka na osm let. Během osmi až devíti let se budeme postupně vracet na stav před pandemií.“
To znamená vyrovnaný rozpočet, nebo schodek okolo 40 miliard?
„V konsolidační strategii se bavíme o veřejných financích, aby to bylo průkazné a srovnatelné se zbytkem Evropy. Do veřejných financí patří jak státní rozpočet, tak města, obce, instituce nebo fondy. Ty byly v přebytku a těsně před pandemií byly vyrovnané. Tam se chceme vrátit. Do vyrovnaných veřejných financí. Bude to pár let trvat. Byli jsme však v pozici, kdy jsme si to mohli dovolit. Byly dvě cesty. Jedna cesta byla jít kroky našich předchůdců v roce 2008 a vše zastavit a zaškrtit investice. To jsme udělat nechtěli. Kam to vedlo? K další krizi. Celá Evropa dělá to co my.“
Vedlo sice k další krizi, ale po ní, když byl tehdy ministrem financí premiér Babiš, jste hospodařili s dobrými veřejnými financemi. Nemýlím se?
„Ano, byla konjunktura a my jsme během ní šetřili. 40miliardový schodek, který nám stále opozice vyčítá, tak je to asi 0,7 procenta HDP. To je nic.“
A nehrálo v tom roli i rozpuštění rezerv?
„Ne. To je mýtus ODS. Ve fondu jsou dnes už jen peníze, které přijdou z dividend státních firem. Žádné peníze z privatizace už totiž dlouhá léta nemáme. No a tehdejší pravicová vláda v čele s tehdejším ministrem financí vymysleli takovou fintu. Tyto peníze se mohly převádět do státního rozpočtu, pouze pokud se na sociálním pojištění vybíralo méně, než vyplácelo. Ale poslední tři roky jsme vybírali více, než jsme na důchodech vypláceli. Takže tam leželo asi 18 miliard. A tak jsme řekli, ať se dají do státního rozpočtu. Nic jiného, než co se dělo předtím. Byla to technikálie, která se takto brutálně zneužila. A já bych doporučovala, ať si opozice zamete před vlastním prahem. V parlamentu jsem jim připomněla, že tehdy měli křičet, když byly roční výdaje z fondu přes 120 miliard. Kde ty peníze jsou? Vlády si s nimi dělaly, co chtěly.
Je vhodná doba, abyste nyní rušili superhrubou mzdu?
„Jsme v situaci, kdy de facto průměrná mzda v národním hospodářství poroste podle naší makroekonomické predikce o 0,8 procenta. To je v podstatě zmrazení mezd. Proto jsem navrhla, aby se zmrazily také platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů, těm jsme to slíbili. Byl to boj a ještě asi bude, ale neuhnu. Není možné, aby soukromý sektor měl zmrazené mzdy a ve veřejném rostly. Zaměstnancům pomůžeme prostřednictvím snížení daně.“
Proč podporujete návrh premiéra Babiše, který je dražší než ten od vicepremiéra Hamáčka?
„Na tom návrhu Andreje Babiše vydělají v podstatě úplně všichni. Pan Hamáček dal do svého návrhu 19 a 23 procent, ale nedal tam kompenzaci, že si OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné – pozn. red.) mohou tři čtvrtiny zaplaceného sociálního pojištění dát do výdajů, jak jsme to navrhovali v roce 2018. To by znamenalo, že jim natvrdo zvedáme daně. Jenže to jim teď nemůžeme udělat, nejsme v konjunktuře. Vypnuli jsme ekonomiku a OSVČ jsou jedna z nejvíc postižených skupin.“
Ale vicepremiér Hamáček se brání, že OSVČ budou platit paušální daní a nedotkne se jich to.
„Dal tam slevu na dani. Dneska je 24 400 a nějaké drobné a on tam dal, tuším, 27 400 a nějaké drobné. Z výpočtů je ale jasné, že se to nevykompenzuje. I pro člověka s minimální mzdou je ve srovnání výhodnější Babišův návrh. Je to v podstatě největší zvýšení čistých mezd od vzniku České republiky, za tím si stojím.“
Není to zvýšení mezd, ale snížení daní.
„Ale ve výsledku i zvýšení mezd, 53 miliard, které to bude stát státní rozpočet, zůstane v kapsách zaměstnanců.“
Kde je vezmete?
„Půjčíme si na finančních trzích. Můžeme si to dovolit, protože jsme měli zdravé veřejné finance. Poslední emise byla za úrok 0,5 procenta. Málokdo si půjčuje tak levně jako náš stát. A my musíme nyní pomoci ekonomice. K tomu vedou dvě cesty: dát peníze do spotřeby a do investic. Obojí rozpočet dělá, takže je prorůstový.
Tím, že si půjčujete, znamená to, že jste rezignovali na myšlenku, že stát ty peníze získá zpět od lidí?
„Ne, my si to půjčíme, dáme peníze lidem, oni je utratí v ekonomice a nám se to vrátí na dani z přidané hodnoty. To je tzv. multiplikace.“
Jenže bude utrácet skupina lidí, která bere výplatu v rozmezí od minimální mzdy do té průměrné. Bohatší lidé, kteří peníze mají, je budou spíše šetřit. V tom problém nevidíte?
„Zase mají jiné potřeby a utrácí za jiné věci. Dostala jsem dva dopisy od eurokomisařů, abychom pumpovali peníze do ekonomiky. Vyjadřují se v duchu: konsolidujte pomalu. Na jaře se to ukázalo. Zavřeli jsme ekonomiku, půjčili si, napumpovali peníze do ekonomiky – ke konci října už to bylo 224 miliard – a vrátilo se to. Celá řada expertů uznala, že ten propad »jen« 6,6 procenta byl i proto, že jsme do lidí nalili peníze a oni je utráceli. To, že se zvedly úspory, je pravda, ale za co ti lidé měli utrácet, když bylo zavřeno.“
Ale nyní máme zase zavřené obchody. Kdo nám zaručí, že se to na jaře příštího roku nebude opakovat?
„Nikdo vám to nezaručí, ale na rozdíl od jara jsme měli podstatně více zkušeností a nezavřeli jsme všechno. Neudělali jsme všechno dobře a teď bychom řadu věcí udělali jinak. Oceňuji nového ministra zdravotnictví pana Blatného, který přišel s novým systémem (PES; protiepidemický systém – pozn. red.). Kdyby přišla další vlna pandemie, tak budeme zase zkušenější. Jsem přesvědčena, že nebudeme muset zavírat jako teď na podzim.“
To bude potřeba, protože nyní nezůstaly otevřené úplně obchody, kde by lidé utráceli…
„Myslíte, že ne?“
Myslíte, že v zahrádkářství a galanterii lidé utratí víc než za oblečení a obuv?
„Byla jsem nakupovat v tescu a neměla pocit, že by se neutrácelo, když jsem viděla plné koše potravin a všeho možného. Mám pocit, že to jede neuvěřitelně, podobně jako e-shopy. Vidím to na DPH, kdy byl meziroční propad minimální. Ano, zavřeli jsme část ekonomiky tam, kde to vyhodnotili epidemiologové jako možné zdroje nákazy. Ale celá řada ekonomiky nám jede, a co je podstatné, nezavřel se průmysl. My jsme ho nezavřeli ani na jaře, to udělal sám, ale teď běží, což je nějakých 30 procent HDP. Zajímá mě také a ptám se na to ministra zdravotnictví, kdy se otevřou školy, protože to má obrovský vliv.“
A už vám řekl, kdy se tak stane?
„Neřekl, ale prý se blíží den, kdy se otevřou první a druhé třídy a pak v závěsu i celý první stupeň. Mě to zajímá jako matku a babičku. Je to také obrovský výpadek v ekonomice, matky zůstávají doma na ošetřovném a já se jim vůbec nedivím. Jenže ti lidé chybí v provozech, v kritické infrastruktuře. To mě zajímá, protože moje role i jakéhosi stabilizátora ekonomiky. Je tedy pro mě důležité nastavit systém tak, aby lidé viděli, jak jsme na tom. Všechno jsou to zkušenosti, které nabíráme, a budu se modlit, jako věřící člověk, aby žádná třetí vlna nebyla. Ale pokud by přišla, tak abychom byli připraveni.“
Nepovažujete za chybu, že tak markantní daňové úlevy jako je zrušení superhrubé mzdy děláte v době ekonomické krize?
„Za posledních 5-6 let jsme snížili daně o nějakých 140 až 160 miliard korun. My bychom daně zaměstnancům snížili tak či tak. Pandemie všechno hodila jinam, dělali jsme daňová opatření, která bychom normálně nedělali, jako je zpětné uplatnění ztráty nebo zrychlené odpisy, které teď prošly rozpočtovým výborem. To jsou všechno věci, které zatíží státní rozpočet. Není to jen superhrubá mzda, byť je to největší položka.“
Ale taková položka, která zůstane?
„Jen na dva roky. Pan premiér v důvodové zprávě jasně píše, že je to na dva roky. Já s tím takto budu počítat i v konsolidační strategii. Příští vládní reprezentace si pak musí říct, jak to chce dál.“
Témata:
Související
umím počítat, vedle mne sedí účetní, takže mám informace z první ruky