Vláda s KSČM a podporou Zemana protlačila rozpočet dál. Kalousek zmínil nesmysly

„Návrh státního rozpočtu podle našeho názoru neodráží potřeby České republiky. Nelze už ani předělat,“ začal své vystoupení předseda ODS Petr Fiala. Ani jeho strana, stejně jako další strany, chystané volební koalice - tedy TOP 09 i KDU-ČSL - rozpočet ve Sněmovně vládě prosadit nepomohou. 

„320 miliard není jen deficit, ale je to také dluh. Je to asi 32 tisíc korun na každého jednotlivého občana za rok, včetně dětí,“ vyčítá vládě Filala deficit, který se ale pravděpodobně také ještě navýší. 

„Rozpočet už ani nepředstírá rozpočtovou odpovědnost,“ dodal Fiala, podle kterého je potřeba šetřit například na spotřebě státu. Fiala připomněl, že ODS navrhla změny v rozpočtu za zhruba 80 miliard korun. 

„Vyzývám vás, když už ten rozpočet nemůžeme předělat, pojďme ho alespoň vylepšit,“ vyzval k podpoře těchto změn Fiala. 

Předseda SPD Tomio Okamura se obul do vlády s tím, že její rozpočet nahrává „imigračním politickým neziskovkám a solárním baronům.“

Vláda může podle Okamury také ušetřit na armádě. 

„Vláda by měla v neposlední řadě vysílat naše vojáky na zahraniční vojenské mise. Není pravda, že plníme závazky, protože jsme v NATO. Není to pravda, Francie je také členem NATO a své vojáky z Afghánistánu stáhla,“ arguentoval Okamura. „Takový rozpočet poslanci SPD nepodpoří,“ apeloval místopředseda Sněmovny na vládu během svého vystoupení. 

Komunisté trvají na přesunu 10 miliard korun z kapitoly ministerstva obrany do vládní rozpočtové rezervy. 

„Požadujeme aby vládní rozpočtová rezerva byla posílena o 10 miliard korun z kapitoly ministerstva obrany,“ řekl ve Sněmovně šéf KSČM Vojtěch Filip. 

Právě o hlasy komunistů usilovala ministryně financí Schillerová i premiér Andrej Babiš do poslední chvíle. 

„Dobrý hospodář vždy utváří rezervy. Budeme trvat na tom, aby naše pozměňovací návrhy byly projednány, byly schváleny, abychom mohli tento státní rozpočet podpořit,“ neřekl ale Filip definitivní stanovisko, jak se komunisté k závěrečnému hlasování postaví. 

Ministryně financí Alena Schillerová považuje státní rozpočet na příští rok jako maják v rozbouřených vodách. 

„Jde o nejvyšší schodek státního rozpočtu plánovaný na příští rok v novodobé historii samostatné České republiky, bude realizován v roce, který se ponese v duchu pravděpodobně jen křehkého oživení,“ apelovala na Schillerová na poslance s tím, že doba bude nejistá i v příštím roce. 

„Chápu, že pro některé z vás jsou podobné deficity těžko akceptovatelné. Stejně tak si ale nemůžeme dovolit rozpočtové provizorium,“ varuje Schillerová, podle které by provizorium dalo vládě kompetenci utradit každý měsíc zhruba pět miliard navíc a za celý rok 57 miliard, které by nebyly nijak vázané. 

„Státní rozpočet pro rok 2021 považuji za maják v rozbouřených vodách,“ pokračovala ve své řeči Schillerová. 

„Vystavěli jsme rozpočet, který pomůže překlenout propast, vystavěnou nemocí covid 19.  Dovolte, prosím, abychom v tomto úsilí pokračovali. Prosím nezhasínejme maják a nechejme ho svítit. Pro celou Českou republiku,“ žádala ministryně financí poslance v polovičním počtu o podporu rozpočtu, jehož schodek určitě na začátku roku ještě naroste. 

Jednání o rozpočtu začalo ve Sněmovně v devět hodin. Kvůli protikoronavirovým opatřením se poslanci sešli jen v polovičním počtu. 

Z ministrů se z dnešního jednání omluvili šéfka spravedlnosti Marie Benešová, ministr zdravotnictví Jan Blatný, do 15 hodin vicepremiér a ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček i ministr školství Robert Plaga. Všichni za ANO. Do 10 hodin nebude v sále ani ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. 

„Vláda nemá rezervu na nenadálé události roku 2021 (velmi nešťastné). Vláda nikde nesnižuje výdaje státu. Zadlužuje naše děti (nejen),“ vytýká mimo jiné rozpočtu Jan Bartošek, šéf poslanců KDU-ČSL. „Odmala mě učili, že když mám nižší příjem, musím šetřit na výdajích,“ podotýká.

K hlasování o rozpočtu dochází v době pandemie covid-19, kdy vláda od pátku přesune Česko zpět do 4. stupně protiepidemického systému PES.

Zavřít se mají opět restaurace či např. fitness centra a další provozovny, otevřené mají být malé obchody. Vláda však omezila nařízením rovněž pohyb osob - nejen opětovným nočním zákazem vycházení mezi 23:00 a 5:00, ale i pouze nutnými cestami mezi 5:00 a 23:00, tedy přes den. Tím pádem by lidé neměli chodit do obchodů např. na nákupy vánočních dárků.

„Nelze žádat od lidí dodržování vládních usnesení, které postrádají smysl. Nelze žádat od nikoho, aby bral vážně premiéra, který je podepsán pod jedním nesmyslem za druhým. Pane premiére Andreji Babišim odstupte, prosím. Jinak se z toho svrabu nedostaneme,“ vzkázal dnes Miroslav Kalousek (TOP 09).

„Odcházet nebudeme,“

potvrdil šéf KSČM Vojtěch Filip pro novinky.cz a popřel tak spekulaceo hlasování „nohama“, kdy by poslanci KSČM v případě opuštění sálu snížili počet hlasů potřebných ke schválení rozpočtu.

Europoslanci rozhodnou o novém sedmiletém rozpočtu EU

O rozpočtu se nerozhoduje jen v české Sněmovně, ale také v Bruselu. Poté, co vůdci zemí EU minulý týden odblokovali patovou situaci kolem nového dlouhodobého rozpočtu, budou dnes o základních parametrech unijních fondů pro příštích sedm let hlasovat poslanci Evropského parlamentu.

Europoslanci dali již předem najevo, že hodlají nový rozpočet na období 2021 až 2027 po dohodě s členskými státy potvrdit. Očekává se, že jejich souhlas získá i nové nařízení podmiňující čerpání unijních peněz dodržováním principů právního státu. Právě kvůli němu až do minulého týdne odmítaly podpořit rozpočet a s ním spojený fond krizové pomoci ekonomikám Maďarsko a Polsko. Obě země, s nimiž unijní orgány již několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, se však nakonec spokojily s dodatkovými formulacemi v podobě usnesení summitu a své veto stáhly.

Někteří europoslanci sice dali najevo, že dodatečné podmínky mohou ztížit aplikaci mechanismu, většina EP je však připravena rozpočet i jeho spojení s vládou práva podpořit.

Místopředsedkyně klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová ČTK sdělila, že frakce si vyžádá před hlasováním o rozpočtu přestávku a bude s Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) znovu jednat. „Až pak bude oznámeno konečné stanovisko k hlasování,“ uvedla.

Komplikace se schvalováním rozpočtu se ukázala už při jeho úvodním listopadovém projednávání v rozpočtovém výboru, který nepřijal příslušné doporučení pro plénum. Vedle komunistů tehdy nezískalo kvůli zamítnutým návrhům na přesuny peněz podporu ani vládních sociálních demokratů. Nyní ČSSD říká, že vládní návrh rozpočtu podpoří.

„Jediným krutě pravdivým ukazatelem jsou výdaje. 1,8 bilionu korun nesmírně nabobtnalého a neefektivního státu, kde jsou výdaje, které budou utraceny. Plánované příjmy budu mnohem nižší - a všichni to víme, tudíž plánovaný deficit bude mnohem vyšší než 320 miliard - a všichni to víme. Schvalovat nepravdivý rozpočet znamená poškodit ČR,“ upozornil na tiskovce ve Sněmovně Miroslav Kalousek (TOP 09).

Hnutí SPD sice podporuje zrušení superhrubé mzdy, které zahrnuje daňový balíček, rozpočet ale nepodpoří, neboť vláda odmítá návrhy na úspory. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy by kabinet měl šetřit například na „financování politických neziskových organizací, solárních baronů, inkluze nebo předražených zbrojních zakázek“.

Podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové vláda při sestavování rozpočtu selhala, a hnutí jej tak nepodpoří. Kabinet podle ní návrh připravil s heslem „Po nás potopa“.

Krátké provizorium by nemělo zvláštní dopad ani podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska. V rozhovoru s ČTK u příležitosti svých čtvrtečních 60. narozenin ale řekl, že se podle něj ve Sněmovně najde někdo v uvozovkách poctivý a odpovědný, kdo podporu rozpočtu vlády ANO a ČSSD za něco vymění.

„Přišla chvíle mimořádné dražby: Budou se hledat buď dva opoziční poslanci pro pasivní, nebo jeden pro aktivní podporu. Kdo bude zítra ten 'moudrý a odpovědný'?,“ podotkl v úterý na sociální síti Kalousek k rozhodování, zda komunisté budou takzvaně hlasovat nohama, tedy tím, že opustí sál Sněmovny.

KDU-ČSL bude podporovat pozměňovací návrhy, které budou směřovat k hledání úspor v rozpočtu. Lidovci sami připravili několik návrhů, například navýšení peněz pro sociální služby o dvě miliardy korun, posílení financování opatření proti suchu o jednu miliardu nebo 300 milionů korun pro dobrovolné hasiče na náklady, které jim vznikly při pomoci při koronavirové epidemii. 

Rozpočet jako celek podporu KDU-ČSL nemá, případné krátké rozpočtové provizorium by podle předsedy strany Mariana Jurečky neznamenalo nic dramatického.

„Piráti navržený státní rozpočet nepodpoří, protože je o 100 miliard mimo realitu,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Pozměňovací návrhy strany směřují například k posílení financování sociálních služeb. „V případě, že by rozpočet jako takový neprošel, tak budeme prosazovat jednání na úrovni vlády a opozice o tom, jaký má být další postup. Rozhodně neuzavřeme separátní dohodu s hnutím ANO,“ poznamenal.

Podle předsedy ODS Petra Fialy jde o obrovský deficit. „Jasně říkám, že ODS tento rozpočet nepodpoří,“ uvedl. Připomněl, že letos poslanci na žádost vlády třikrát zvyšovali deficit až k 500 miliardám korun. Na přímou či nepřímou pomoc v epidemii koronaviru šlo podle Fialy „nějakých 180 miliard korun“, zbytek jde podle něj na vrub nepříliš dobrého hospodaření vlády. V rozpočtu na příští rok ODS navrhla úspory zhruba ve výši 80 miliard korun, uvedl.

Neuspěl ani premiér Babiš. Ten s komunisty debatoval v úterý večer zhruba hodinu. Babiš podle poslance Jiřího Dolejše vyzval k „alternativnímu postupu“ ve Sněmovně. „V podstatě jde o to, že výkonný výbor řekl, že nemáme podpořit rozpočet, což samozřejmě uděláme. Ale je otázka, jestli ta nepodpora má mít podobu, že budeme hlasovat proti, nebo bychom nechali na vládě, kde si sežene hlasy, a my odešli ze sálu,“ řekl ČTK Dolejš odpoledne.

Hlasování poslanců o rozpočtu se pravděpodobně uskuteční kvůli koronaviru v polovičním formátu, řekl Dolejš. I po odchodu sedmi poslanců KSČM by vládní sestava nemusela mít dost hlasů. „Možná to ještě nemusí stačit, pak už je to na individuálních postojích jednotlivých poslanců,“ řekl Dolejš. Jaké individuální hlasy poslanců Babiš případně sežene, to je podle Dolejše už na něm.

Jednání potvrdil i předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „Jednáme stále nejen s KSČM, ale snažíme se tu podporu najít i jinde. Do hlasování zbývá ještě nějaký čas, očekáváme ho zítra (ve středu) večer. Věříme, že rozpočet bude Poslaneckou sněmovnou přijat,“ uvedl.

Že podporu vláda ani v předvečer hlasování ještě pro rozpočet neměla, připustila ministryně financí Schillerová v úterý odpoledne, poté, co s premiérem Andrejem Babišem navštívila na Hradě prezidenta Miloše Zemana.

„Jednáme o podpoře, ale úplně ji nemáme. Dnes (v úterý) ještě povedeme jednání celý den a věřím, že to nějak vyřešíme,“ uvedla ministryně, po té co probrala s prezidentem především daňový balíček, který se má vrátit do Sněmovny ze Senátu.

Podmínka KSČM, aby hlasy pro rozpočet její poslanci dodali, se týká především peněz na armádu. 10 miliard korun má vláda přesunout do rezerv. I když poslední podmínku šéfka rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) už ve čtvrtek mírnila tím, že by komunistům stačilo, kdyby vláda slíbila, že zmíněné peníze půjdou například čistě na vybavení armády, nikoli například na financování zahraničních misí.

Schůze se nezúčastní předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), který v úterý večer oznámil na twitteru, že je pozitivně testovaný na covid-19. 

Bude Česko hospodařit od ledna podle schváleného rozpočtu, nebo podle rozpočtového provizoria? Rozhodne až konečné hlasování o státním rozpočtu ve Sněmovně. Menšinová vláda ANO a ČSSD nenašla podporu ani u komunistů, kteří ji svými hlasy podporují.

Rozpočet do konce roku se nepodařilo schválit například v letech 1999 a 2000 za menšinové vlády Miloše Zemana. Rozpočtové provizorium ale platilo vždy jen několik dnů. 

Dobrý den. Nejdůležitější jednání Poslanecké sněmovny z celého roku začne v devět hodin. Poslanci začnou projednávat v závěrečném čtení státní rozpočet na příští rok. Vláda zatím netuší, jestli se jí ho podaří prosadit. Schválený schodek je zatím 320 miliard korun. Už teď je ale jasné, že ho bude chtít ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na začátku roku navýšit. A to i proto, že v předloženém návrhu nepočítá například se zrušením superhrubé mzdy.

Jednání Poslanecké sněmovny končí, rozpočet se přesouvá do 3. čtení, děkujeme za pozornost u našeho online přenosu.

STAN navrhuje přidat na příští rok 20 milionů korun potravinovým bankám. "Čtvrtým pozměňovacím návrhem je pomoc potravinovým bankám (...) Ta částka tam byla opravdu velmi malá. Postupně se navyšuje. Ale vzhledem k tomu, v jaké se ocitáme situaci, a tak jak jsem v kontaktu s řediteli potravinových bank, tak stoupá počet potřebných nejenom bezdomovců, ale významně se navyšuje počet samoživitelek, osamělých seniorů, kteří si do potravinových bank chodí pro pomoc," upozornila poslankyně Věra Kovářová.

"Já bych chtěl připomenout, že rozpočet Ministerstva kultury byl v roce 2020 těmi různými novelami posílen o částku 1,37 miliardy na provoz. Samozřejmě šlo to do různých problémů, které nastaly v zavřených divadlech, v živém umění atd., a jedna miliarda investice. To bylo posíleno letos, v letošním roce v rámci jednotlivých novel státního rozpočtu," uvedla ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) poté, co se o dopadech na kulturu přeli exministr Antonín Staněk (ČSSD) a poslanec Martin Baxa (ODS).

"Neobviňuji vás z toho, že byste byl zlem české kultury, nemám toto zapotřebí, tak jak vy jste citoval, ale říkám a za tím si stojím, že vámi připravený návrh rozpočtu Ministerstva kultury v té době znamenal nejnižší příspěvek do programu na podporu regionálních kulturních institucí za několik posledních let," vytýkal Staňkovi Baxa.

S pozměňovacím návrhem přichází i Miroslav Rozner z SPD. "Navrhuji posílit rozpočtovou kapitolu Ministerstva kultury o částku ve výši půl miliardy korun, která by měla být alokována na podporu soukromých subjektů podnikajících v oblasti živé kultury, které jsou zasažené vládními opatřeními proti pandemii koronaviru. Vzhledem k tomu, že na začátku pandemie koronaviru v odvětví kultury pracovalo téměř 130 tisíc osob a jedná se o jedno z nejzasaženějších odvětví našeho hospodářství, tak je nejen pro mě zcela nepochopitelné, že v návrhu státního rozpočtu v kapitole Ministerstva kultury není pamatováno jedinou korunou," říká.

Úsporný balíček v rozsahu 8 miliard korun předložili Piráti. Týká se provozních úspor na ministerstvech či slev na jízdném.

„Z našeho pohledu je ten rozpočet prakticky neopravitelný ve chvíli, kdy paralelně s ním běží daňový balíček, který může udělat sekeru do státních financí až 100 miliard korun. Skutečně má omezený smysl se tady bavit o stamilionech nebo jednotkách miliard,“ uvedl ve Sněmovně Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Marian Jurečka (KDU-ČSL) upozorňoval, že pozměňovací návrhy opozice jsou z 99 procent smeteny. Lidovci navrhli mj. přesun 2 miliard navíc na sociální služby a další přesun 1 miliardy korun v rámci lepšího hospodaření s vodou a prevencí před povodněmi.

Rozpočet na rok 2021 kritizovala i SPD. „To se nám to hoduje, když nám jiní půjčují. Bohužel na rozdíl od Haškova Feldkuráta Katze my a naše děti ty dluhy, které nám tu nasekala vláda, platit budeme,“ stěžoval si ve Sněmovně Tomio Okamura. Půjčky na investice chápe, „Problém je, když se skutečně jen půjčuje, někteří hodují a na zbytek čeká jenom splácení,“ dodal Okamura, který kritizoval tradičně mj. údajnou proimigrační politiku vlády.

Onderka následně Okamuru zpražil slovy, že by bylo dobré mluvit o tom, o čem člověk ví, a ne jen „plácat“.

Že se ČSSD rozpočet nelíbí, ale přesto pro něj bude strana hlasovat, se stalo předmětem údivu na sociálních sítích. „Ano, nedává to smysl,“ poznamenal k tomu poslanec TOP 09 Dominik Feri. 

ČSSD však s rozpočtem není spokojena. „Nelíbí se nám. Ale jsme v koalici a ČSSD bude hlasovat pro takový rozpočet, jaký schválila vláda. Tedy s deficitem 320 miliard korun,“ uvedl ve středu na tiskovce statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Právě ČSSD v rámci 2. čtení rozpočtu navrhla směřovat peníze určené pro neziskové organizace na podporu zdravotní péče a skupin ohrožených pandemií covidu-19 - především pak seniorů, samoživitelů a samoživitelek či čerstvě nezaměstnaných.

„Celkové investiční transfery neziskovým a podobným organizacím byly podle finančního účtu za rok 2019 celkem 16,6 miliardy korun. Za současné krizové situace považujeme za nesprávné, aby stát tyto prostředky nesoustředil na největší hrozbu,“ přiblížil návrh Onderka.

Poslanec Jan Skopeček (ODS) později představil úspory „ve výši téměř 81 miliard korun“, nastřádané ve 23 pozměňovacích návrzích. „Je to reakce na schválený daňový balíček, tzn. přinášíme úspory téměř ve výši předpokládaného výpadku. Zaměřujeme se především na provozní výdaje, neškrtáme v investičních výdajích,“ podotkl.

„Je tam úspora na platech, je tam úspora co se týče nejrůznějších dotací podnikatelským subjektům, jsou tam i provozní úspory na ministerstvu financí z titulu toho, že de facto skončila EET,“ upozornil Skopeček.

Na platech ve státním sektoru ODS navrhla ušetřit 17 miliard, netýká se to však učitelů. Za této vlády přibylo 16 tisíc státních úředníků, vytkl Skopeček. Stát má začít šetřit sám u sebe, podotkl. „Ordinujeme to, co jsme slibovali, odtučňovací kůru,“ dodal.