Schillerová plánuje „sekeru“ 320 miliard. Hamáček zmínil neshody, Kalousek ho sjel
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují. Na návrhu se neshodlo ani jednání tripartity. Naopak prezident Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Rozpočet podle MF také počítá s pětiprocentní úsporou provozních nákladů státu.
Superhrubá mzda s otazníkem
Návrh rozpočtu naopak neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy. MF to odůvodňuje tím, že daňový balíček, do kterého vláda plánuje zrušení zařadit, je v tuto chvíli ve Sněmovně před druhým čtením a není znám výsledek tohoto hlasování. „O tom, že se superhrubá mzda zruší, není pochyb,“ uvedla Schillerová. Zatím ale podle ní není shoda o následném nastavení parametrů daně z příjmu po jejím zrušení.
Jednou z možností je podle Schillerové zavedení sazby daně z příjmu 19 procent a 23 procent pro příjmy nad zhruba 140.000 korun měsíčně. Zároveň osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) by se kompenzovaly dvě třetiny ze zaplaceného sociálního pojištění.
Rozpočet na rok 2021, který dnes schválila vláda, přináší meziroční zvýšení investic o 40,2 miliardy. Rozhýbání naší ekonomiky tak pomůže historicky nejvyšší suma na investice v celkové výši 187 miliard. pic.twitter.com/GjFoR08lVN
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) October 19, 2020
Druhou možností je zavedení 15procentní sazby a sazby 23 procent pro vyšší příjmy. „Shodu jsme ještě úplně nenašli a dohodli jsme se, že tento týden to musíme definitivně dořešit. Je totiž nezbytné podat do Sněmovny pozměňovací návrh k daňovému balíčku,“ uvedla ministryně. Tento návrh by měl výraznější dopad do rozpočtu, podle dřívějších odhadů MF kolem 50 miliard korun. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.
Nedodělek a fikce, reaguje opozice
To kritizuje třeba poslanec ODS Jan Skopeček. „Schválený rozpočet má obří deficit ve výši 320 mld. Kč. Navíc je fikcí. Nepočítá s daňovými změnami, které vláda na příští rok plánuje, přestože jsou v objemu minimálně desítek miliard korun,“ uvedl. „Rozpočet má formu zákona, a měl by tak odrážet realitu, nikoliv započítávat jen to, co se vládě hodí, a ostatní ignorovat,“ doplnil.
Moje reakce na dnešní schválení rozpočtu na r. 2021 vládou. Schválený rozpočet má obří deficit ve výši 320 mld. Kč. Navíc je fikcí. Nepočítá s daňovými změnami, které vláda na příští rok plánuje, přestože jsou v objemu minimálně desítek miliard korun. ⤵️ https://t.co/JrSeKkME7a
— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) October 19, 2020
„Rozpočet musí obsahovat i plánované daňové změny. Mohou snížit příjmy až o 100 miliard korun, není možné něco takového opomenout. Vládou předkládaný návrh je v současné podobě nedodělek, který tyto důležité aspekty vůbec nezohledňuje,“ uvedl poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Připomněl, že v minulosti do očekávaných příjmů vláda chystané daňové změny zahrnovala, přestože ještě nebyly schváleny.
Růst mají důchody i platy učitelů
Rozpočet tak počítá s růstem důchodů na základě zákonné valorizace o 839 korun měsíčně, což přijde rozpočet na 29,5 miliardy korun. Dále návrh například obsahuje necelých 20 miliard korun na zvýšení platů učitelů, vyšší výdaje na zdravotnictví o 52,8 miliardy korun, vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti v důsledku vývoje ekonomiky nebo nárůst investic na 186,9 miliardy korun. Zároveň ministerstvo očekává pokles daňových příjmů, příjmů z pojistného na sociální zabezpečení nebo pokles příjmů z dividend u firem, kde má stát podíl. Jde například o Letiště Praha.
Schillerová také upozornila, že rozpočet počítá s nárůstem zaměstnanců odměňovaných z rozpočtu o zhruba 6900. Většina, asi 4900, se přitom týká nárůstu počtu učitelů a nepedagogických pracovníků. Zhruba 1500 míst se týká příslušníků bezpečnostních sborů. Zbytek míst je dočasný a určen například na předsednictví ČR v EU nebo na projekt chytré karantény.
Kritizují i odborníci
Podle Národní rozpočtové rady navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Navíc neponechává žádný prostor pro případné navýšení výdajů v případě neočekávaných událostí. Předsedkyně rady Eva Zamrazilová uvedla, že navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok by neměl překročit 200 miliard korun.
Rada také upozornila, že MF by mělo vypracovat plán konsolidace veřejných financí, který například představilo Německo. V této souvislosti rada upozornila, že pokud Německo svůj plán snižování schodku rozpočtu dodrží, hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa.
Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2022 mohl činit 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že z celkových rozpočtových výdajů je určeno na investice jen deset procent. „S nataženou dlaní se obracíme na EU a snažíme se honem zakrýt investiční manko. Čím? Investicemi beton-asfalt-cihla-kanál?“ uvedla na twitteru.
Z 1 807 miliard celkových vládních výdajů má jít 187 mld z národních zdrojů na investice. To je jen 10%, zbylých 90% do spotřeby?
— Helena Horská (@HelenaHorska) October 19, 2020
S nataženou dlaní se obracíme na EU a snažíme se honem zakrýt investiční manko. Čím? Investicemi beton-asfalt-cihla-kanál? @AlesSosnovsky @JKrejci_ https://t.co/bflA6UWHeA
Sněmovna schválila v červenci zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun kvůli dopadům šíření koronaviru. Původně ministerstvo naplánovalo pro letošní rok schodek 40 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Hamáček přiznal neshody, Kalousek ho sepsul
To, že sociálním demokratům se na vládě nepodařilo prosadit svou, přiznal po jednání i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl, že chtěli přidávat lidem v první linii, tedy třeba policistům a hasičům.
„Je fér upřesnit, že ČSSD nechce zvyšovat plošně platy státních zaměstnanců,“ napsal a dodal, že s jejich návrhem ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na vládě nesouhlasila.
O.K. A co s tím budede dělat, pane 1. místopředsedo vlády. Zřejmě nic, protože rozpočet jste schválili. Proč nám to ale potom říkáte? Je to Váš rozpočet a jste za něj stejně odpovědný, jako @alenaschillerov. Mimochodem, je to nejhorší a nejprolhanější rozpočet v dějinách ČR.
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) October 19, 2020
Na to se ale ozval bývalý ministr financí a současný předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „A co s tím budete dělat, pane 1. místopředsedo vlády. Zřejmě nic, protože rozpočet jste schválili. Proč nám to ale potom říkáte? Je to Váš rozpočet a jste za něj stejně odpovědný jako Alena Schillerová,“ vzkázal.
Neodpustil si ani poznámku k rozpočtu jako takovému. Ten je podle jeho slov nejhorší a nejprolhanější v dějinách ČR.
CO TAK ZABAVIT POLITIKŮM,JEJICH KAMARADŮM ATD MAJETEK KTERÝ VYTUNELOVALI A PRODÁT TO SLUŠNÝM PODNIKATELŮM CO SI NA TO POCTIVĚ VYDĚLALI ZA TĚCH 30LET ??,