Kubera (†72) získal posmrtně na Tchaj-wanu vyznamenání. A Vystrčil udělal gesto
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen udělila ve čtvrtek in memoriam bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi vysoké státní vyznamenání Řád příznivých oblaků (The Order of Propitious Clouds). Při slavnostním ceremoniálu ho převzal jeho nástupce ve funkci Miloš Vystrčil. Ten poté prozradil, že pozval na pracovní návštěvu ČR předsedu tchajwanského parlamentu Jou Si-kchuna.
Řád příznivých oblaků je udělován od roku 1941 osobnostem z civilního života. Z rukou prezidentky jej za Kuberu převzal Vystrčil. Původně jej měla za svého manžela převzít Věra Kuberová, lékař jí ale cestu ze zdravotních důvodů nedoporučil. Na Tchaj-wan místo sebe poslala předtočenou zdravici. Uvedla, že si ocenění manžela váží. Poznamenala, že se na návštěvu Tchaj-wanu velmi těšila. „Bohužel se jí nemůžu zúčastnit. Chtěla bych dotáhnout myšlenku manžela do konce, ale osud tomu chtěl jinak,“ poznamenala. Dodala, že chtěla Tchaj-wan podpořit na cestě za nezávislostí, demokracií a svobodou.
Prezidentka Cchaj označila podle agentury AP Kuberu za „velkého přítele“. Úterní projev, na jehož konci Vystrčil v mandarínštině prohlásil „jsem Tchajwanec“, se podle ní dotkl mnoha srdcí. Předseda Senátu v tchajwanském zákonodárném sboru parafrázoval větu amerického prezidenta Johna Kennedyho, který v roce 1963 při návštěvě Západního Berlína obklopeného komunistickou Německou demokratickou republikou vyjádřil obyvatelům města solidaritu prohlášením „jsem Berlíňan“.
„Naše činy vzkazují našim přátelům v Evropě a po celém světě, ať už Tchajwancům nebo Čechům, že se nepodvolíme útlaku, budeme mluvit odvážně, aktivně se zapojíme do mezinárodních záležitostí a budeme přispívat našimi schopnostmi,“ citovala prezidentku AP. Připomněla návštěvu někdejšího prezidenta Václava Havla, který na Tchaj-wan přijel v roce 2004 již jako soukromá osoba. Vystrčilovi a jeho delegaci poděkovala za podporu.
Vystrčil za Kuberovo ocenění poděkoval. „Vnímám ho jako jeho ocenění, ale i jako ocenění českého Senátu jako instituce, která je nejsvobodnější a nejdemokratičtější institucí v České republice,“ řekl. Kubera byl podle něj skvělý politik, ale především skvělý člověk s mnoha zájmy, který miloval svou rodinu. Věře Kuberové poděkoval za podporu, kterou mu po celý život poskytovala.
Kuberu označil za velkého obhájce osobní svobody. „Jaroslav Kubera byl velký demokrat a já věřím, že se na nás ze shora dívá a doufám, že jsme ho svojí návštěvou na Tchaj-wanu nezklamali,“ řekl. „Věřím, že budeme příkladem pro ostatní, abychom to naše evropské demokratické zpoždění, které máme vůči Tchaj-wanu, rychle dohnali,“ dodal.
Kubera chtěl na Tchaj-wan odjet koncem února, s sebou se chystal vzít podnikatelskou misi. Plán vzbudil kritické reakce, a to nejen ze strany čínské diplomacie, ale také od prezidenta Miloše Zemana, který prosazuje vstřícnou politiku k Pekingu. Zeman loni pohrozil, že pokud Kubera na Tchaj-wan pojede, skončí jejich přátelství. Předseda Senátu ale odmítl, že by návštěva Tchaj-wanu byla protičínská.
Tchajwanská banka přijde do ČR?
Vystrčil také ve čtvrtek pozval předsedu tchajwanského parlamentu Jou Si-kchuna na pracovní návštěvu ČR. Zdůraznil, že jde o pracovní, nikoli oficiální návštěvu. Česká republika Tchaj-wan jako samostatný stát neuznává. Jou pozvání potvrdil. Řekl, že se do Prahy těší.
Tisková mluvčí Senátu Sue Nguyen poté odhalila, co Vystrčil daroval tchajwanské prezidentce - plaketu z českého skla, anděla strážného z českého vltavínu a křížek z českého granátu.
Vystrčil také zmínil, že se jedná o vstupu silné tchajwanské banky na český trh. Neformálně to podle něj potvrdila prezidentka Cchaj. Ta v projevu při předávání řádu zesnulému Kuberovi řekla, že zřízení pobočky v Česku zvažují dvě tchajwanské akciové banky.
Pokud by se tak stalo, významně by to usnadnilo tchajwanské investice v Česku. Jméno banky nezmínil. V pátek by ale měl navštívit Taiwan Cooperative Bank, která podle neoficiálních informací zvažuje otevření pobočky v ČR.
Dlouholetý člen Senátu
Kubera se narodil 16. února 1947 v Lounech. V letech 1967 až 1969 pracoval v oddělení dovozu Sklo Unionu Teplice a do roku 1990 v obchodním oddělení teplického Elektrosvitu. Na přelomu let 1967 a 1968 byl členem KSČ, po několika měsících jej vyloučili.
Do politiky se Kubera aktivně zapojil po listopadu 1989. V roce 1992 vstoupil do Občanské demokratické strany (ODS) a o dva roky byl poprvé zvolen teplickým starostou. Do funkce jej následně voliči vybrali ještě pětkrát. V Senátu zasedal Kubera téměř dvě dekády, byl mimo jiné šéfem klubu ODS a místopředsedou horní komory. V listopadu 2018 se stal druhým nejvýše postaveným ústavním činitelem. Kromě teplického zastupitelstva a Senátu zasedal Jaroslav Kubera od roku 2016 také v zastupitelstvu Ústeckého kraje. Znám byl svými neortodoxními názory.
To nebyly politické strany, ale jen patolízalové KSČ!