Co pro vás znamená zrušení superhrubé mzdy? Analytička o změnách na výplatní pásce
Politici se o ní přou už roky. Nyní to kvůli superhrubé mzdě vře i ve vládní v koalici. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nejprve její zrušení v Epicentru Blesk Zpráv zpochybňovala, nyní prý propočítává dopady tohoto kroku a zástupci ANO a ČSSD by vše měli projednat v příštích dnech. Slib prosadit změny viditelné na výplatních páskách nabízí Andreji Babišovi (ANO) i šéf opoziční ODS Petr Fiala. Ekonomka Helena Horská v rozhovoru pro Blesk Zprávy popsala nejen význam superhrubé mzdy, ale nastínila také, že bez zvyšování daní se díra v rozpočtu 90 miliard korun bude látat jen velmi těžko.
Co je to superhrubá mzda a k čemu takový údaj na výplatní pásce zaměstnance vůbec je?
Prvotním, ne možná úplně hlavním důvodem, proč superhrubá mzda byla vymyšlena, je to, aby i zaměstnanec věděl, kolik a jaká částka je určena na jeho výplatu.
Není to totiž jen mzda, kterou zaměstnanec dostane na svůj účet, ale také odvody. A to nejsou jen odvody, které platí zaměstnanec ze své mzdy, ale jsou to také odvody, které platí zaměstnavatel, tedy firma, která platí za to, že dává práci svému zaměstnanci.
Jinými slovy, superhrubá mzda je součet hrubé mzdy a odvodového zatížení práce, které platí firma za svého zaměstnance, tedy celkové mzdové náklady pro daný podnik.
Proč se tedy řeší to, že když se superhrubá mzda zruší, zůstane podle jedněch zaměstnancům více – a podle druhých méně peněz?
Problém je v tom, že velkou roli ve výpočtu hrají odečitatelné položky. V případě, kdy zaměstnanec má třeba děti nebo má někoho v rámci rodiny, například manželku na mateřské dovolené, tak u těch nízkopříjmových lidí jsou tyto takzvané minimální odečitatelné položky velmi významné a svým způsobem snížení superhrubé mzdy na hrubou mzdu se menší část mzdy dostane pod daň. Tím pádem se platí daň z menší částky. To je přesně ten důvod dohadů o výši mzdy.
Je tedy pro zaměstnance superhrubá mzda výhodná, nebo nevýhodná?
Není výhodná. Je výhodná pro stát, protože stát inkasuje ze superhrubé mzdy ještě extra příjmy. Možná je to pro někoho velmi překvapivý údaj na výplatní pásce, protože jeho superhrubá mzda je vyšší, než si myslí, že má hrubou mzdu, což je dáno daňovým zatížením firmy. A zároveň si uvědomuje, že firma za něj musí platit víc než jen danou hrubou mzdu. A když se bavíme o čisté mzdě, tak ta je počítána ze superhrubé mzdy, která je vyšší než hrubá mzda, tudíž z vyšší částky pak odvádíte i vyšší odvod na daních a dalších odvodech.
A vy jako ekonomka jste raději pro zachování superhrubé mzdy, nebo také pro její zrušení?
Osobně si myslím, že superhrubá mzda do daňového systému nepatří. Použít tu informaci, aby zaměstnanci věděli, kolik firma opravdu za ně platí, lze i jiným způsobem. Stačí jen informace na mzdové pásce. Takže mám za to, že superhrubá mzda měla být už dávno zrušena, ale je otázka, co se pak stane s příjmy státního rozpočtu.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) mluví o tom, že po zrušení superhrubé mzdy bude chybět rozpočtu asi 90 miliard korun...
A to opravdu není možné ze dne na den ani z roku na rok vykompenzovat. Jakým způsobem to buď vykompenzujeme, nebo kde bude muset stát najít úspory ve svých výdajích, aby těch 90 miliard byl schopen nahradit?
A je ta částka 90 miliard opravdu takto vysoká?
Odhady se dělají těžko, ale věřím údajům z ministerstva financí, protože jsou to určitě ti nejlepší počtáři, kteří mají ty údaje k dispozici a je to opravdu částka, o které bychom se měli bavit. Jsou to skutečně desítky miliard korun, které by tímto způsobem vypadly.
Sama jste členkou týmu KoroNERV-20 a Výboru pro makroekonomické prognózy ministerstva financí, který je zřízený zákonem. Jste v těchto uskupeních jednotní v názoru na zrušení superhrubé mzdy?
Ve výboru jako nezávislého orgánu jsme se dlouho nesetkali, ministerstvo financí už nás dlouho nesezvalo. Hodnotit máme jen prognózu, nic víc, ale protože prognózu nedělají, za což je také kritizuji, tak nemáme co hodnotit. A co se týče KoroNERVu, tak myslím, že tento postulát sdílím například s další ekonomickou odbornicí Danuší Nerudovou.
Téma zrušení superhrubé mzdy se vrací opakovaně. Je to náhoda, že se objevilo zrovna teď?
Rozhodně to nemá nic společného s opatřeními proti covidu-19. Politické strany slibovaly zrušit superhrubou mzdu už několikrát. Tato koaliční vláda ANO a ČSSD také slíbila ve svém programovém prohlášení, že ji zruší. V příštím roce se nám blíží opět volby do Poslanecké sněmovny a určitě si mnozí voliči rádi udělají seznam opatření, která byla slibována a nebyla naplněna.
A toto byla zrovna věc, která byla slibována a doposud ji žádná strana nesplnila. Diskuse nicméně ale nemůže skončit na tom, že něco zrušíme, když jsme to slíbili. To je sice v pořádku, ale ta diskuse by měla pokračovat dál. Tedy co dělat s výpadkem tolika miliard, kde lze ušetřit nebo kde hledat nutné zdroje, abychom tu díru v rozpočtu sanovali nebo alespoň částečně utlumili.
Naznačujete, že bez zvýšení některých daní to nepůjde?
Osobně bych řekla, pojďme se podívat kompletně na daňovou reformu, protože ta salámová metoda, kterou teď vláda předvádí – tedy zruší superhrubou mzdu, vypadnou jí příjmy, zároveň paní ministryně mluví o progresivním zdanění, které ve své podstatě i tak v současné době máme, tak je skutečně potřeba se podívat na daňový systém. A na to, že potřebuje zásadní reformu a modernizaci.
Nepostihuje ekonomické toky 21. století, zbytečně a nadměrně zatěžuje práci a bavme se o tom, jaké jsou jiné ekonomicky odůvodnitelné daně. Můžeme se začít bavit o ekologických daních, o daních proti plýtvání, o tom, abychom inspirovali ekonomické subjekty se chovat hospodárně. To vše by měl daňový systém řešit a ne per partes upravovat dílčí parametry daňového systému, kdy se z toho dělá ještě větší guláš, než v současnosti je.
Dobře, takže dojde-li ke zrušení superhrubé mzdy, tak tu skutečně není žádná jiná možnost, než některé daně zvýšit, popřípadě zavést nové?
Vidím to tak a vidím to i v jednání a komunikaci paní ministryně financí, která musí reagovat na případný výpadek v řádech opravdu několika desítek miliard korun. Ani já bych v její kůži nechtěla být a hledat peníze na poslední chvíli, protože máme za sebou už přes polovinu roku a hledat ty úspory v takové výši je nemožné, je to taková Mission Impossible. A myslím, že je tu opravdu diskuse o tom, jak upravit některé úlevy, některé slevy, některé odečitatelné položky, jak změnit nastavení daňového systému tak, aby alespoň část těch ztrát, o které stát přijde, byla nahrazena. Myslím ale, že to není vhodnou cestou.
Takže vidíte nějakou lepší, jednodušší cestu?
Myslím, že v této fázi, než zrušit superhrubou mzdu převážně občanům, kteří jsou nejvíce vystaveni riziku ztráty zaměstnání, tedy nízkopříjmové skupiny nebo samoživitelé, by se pomohlo například tím, kdyby se zvýšily o rostoucí cenovou hladinu a životní náklady odečitatelné položky na osobu, na dítě atd. To by pomohlo, myslím, více.
O čemž už mluví i někteří mí ekonomičtí kolegové. Myslím, že to dává mnohem větší smysl. Až pak by bylo logické, kdyby přišla nějaká větší reforma a zjednodušení daňového sytému, zavedení některých daní a s tím i zrušení superhrubé mzdy.
Jak se projeví zrušení superhrubé mzdy na čisté mzdě čtěte ZDE >>>
Paní analitička si neuvědomuje, že pokud budou mít lidé víc peněz, budou si moct víc dovolit. A když dojde k oživení ekonomiky, půjde i víc peněz do státní kasy. To je princip selského rozumu.