Historici o Masarykově smrti: Vražda nedává smysl. Kauza asi zůstane záhadou
Vražda Jana Masaryka nedává politický smysl, zní z úst historiků. Teorií kolem smrti syna T. G. Masaryka je mnoho, vražda ale patří k těm nejpopulárnějším. Experti se shodují, že usvědčujících důkazů je poskrovnu a nejpravděpodobnější verze je ta, že si Masaryk sáhl na život skokem z římsy. Nikdo z expertů si ale nedovolí potvrdit jednu, či druhou verzi a přiklání se k tomu, že Masarykova smrt zůstane záhadou. Případ se nyní díky 51 let starým nahrávkám policisty opět otevírá, jak rozhodl státní zástupce. Kauza tak nejspíše nebude jen tak promlčena.
„Pan prokurátor se mě ptal, jak ležel Masaryk. Tak jsem si tam lehl a on povídá, že jsem si asi nevšiml fotografií. Povídám, to není původní snímek, to už je nebožtík upravený,“ zní z 51 let staré nahrávky policisty Vilibalda Hofmanna.
Hofmann byl prvním mužem zákona, který se ocitl u mrtvého těla Jana Masaryka, tehdejšího ministra zahraničí ve vládě Klementa Gottwalda. V nahrávce se uvádí, že zřízenci našli tělo populárního politika v 5:25 ráno, a to 10. 3. 1948.
Ještě hodinu předtím bylo místo pod okny Černínského paláce prázdné. Alespoň podle výpovědi zřízenců, kteří to ráno obcházeli nádvoří.
Nesedí čas ani poloha
Právě uváděné časy v nahrávkách zasely pochybnosti o tom, že by syn zakladatele státu T. G. Masaryka spáchal sebevraždu. Přivolaný doktor Teplý totiž uvedl, že smrt nastala před čtyřmi až šesti hodinami, tedy dlouho předtím, než byl Jan Masaryk nalezen.
Hofmann navíc tvrdí, že známý snímek zesnulého politika není odrazem skutečnosti. Masaryk údajně ležel jinak a polohování s tělem tak může ukazovat snahu o zakrytí stop. Tělo by totiž podle těch, co se přiklání k vraždě, muselo dopadnout jinak, než jak je na snímku.
Historikové: Vražda nedává smysl
„Masarykova smrt byla několikrát vyšetřována a během uplynulých 71 let se pracovalo s několika verzemi – zabil se sám, protože nesnesl tlak okolí, že se nepřipojil k ministrům, kteří podali demisi během únorového komunistického puče; spáchal demonstrativní sebevraždu v momentu, když věděl, že už je ‚vše ztraceno‘; zabil se sám ve stavu zoufalství z toho, že se bál perzekuce a možného zatčení; Masaryk byl zavražděn – někdo ho vyhodil z okna, nebo ho donutil, aby z okna spadl či skočil,“ shrnuje pro Blesk Zprávy historik Jan Adamec.
Právě vražda je jedna z hypotéz, která patří mezi ty nejpopulárnější. „Ze všech nejasných důkazů a teorií se spíše kloním k verzi, že Jan Masaryk pod nějakým tlakem vlezl na římsu, odkud spadl. Tlak nemusel být přímo fyzický, ale třeba jen strach. Jen pár dní předtím svým setrváním v Gottwaldově vládě vlastně podpořil nový režim a přímá vražda by příliš nedávala ani politický smysl,“ konstatuje pro Blesk historik Michal Stehlík z Ústavu českých dějin.
Se Stehlíkem souhlasí i historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Pro bolševiky nebyla ta smrt dobrá. Naopak jsem přesvědčen, že šeptanda o tom, že ho zavraždili, jim vůbec nepomohla, i když tu situaci nakonec přežili,“ míní expert.
Vládě byl navíc užitečný. Především pak díky svému jménu po otci a zakladateli samostatného Československa T. G. Masarykovi. „Šel komunistům na ruku, nepřipojil se během únorových dní k národním socialistům či lidovcům a Gottwaldovi jako ministr posloužil jako užitečný ‚fíkový list‘ nově zakládaného komunistického režimu,“ míní Adamec.
Historik ale rovněž uvádí druhou stranu pohledu a to tu, že Masarykova oblíbenost ve světě a jeho fungování v komunistům nenakloněné organizaci mohly být pro tehdejší vládu trnem v oku.
„Je to tisíce otázek, možná vláda utajovala věci k případu, protože sama nevěděla, co se přesně stalo. Jestli to neudělal někdo zevnitř apod. Mohl se rovněž chystat utéct, ale ke všem variantám nám chybí důkazy,“ doplňuje Svoboda.
Spisovatelka trvá na vraždě
Za vraždou si stojí především spisovatelka Václava Jandečková. Podle ní vyhodili Masaryka z okna „jako pytel brambor“, říká na základě své hypotézy.
Přivedla ji k tomu výpověď úředníka z Masarykovy univerzity Jana Bydžovského, který mohl být jedním z mužů, již populárního politika vyhodili z okna. Jandečková podezřívá sovětskou tajnou službu.
Právě tajné služby jsou v seznamu vrahů na prvním místě. „V současné době se hovoří o třech bezpečnostních službách, československé, sovětské a britské, jejichž příslušníci či agenti mohli Masaryka zabít,“ dodává Adamec.
Video
Sex, drogy a Herzigová: Roden v novém filmu jako Jan Masaryk!
Video se připravuje ...
Zapůsobily drogy, deprese a tlak?
Verzí, která trochu kazí tajemno kolem případu, je sebevražda. „On byl na rozdíl od svého otce psychicky labilní, což nemíním jako výtku, to prostě tak bylo. Byl to syn velkého otce a tlak byl od začátku veliký. Stál čelem tlaku komunistů. Hlavně v únorových dnech, kdy i přesto nepodepsal odchod z vlády. Byl svědkem toho, jak utíkají lidé do zahraničí a jak postupně většina lidí z parlamentu končí,“ vysvětluje Svoboda Blesk Zprávám.
Jan Masaryk byl na svou dobu velmi populárním politikem, podle Svobody zapůsobila i lidštější stránka jeho osobnosti.„Rád se napil, ve hře byly i drogy. Byl prostě člověk s chybami, který ale na rozdíl od svého otce měl silný lidský rozměr,“ dodává Svoboda.
Deprese, záliba v návykových látkách i tlak veřejnosti a režimu se mohl pro Masaryka stát smrtícím koktejlem, který ho následně ráno 10. března 1948 dohnal na římsu.
Za sebevraždu považuje Masarykovu smrt i prezident Miloš Zeman, jak prozradil Blesk Zprávám již dříve v rozhovoru.
Pravda zůstane pohřbena
„Svědectví Vilibalda Hofmanna je zajímavé svědectví přímého účastníka událostí a svědčí minimálně o tom, že vyšetřování Masarykovy smrti od samotného počátku neprobíhalo standardně, ale pod obrovským politickým tlakem,“ míní Adamec s tím, že pravou verzi příběhu se Češi nejspíše nikdy nedozví.
Doplňuje také, že ještě zbývá mnoho neprozkoumaných archivů – například z bývalého Sovětského svazu, kde bychom se mohli dozvědět nějaké nové poznatky či indicie, nebo minimálně vyloučit některé hypotézy.
Výrazně by nahrávky s případem pohnout neměly, míní dále experti. Jedno je ale podle nich jisté – Masarykova smrt zůstane atraktivní a nejspíše ještě dlouho neobjasněnou stránkou moderní historie.
Pro západ bylo chování J.Masaryka hotovou katastrofou v únoru 1948!I v dnešní době to raději nikdo moc nezmiňuje,nechce slyšet!Britská tajná služba MI5 VIII.D(MI6)ho odstranila než nadělá další fopá!