Debakl opozice. Žalobu na Zemana smetli ve Sněmovně, pro bylo jen 58 poslanců

Z naší strany je to pro tento den vše. Děkujeme, že jste s námi sledovali dění ve Sněmovně a těšíme se na vás i příště. Přejeme Vám za celý tým Blesk Zpráv dobrou noc. 

Sněmovna ústavní žalobu neodsouhlasila. Pro bylo 58 poslanců ze 134 přítomných zákonodárců. 

Tajné hlasování nebylo Sněmovnou přijato. 128 přihlášených poslanců se pak ještě rozdělilo a pro hlasování podle jmen bylo 93 lidí proti. Krátce před závěrečným hlasováním o žalobě požádalo KDU-ČSL o osm minut přestávky, aby se stihli navrátit všichni vládní zmocněnci. 

Dominik Feri navrhl, aby poslanci hlasovali veřejně a podle jmen, a nikoliv tajně. Mladého poslance ODS s nápadem podpořila TOP 09. 

Předposlední přihlášený do všeobecné rozpravy byl Miroslav Kalousek (TOP 09), který nemluvil dlouho a jen vyjádřil politování nad tím, jak se na hlavy senátorů spouštěly nadávky. 

„Myslím si, že už zaznělo vše a zaznělo více, než mělo. Jako člen Sněmovny se chci senátorům omluvit,“ uvedl. 

„Ukradli jste mi dětství, sny a teď i celé odpoledne,“ zavolal do mikrofonu u pultíku Václav Klaus mladší. Odkazem na aktivistku Grétu Thunbergovou načal svůj projev během rozpravy. 

Zatímco syn exprezidenta mluvil, do rozpravy se přihlásili další řečníci. Klaus se od ústavní žaloby distancoval. „Není to věc, která by se měla řešit ústavní žalobou,“ uvedl a dodal, že hnutí Trikolora se na této debatě nebude podílet a žalobu nepodpoří.

Slova se mezi posledními chopila i Miroslava Němcová (ODS), která projela ústavní žalobu bod po bodu a přidávala k ní své přípomínky a doplňky. Připomněla i současné problémy. „Je to destrukce ústavy. Prezident cílevědomě a soustavně koná tak, aby oslabil roli Sněmovny,“ opřela se do prezidenta. 

„Senát udělal dobrou práci. Nemusí to dnes uspět, ale považuji tuto práci za cennou a byla bych ráda, kdyby žaloba uspěla k Ústavnímu soudu,“ uvedla Němcová. 

Připomněla také vládu Jiřího Rusnoka. „Vytvořil uvnitř své strany puč a vybral si do vlády jen ty, co chce. Dodám k tomu, pro vaši úvahu,  že tehdy Zeman ve velmi složité politické situaci potřeboval osm dní k tomu, aby jednání dokončil, ale až po třech měsících po volbách mu trvalo splnit volbu voličů,“ řečnila nazlobená Němcová. 

Lavice ve Sněmovně se pomalu vyprazdňují. O ústavní žalobě na prezidenta Miloše Zemana se diskutuje od ranních hodin. Debata byla přerušena na několik hodin, a to kvůli přestávce na oběd a interpelacím. 

Rozprava nadále pokračuje, prozatím jsou přihlášeni ještě tři poslanci. 

Marian Jurečka (KDU-ČSL) se ale do poslankyně Gajdůškové opřel a připomněl, že on sám a i ostatní občané mají mantinely, které platí. „Tady je prezident, soud mu uloží se omluvit, on to nerespektuje. Přitom se od mala učíme, že když uděláme chybu, přijde pes,“ reagoval na slova Gajdůškové o tom, že zrušení mandátu není odpovídající reakcí. 

Za sociální demokracii ještě během rozpravy promluvila Alena Gajdůšková, která po řadě projevů, které místy osočovaly senátory, vyjádřila nad horní komorou parlamentu zastání. 

„Senát je ústavní pojistka a oni se této role ujali. Otázkou ale je, zdali je odpovídající reakcí na některé konání přímo voleného prezidenta přímo ústavní žaloba,“ zmínila v projevu a za sebe prezidentovi odpustila.

„Zrušení mandátu není odpovídající reakcí na současný stav. Nebudu proto hlasovat pro navrhovanou žalobu, ale nemohu říci, že bych nesouhlasila s jejím spisem. Hlasování se tak zdržím,“ doplnila. 

Helena Válková (ANO) u pultíku uvedla, že ona ani nemusí hlasovat tajně, protože je zásadně proti. „Odmítám podporovat politické pokračování v boji o to, kdo by měl, nebo neměl být prezidentem, formou ústavní žaloby,“ uvedla na závěr svého projevu. 

Podle Válkové totiž není správné přenášet zodpovědnost parlamentu na Ústavní soud. Žaloba není podle ní nástrojem, kterou by se měla vymáhat zodpovědnost. 

Zdůraznila, že je nyní zapotřebí spíše zdokonalit ústavu a odhalit mezery, kvůli nímž se dostal parlament do stávající situace. 

Tahanice a vyřizování účtů – tak vidí ústavní žalobu Miroslav Grebeníček (KSČM). Ve svém projevu mluvil o „překvapení“ nad tím, že se podává žaloba na prezidenta, který by zvolen v demokratických a přímých volbách. 

„Miloš Zeman byl opakovaně zvolen a na rozdíl od Senátu si zvyšuje preference. Pokud se většina Senátu postavila proti prezidentovi, tak i přes výhrady, které k Zemanovi mám, tak považuji žalobu jako vyřizování účtů,“ uvedl poslanec.

Zmínil, podobně jako i jiní poslanci, že se mají řešit jiné věci – a ne jenom Zemana a žalobu. 

Ke slovu se dostal také exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Jsou určité okamžiky, kdy by mělo být povinností poslance tu dneska být. Myslím si, že to má nějakou důležitost a vážnost,“ uvedl Jurečka na adresu chybějících zákonodárců.

Připomněl, že už dříve v historii se pochybovalo o tom, zdali prezident jedná dle právního pořádku, a podle něj nyní Zeman stále posouvá hranici a zkouší, kam až se může dostat. 

Jurečka si myslí, že Ústavní soud má důvody pro to, aby přezkoumal Zemanovo chování, a byl by tak rád, kdyby to Ústavní soud dostal do ruky. „Porušil prezident ústavu? Já to nevím a právě proto, že to stoprocentně nevím, tak chci, aby to posoudili soudci Ústavního soudu,“ zmínil. 

„Vadí mi, pokud prezident ČR nerespektuje a nevykonává své pravomoci, jako je třeba otázka jmenování vysokoškolských profesorů,“ 

připomněl exministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) Zemanovy dřívější spory.

„Dnes si mnoho lidí poklepe na hlavu, to bezpochyby ano,“ 

uvedl Miroslav Kalousek (TOP 09). „Máte tak malou důvěru v objektivitu Ústavního soudu, že se bojíte, aby se mu ta žaloba dostala na stůl?“ hájil žalobu.

Poslanec a lékař Milan Brázdil (ANO) se u řečnického pultíku pořádně rozvášnil. Připomněl řadu věcí. Kolaps Karla Schwarzenberga přímo ve sněmovním sále, vyšetření Miloše Zemana tento týden ve střešovické nemocnici, ale i „přání smrti“ ze strany europoslance Stanislava Polčáka. A také Zemanovu víkendovou oslavu 75. narozenin. 

„Dokonce jsou mezi námi – ne tady ve Sněmovně – takoví lidé, kteří jako pan Polčák (europoslanec – pozn. red.) si čeká nebo přeje smrt někoho. Smrt svého prezidenta. On možná není jeho prezident, ale smrt našeho prezidenta, smrt prezidenta ČR. To je hrůza. Mně jako ať už člověkovi, ale jako lékaři, záchranáři... když tady zkolaboval pan Schwarzenberg a ležel tam, mně bylo jedno, jestli je takového názoru nebo onakého, ale rozhodně bych si nepřál jeho smrt. Já jsem šel a bylo nás víc a my jsme mu pomohli. A tak dovolte, pane prezidente – a i budoucí prezidentové – když už slavíte svoje narozeniny, já vám přeju zdraví a vy jste to teď prokázal svým vyšetřením. A dobře to oslavte.“

Zákonodárci se po obědové pauze opět sešli ve Sněmovně. Jednání o ústavní žalobě je dočasně přerušeno interpelacemi, předpokládaný začátek další diskuze by měl být cca. v 16 hodin. 

Vzhledem k menší účasti členů vlády se ale diskutuje o dřívějším začátku. 

Přestávka!

Diskusi o ústavní žalobě přerušili poslanci krátce po 13. hodině. Posledním vystupujícím byl předseda hnutí STAN Vít Rakušan s faktickou poznámkou. 

Předsedající Tomio Okamura poté vyhlásil pauzu na oběd. Poslanci se k projednávání ústavní žaloby na prezidenta vrátí až po ústních interpelacích na členy vlády. Podle programu by měly dotazy skončit v 18 hodin. Ministrů je ale dnes ve Sněmovně jako šafránu, dá se tedy předpokládat, že se k přerušenému bodu vrátí poslanci mnohem dříve. 

Vít Rakušan (STAN) se na faktickou poznámku dostal krátce před přestávkou. Podle něj dosavadní diskuze, která se opírala i o názory z řad odborníků, dokazuje, že o ústavní žalobě musí rozhodnout Ústavní osud, a nikoliv Sněmovna. 

„Veškeré argumenty, že jsou tu různé argumenty vážených právníků, jen potvrzuje to, že by to měl projednat Ústavní soud. Nechť tak soud rozhodne,“ uvedl a poděkoval všem dosavadním diskutujícím, kteří tahali jak argumenty pro postoupení ústavní žaloby, tak pro její utlumení už na půdě Poslanecké sněmovny. 

Poděkoval i za paradoxní vystoupení ministryně Schillerové. „Její nehorázné vystoupení na půdě Sněmovny spustilo řadu zpráv, které nám začali lidé posílat, a řada z nich neoznačuje dobrým slovem ani samotnou ministryni," dodal. 

Místopředsedkyně ústavně právního výboru Zuzana Ožanová z hnutí ANO vystoupila ve Sněmovně jako zpravodajka žaloby na prezidenta a přednesla argumenty, proč je ústavní žaloba neopodstatněná a nemá žádné opodstatnění. Opírala se především o stanovisko ústavního právníka Aleše Gerlocha, kterého prezident Miloš Zeman neúspěšně navrhoval Senátu jako kandidáta na ústavního soudce.

„Doporučuji Sněmovně nepřidat souhlas senátu k žalobě na prezidenta republiky,“ dodala Ožanová.

„Chci se vymezit vůči slovům ministryně financí – je to opakující se útok, který zahájil před časem šéf vlády, který nazval Sněmovnu žvanírnou,“ ohradila se vůči slovům Schillerové bývalá šéfka Sněmovny Miroslava Němcová z ODS.  

„Je to odporným způsobem, který nastolujete na půdě Poslanecké sněmovny. Pokud chcete citovat, co vám chodí za ohlasy, podívejte se na diskusi pod články na webu jeho majitele, pana Babiše,“ pustila se do ministryně Němcová.

Své výhrady připojil také bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL nebo šéf lidovců Marek Výborný.  

Reakce na projevy padají i na twitteru. 

Neodvolání ministra Staňka, který tak stihl rozhodnout ve prospěch sponzora, co podpořil prezidentskou kampaň 3 miliony, a prezidentův tlak na soudce včetně nabízení vysoké funkce jako odměnu za manipulaci rozsudku. To jsou skutky, které má dle nás projednat Ústavní soud.

— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) September 26, 2019

Kolečko projevů poslanců s přednostním právem před zahájením obecné rozpravy neukončil ani předseda Lidovců Marek Výborný. 

KDU-ČSL plně podpoří postoupení žaloby k ústavnímu soudu, což ostatně strana předsedy Výborného uváděla již dříve, kdy Výborný Zemana osočoval, že si z ústavy dělá trhací kalendář. „Strana podpoří návrh žaloby tak, jak nám byl postoupen, aby každý další prezident věděl, kam může zajít a jaké má pravomoci. A aby věděl, co prezident má a musí a k čemu je zavázán,“ uvedl.

„Je škoda, kolik času věnujeme Zemanovi a neřešíme rodiny, školství, rychlejší budování infrastruktury a exekuce,“ rozzlobil se během dnešního jednání ve Sněmovně. 

S přednostním právem vystoupil také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který uvedl, že Piráti podpoří postoupení žaloby k Ústavnímu soudu. 

„Nemůžeme dopustit, aby se prezident scházel se soudci a tlačil na ně, aby na svých soudech zajistili, že jim někdo vyhoví,“ připomněl Michálek jeden z bodů žaloby, která tvrdí, že Zeman ovlivňoval rozhodnutí soudců a zasahoval tak do fungování justice.

Ve svém projevu připoměl, že během řešení krize vlády týkající se demise Antonína Staňka z postu ministra kultury docházelo ke zbytečným problémům. 

V rozpravě k žalobě zatím vystupují jen poslanci, kteří mají přednostní právo. Tedy předsedové jednotlivých politických stran, i představitelé poslaneckých klubů. 

Na diskusi mají poslanci celé dopoledne až do 13 hodin. Pokud nestihnou o žalobě hlasovat do obědové pauzy, vrátí se k ní až po písemných interpelacích na členy vlády, které tady ve Sněmovně mají skončit v 18 hodin. 

„Nemám žádný důvod, aby za mne rozhodoval ústavní soud.“  

Předseda KSČM upozorňuje poslance ve svém vystoupení, že některé body ústavní žaloby (především body A, B, C a H ) jsou neprojednatelné, protože se staly v minulém volebním období prezidenta Zemana. 

„Nechtějme od ústavních činitelů automat, chtějme po nich důkladnou přípravu rozhodnutí, chtějme jednání, takto to opravdu v politice chodit nemůže,“ narážel šéf KSČM na jeden z bodů žaloby, který vyčítá Zemanovi, že odmítl jmenovat nového ministra kultury z řad ČSSD.

Ústavou podle Filipa pohrdal prezident Václav Havel, když odmítal jmenovat některé nominanty Poslanecké sněmovny.

Senát svou žalobou podle Filipa prezentuje svou nevůli respektovat názory někoho jiného.

„To opravdu prezident republiky nemůže říci svůj názor? Proč to dělají? Jestli si opravdu myslí ti, kteří sepisovali žalobu, že to bude spojovat společnost, tak jsou na omylu,“ dodal Filip, který prý nebude hlasovat pro návrh žaloby.

„(Žaloba) není textem, který by měla Sněmovna posunout k Ústavnímu soudu,“ uzavřel Filip.

„Je jen jedna záchranná brzda, aby prezident přestal válcovat parlamentní demokracii, a to je nechat rozhodnout ústavní soud, aby vymezil hranice. Z našeho pohledu (STAN) je to v zájmu budoucnosti každého poslance, protože pokud se dneska rozhodnete žalobu zamítnout, tak rozhodnete za ústavní soud,“ uvedl v plamenném projevu Jan Farský (STAN). 

Vyzýval své kolegy, aby nezaprodávali parlamentní demokracii a poslali žalobu k Ústavnímu soudu, který bude vědět, jak s ní naložit. Zmínil, že dnes se rozhoduje o tom, jak bude vypadat parlamentní demokracie za 20 let. „Vzkázali byste tím prezidentovi, že si může dělat, co chce,“ doplnil. 

Zatímco poslanci projednávají ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana, nedaleko budovy Poslanecké sněmovny na Malostranském náměstí leží na zemi Ústava České republiky s nápisem NEPOŠLAPÁVAT. 

Podle šéfa ODS Petra Fialy si zřejmě většina poslanců neuvědomuje, o čem se dnes ve Sněmovně diskutuje. Roli Sněmovny v případě ústavní žaloby rozumí podle svých slov jako pojistce demokracie. Podle ústavy má v kompetenci podat ústavní žalobu na prezidenta jen Senát. „Ústavnímu soudu věřím,“ řekl Fiala od řečnického pultíku.

Nemá prý pochybnost ani o legitimitě Ústavního soudu ani o legitimitě Senátu. „Rozumíme pochybnostem znění, které je tu připraveno,“ řekl Fiala, podle kterého by bylo lepší, kdyby žaloba byla koncipována jinak.

„Přiznejme si, že takový pokus se všemi nedostatky je lepší než neústavní podřízenost premiéra vůči prezidentovi,“ dodal Fiala, který prý musí a chce hájit ústavní principy parlamentní demokracie.  

Za poslanecký klub vládní ČSSD vystoupila jeho místopředsedkyně, právnička Kateřina Valachová.  „Poslanecký klub ČSSD aktivně nepodpoří žalobu na prezidenta republiky,“ řekla hned v úvodu.

ČSSD si myslí, že ústavu prezident porušil minimálně v případě, kdy odmítl jmenovat ministrem kultury místopředsedu ČSSD Michala Šmardu. Další body žaloby ale podle Valachové nejsou porušením ústavy. „Většina skutků vypadá jako telefonní seznam hříchů prezidenta republiky,“ dodala bývalá ministryně školství. Premiér se podle poslankyně nedokázal kvůli nejmenování ministra obrátit na soud kvůli kompetenční žalobě a podle Valachové „využil spíš diplomatické řešení, nebo spíše určitého politického spojenectví,“ dodala.

Slovo si vzal i předseda SPD Tomio Okamura, který ústavní žalobu nazval zpackaným spisem a senátora Václava Lásku obskurním rapetýrem.

Ústavní žaloba na prezidenta Miloš Zemana v Poslanecké sněmovně příliš netáhne. Z 200 poslanců jich dorazilo jen 125. Jurečka na twitteru uvedl, že on sám ústavní žalobu podpoří, aby tak mohl žalobu podpořit kompetentní orgán, jako je právě Ústavní soud.

Včera mnoho poslanců bylo do večera na jednání schůze a do rána jich mnoho z nich onemocnělo, buď se jim z ústavní žaloby udělalo zle, nebo chytli nějakou hradní virozu. Nebo nevím.... Nebo mají svůj názor, ale bojí se ho vyjádřit proti vůli svých šéfů a tak raději zůstali doma.

— Marian Jurečka (@MJureka) September 26, 2019

První z poslanců vystupuje v rozpravě předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Na začátku svého vystopení upozornil, že u řečnického pultu příliš nevystupuje, ale žaloba na prezidenta republiky si to podle místopředsedy hnutí ANO vyžaduje. 

„Předstupuji s ambicí ovlivnit jednání, je logické se zamyslet nad smyslem žaloby.“

Sněmovna posuzuje žalobu na prezidenta poprvé v novodobé historii. Vondráček připomněl žalobu na prezidenta Emila Háchu z 1939. 

Vystoupení šéfa Sněmovny zatím připomíná exkurz do historie, nejen české, ale také světové. Připomíná, kde všude na světě se řešila žaloba na hlavu státu. 

Příspěvek Václava Lásky trval zhruba 40 minut. 

Slova se po Láskovi ujal další senátor Tomáš Goláň (nestr. ). 

„Ani já nevím, jestli ta žaloba je relevantní, zda všechny body jsou správné, nebo nejsou,“ podle Goláně stačí, aby byl platný alespoň jeden z předkládaných bodů. Připomněl, že o žalobě by rozhodoval ústavní soud, jehož soudce jmenuje právě prezident.  

„Žalování skutků z prvního volebního období nepředstavuje žádný problém a je možný,“

argumentoval Láska kulatým stolem z tohoto týdne, kterého se účastnili ústavní právníci a jen čtyři poslanci, důvody. Jedna z mnoha kritik totiž řeší, že Senátoři napsali do žaloby i skutky z předešlého volebního období Miloše Zemana.

„Neschovávejte se za názor, že žaloba je paskvil,“ apeloval na přítomné poslance Láska. Připomněl, že pod žalobou je podepsano 37 senátorů, včetně těch, kteří v příštím roce mají obhajovat svůj mandát, a to i v obvodech, kde zvítězil v prezidentských volbách Miloš Zeman. 

Debata o ústavní žalobě na prezidenta začala po písemných interpelacích, které ale trvaly jen několik minut. Jednání o čtyřech dotazech na členy vlády bylo kvůli jejich omluvených absencích přerušeno.

Jako první vystoupil na plénu Sněmovny senátor Václav Láska, který je autorem žaloby. Prezidentovi vyčetl i počínání v prvním jeho volebním období, kdy jmenoval vládu Jiřího Rusnoka. Podle Lásky tak prezident nastavil na několik měsíců v České republice prezidentský systém. 

Předseda dolní komory Radek Vondráček označil žalobu v létě v rozhovoru pro Blesk Zprávy za účelovou a vyřizování si účtů některých politiků s prezidentem republiky.

Debaty se ve Sněmovně nezúčastní například premiér Andrej Babiš (ANO), který v noci na čtvrtek vystoupil se svým projevem na valném shromáždění OSN. Ve Spojených státech je s ním například i ministr životního prostředí Richard Brabec. Oba jsou přitom zároveň také poslanci. Hlasy koalici ale chybět nebudou. Aby mohla jít žaloba k soudu, musí získat aktivní hlasy pro. Což by od Babiše ani Brabce nezískala.

Hlasovat veřejně, nebo tajně? Diskuse se ve Sněmovně svede nejspíš také o tom, jakým způsobem nakonec hlasovat. TOP 09 prosazuje, aby se vyjádřil jednotlivě každý poslanec, podobně jako se například hlasuje o nedůvěře vládě. Tedy, aby každý poslanec musel v lavici vstát a říct, zda se vyslovuje pro návrh, nebo proti. „Je to určitá informace, jak se kdo k tomu staví,“ prosazuje veřejné hlasování první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Aby žaloba na Zemana doputovala k ústavním soudcům, muselo by pro její podání hlasovat nejméně 120 z 200 poslanců. Koaliční kluby ANO a ČSSD, zákonodárci KSČM, kteří vládu tolerují, a opoziční SPD žalobu nepodpoří. Zbývající sněmovní strany dohromady dost hlasů nemají.

V Senátu hlasovalo pro návrh žaloby 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.

Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Ohradil se proti nařčení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.

Dobrý den, vítejte u online zpravodajství o jednání Sněmovny, která má rozhodnout o podání ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Původně byly na čtvrteční dopoledne v plánu nejdřív písemné interpelace, ale nikdo z ministrů vlády Andreje Babiše (ANO) na ně nedorazil. A tak se poslanci rovnou začali věnovat návrhu, který před nimi schválili kolegové ze Senátu.