Pro žalobu na Zemana, nebo proti? Poslanci mají hlasovat jednotlivě, navrhuje TOP 09
Opoziční TOP 09 ve čtvrtek navrhne, aby poslanci hlasovali o senátní ústavní žalobě na prezidenta Miloše Zemana po jménech. I to bude informace, řekla dnes místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Pro veřejnou debatu se vyslovili zákonodárci hnutí STAN a KDU-ČSL.
Ústavní žalobu na prezidenta Zemana, jak ji připravil Senát, nepodpoří žádný z poslanců vládní ČSSD. Důvody přiblíží na jednání pléna, uvedla místopředsedkyně klubu Kateřina Valachová.
Senát jednal o žalobě o prázdninách neveřejně, jak stanoví zákon. Pro návrh hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.
Ústavně-právní výbor minulý týden poslancům na návrh zpravodajky Zuzany Ožanové (ANO) doporučil, aby plénum věc probralo včas a veřejně.
Poslanec TOP 09 Dominik Feri neprosadil doporučení, aby poslanci o žalobě veřejně hlasovali. První místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová dnes novinářům řekla, že návrh na veřejné hlasování podá. „Je to určitá informace, jak se kdo k tomu staví,“ uvedla.
Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil dodal, že rozhodnutí o konání prezidenta je na Ústavním soudu. „Doufáme, že kolegové umožní prozkoumání soudem,“ uvedl s tím, že jde o politickou odpovědnost všech parlamentních stran.
Rakušan: Lidé mají právo vědět, jak to probíhalo
Předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan novinářům řekl, že se poslanci hnutí za názory nestydí. „Nemáme problém s tím zveřejnit projednávání. Nevidím jediný důvod, proč by neměla veřejnost vidět, jak diskuse vypadala,“ uvedl.
Starostové podle něj uvažují o vytvoření nástroje, který by umožnil Ústavnímu soudu vydat závazné stanovisko k důležitým otázkám i bez toho, aby musela být podána žaloba.
Také KDU-ČSL je pro veřejné projednávání žaloby a nevidí podle předsedy Marka Výborného důvod k tajnému jednání. „Nakonec jednací řád Poslanecké sněmovny o tom hovoří jasně. Nepředpokládám žádnou jinou variantu, nejedná se o záležitost, která by se dotýkala bezpečnosti státu, tajných služeb a podobně,“ uvedl.
Očekává se ale, že souhlas s podáním žaloby Sněmovna horní komoře nedá a žaloba se k Ústavnímu soudu nedostane.
Senátoři v žalobě Zemanovi vyčítají osm případů jednání. Žaloba popisuje skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu.
Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.
Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by pro ni musela hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. Vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně to není pravděpodobné. K rozhodnutí musí dolní komora dospět do 30. října, do tří měsíců ode dne, kdy žalobu ze Senátu dostala. Pokud by Sněmovna v termínu nerozhodla, znamenalo by to, že souhlas nedala.
