Zeman neřekl, že Šmardu nejmenuje ministrem: Kritici rozkrývají hru Hradu

Dva výroky jednoho státníka a rozdíl 21 let. „Pokud jde o personální veto, bylo by v rozporu s ústavou,“ řekl Miloš Zeman v roce 1998 ještě jako premiér. „Není odborně kompetentní pro výkon funkce ministra kultury České republiky,“ hodnotí pak aktuálně – už jako prezident – ambice Michala Šmardy na post ministra kultury.

První výrok pronesl Miloš Zeman v diskusním pořadu Sedmička, když se mu nelíbil postup prezidenta Václava Havla. Havel chtěl totiž se Zemanem ještě před jeho jmenováním premiérem probrat některé ze zamýšlených jmen do vlády. A problém měl především s případnou nominací Jana Kavana na post ministra zahraničí a Václava Grulicha na ministerstvo vnitra. Zeman to v televizním studiu komentoval slovy, že prezident nemá právo na kádrování.

Zeman odmítl jmenovat Šmardu ministrem. Chce od Hamáčka jiné jméno. Babiš vyčká do příštího týdne

Premiér Zeman (1998): Nemůžeme se ptát, kdo se komu líbí

„Vycházím z článku 68 ústavy a ústava platí pro každého. Tento článek jasně říká, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády. (…) Když tedy cituji tento článek 68, tak z něho jednoznačně vyplývá, že tady se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí. (…) Pokud jde o jakési personální veto, já se domnívám, že by bylo v rozporu s citovaným článkem 68,“ řekl Zeman v roce 1998.

O 21 let později je Zeman prezidentem. Ve vládě je potřeba vyřešit po odvolání Antonína Staňka obsazení postu ministra kultury. Prezidentovi se ovšem nelíbí nominant sociální demokracie Michal Šmarda, kterého mu oficiálně navrhnul ministerský předseda.

Prohlášení Miloše Zemana (14. 8. 2019, Hrad.cz)

Prezident Zeman (2019): Šmarda není odborně kompetentní

„Prezident republiky Miloš Zeman konstatoval, že pan Michal Šmarda se nikdy nezabýval problematikou české kultury. Z tohoto důvodu není odborně kompetentní pro výkon funkce ministra kultury České republiky. Proto prezident republiky požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka, aby mu prostřednictvím předsedy vlády navrhl jiného kandidáta, splňujícího alespoň elementární odborné předpoklady,“ tlumočil ve středu Zemana jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

„Je to dáno tím, že teď je v jiné funkci, v jiném kontextu a v jiné době. Názor změnil, protože se mu to hodí. Něco tím asi sleduje a Šmardu jmenovat nechce, tak si vymyslí důvody, aby se ministrem nestal,“ okomentoval pro Blesk Zprávy Zemanův myšlenkový veletoč politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy.

Vystrčil: Vztah Zemana a Babiše nemusí být ideální 

Zpráva o Zemanových výhradách ke Šmardovi většinu vedení sociálních demokratů zastihla na dovolené. Na první pohled naznačuje, že prezident místopředsedu ČSSD ministrem nejmenuje. Jenže například místopředseda ODS a šéf senátního klubu strany Miloš Vystrčil už to tak jednoznačně nečte. Zeman podle něj jasně neřekl, že Šmardu odmítne jmenovat. „Řekl, že chce jiné jméno. Znám pana prezidenta a vím, že vždy dobře ví, co říká,“ tvrdí senátor.

Nejnovější vývoj podle Vystrčila navíc ukazuje, že vztah mezi prezidentem Zemanem a premiérem Babišem nemusí být tak ideální, jak to navenek vypadá. „Zatím je situace taková, že si prezident dělá, co chce. A pan premiér dokazuje, jak je v uvozovkách silný, že nedokáže vzdorovat a věci vyjednat, čímž porušuje koaliční smlouvu a sociální demokraté mu to zatím trpí,“ dodal Vystrčil pro Blesk Zprávy.

Ovčáček se bránil jasné odpovědi

To, že Zeman jen natahuje ústavní strunu, vyplývá i z vyjádření jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka. Pro Blesk Zprávy na opakovaný dotaz totiž neodpověděl, zda se dá z prohlášení prezidenta jasně vyčíst, že Šmarda ministrem kultury nebude.

„Pan prezident jasně sdělil, že pan Michal Šmarda není vhodným kandidátem na post ministra kultury České republiky. A proto požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka, aby předložil prostřednictvím pana premiéra, protože je nutné dodržovat text ústavy České republiky, nové jméno. To znamená, že je to o novém jméně,“ uvedl hradní mluvčí.

Komentář: Zeman vlepil ČSSD další facku. Z téhle už se možná nevzpamatuje

Redaktor se tedy dožadoval přímější odpovědi: Je skutečně jasné, že Michal Šmarda ministrem kultury nebude?

„Je třeba rozlišovat dvě věci. Zaprvé pan prezident vyslovil svůj názor, že pan Šmarda není vhodným kandidátem, a druhá část toho sdělení je, že pan prezident požádal, to znamená, že pan prezident nikomu nic nerozkázal, nepřikázal, ale požádal předsedu ČSSD o nové jméno. A míček je tedy na straně předsedy ČSSD, který by měl konat,“ dodal Ovčáček.

Redaktor to zkoušel znovu: „Stále mi ale neodpovídáte na položenou otázku. Takže ještě jednou. Znamená toto sdělení, že prezident Miloš Zeman nejmenuje Michala Šmardu novým ministrem kultury?“

„Znamená to, že pan prezident má velmi vážné výhrady vůči jménu Michala Šmardy, nepovažuje ho za vhodného kandidáta na post ministra kultury, a proto požádal pana předsedu ČSSD o nové jméno. Prezident jasně sdělil, že tento kandidát nemá odborné předpoklady a teď je tedy míček na straně ČSSD. A předpokládám, že teď bude docházet k nějakým jednáním. Že pan premiér, nebo pan vicepremiér požádají o schůzku u pana prezidenta. Pan prezident jen jasně sdělil, že má problém s odborností pana Šmardy,“ neřekl Ovčáček jasnou odpovědět ani na třetí pokus.

Jednání až po dovolené 

Jisté je, že premiér Andrej Babiš se vrací z dovolené o víkendu, od příštího týdne by měl pracovat také vicepremiér Jan Hamáček. Oba mají v plánu společnou schůzku. Prezidentská kancelář bude podle informací Blesk Zpráv ladit program Miloše Zemana v pondělí dopoledne, kdy se má i prezident vrátit z dovolené v Lánech. V pátek 23. srpna by se navíc mělo sejít vedení ČSSD a vyhodnotit celou situaci.

Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček z dovolené vzkázal, že jediným kandidátem strany na ministra kultury zůstává i nadále Michal Šmarda. Pokud jeho jméno neprojde, může to dojít tak daleko, že ČSSD zavelí k odchodu z vlády.

„Stále platí to, že pokud by ČSSD nemohla rozhodovat, kdo ji bude reprezentovat ve vládě, tak ta účast v ní smysl nemá,“ reagoval Hamáček ve čtvrtek pro ČT.

Zimola radí ČSSD zabouchnout za vládou dveře

Bouchnout dveřmi ve Strakově akademii doporučuje sociálním demokratům také někdejší první místopředseda strany a bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola. A to prý i přesto, že on sám s nominací Šmardy na ministra kultury nesouhlasí. 

„I když jsem bojoval za to, aby šla ČSSD do koaliční vlády a v ní se svou prací rehabilitovala, v současné době se domnívám, že by ČSSD měla vládu opustit. Především proto, že jediný zisk z toho mají někteří sociálnědemokratičtí straničtí šíbři, kteří se nechali zaměstnat na ministerstvech a jimi spravovaných organizacích, a nikoli ČSSD, jak jsem si přál a očekával,“ uvedl Zimola pro ČTK.

I takový cíl, tedy odchod sociálních demokratů a rekonstrukci vlády, může podle politologa Mlejnka prezident Zeman sledovat. Mít vládu, ve které nebude ČSSD, ale na kterou bude mít ještě větší vliv.

„Může za tím být i širší záměr vypudit ČSSD z vlády a najít podporu pro vládu jinde. Novým vládním partnerem by mohla být SPD nebo skupina poslanců z formující strany Trikolóra nebo i poslanci ČSSD Foldyna a Staněk. To by mohlo znamenat i politický posun v rámci zahraniční politiky, popřípadě vztah ke státním zakázkám, jako je třeba dostavba Temelína,“ uvedl Mlejnek.

Novým ministrem zahraničí by se pak mohl místo Tomáše Petříčka stát Zemanovi blízký Jan Kohout, který byl členem sociální demokracie a diplomacii už řídil v úřednické vládě Jana Fischera. „To by do toho scénáře úplně zapadalo, ale je to čirá spekulace,“ dodal politolog.

Babiš chce mít jasno do zasedání vlády

Premiér Andrej Babiš byl ze situace okolo ministerstva kultury neklidný před vládními prázdninami. „Nejpozději 26. srpna bude jasno. A pokud situace nebude jasná, udělám nějaké zásadní kroky,“ řekl na konci července Babiš v rozhovoru pro iDnes.cz. Blesk Zprávám potvrdil, že jeho slova stále platí. „Jasně,“ odpověděl stručně v SMS zprávě. Právě v pondělí 26. se má sejít poprvé po vládních prázdninách vláda. 

A není vyloučené, že se v dohledné době sejde kvůli prázdnému křeslu na kultuře mimořádně také Poslanecká sněmovna. O svolání schůze uvažuje někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL.

„Jsem připraven iniciovat v našem klubu i u dalších poslanců svolání mimořádné schůze Sněmovny, která by projednala senátní ústavní žalobu na prezidenta. Pokud se do konce týdne jasně nevymezí premiér a nezačne konat, pak příští týden navrhnu širšímu vedení KDU-ČSL tento krok,“ napsal na svém twitterovém účtu.

Podrobnější vysvětlení mého rozhodnutí vyvolat mimořádnou schůzi PSP ČR pic.twitter.com/bqTDx5XKD7

— Marian Jurečka (@MJureka) August 15, 2019

Například šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) ještě před Zemanovým prohlášením o nekompetentnosti Šmardy označil žalobu na prezidenta za politicky účelovou a dostatečně neodůvodněnou.

„Někdy bych to přirovnal k tomu, když se v komunální politice podávají navzájem trestní oznámení a vžil se proto pojem účelová kriminalizace. I tato žaloba na prezidenta republiky je podle mého do jisté míry také účelová a využívá se ústavního institutu pro hrubé porušení ústavy. Nelíbí se mi to ze spousty důvodů a jsem připravený vystoupit s řadou důvodů, proč jsem proti, i když normálně jako předseda Sněmovny spíš nevystupuji,“ řekl Vondráček nedávno Blesk Zprávám.

Sněmovní „žvanírna“ ani pařby neskončí, tuší Vondráček. Za absence chce krátit platy