Sněmovní „žvanírna“ ani pařby neskončí, tuší Vondráček. Za absence chce krátit platy

Nová „sezona“ Sněmovny klepe na dveře. Poprvé se po prázdninách poslanci sejdou 10. září. Čeká je kromě zrekonstruovaných lavic, vyčištěných koberců a lustrů ještě něco nového? 

Myslím, že nás nic nečekaného a nového nečeká. O to se méně těším. Jsem teď ještě stále v prázdninovém režimu. Snažil jsem se fyzicky i psychicky odpočinout a v září do toho vlítneme opět naplno.

Čekají nás zákony, které nám vrátil Senát, které zamítl, čeká nás návrh senátní žaloby na prezidenta republiky a postupně stále přicházejí další zákony, takže zatím ani pořádně ještě nevím, co bude na programu schůze. Než jsme se potkali, tak jsem zjišťoval alespoň pár čísel a v tuto chvíli je v návrhu programu 335 bodů - různých sněmovních tisků, zpráv, zákonů, mezinárodních smluv. Během prázdnin přišlo navíc ještě 23 nebo 24 různých poslaneckých návrhů zákonů.

Jste schopní se všem zákonům věnovat do konce roku?

Určitě ne. Je to stejné jako v každém volebním období, kdy to manko narůstá. A to i kvůli různým mimořádným schůzím. Parlament je od francouzského slova mluvit – ovšem díky našemu jednacímu řádu je to často na úkor projednávaných zákonů. Díky tomu, že nemáme nijak omezené diskusní doby, tak nejsme schopni projednat veškerou agendu. Navíc v rámci Evropy máme zcela výjimečnou moc – a to, že zákon může předložit každý jednotlivý poslanec, nebo skupina poslanců. A tak těch návrhů se schází velmi mnoho.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny bude zasedat na konci srpna a bude se rozhodovat o pořadu schůze. Tam já ale shodou okolností nebudu, protože na Slovensku slaví 75. výročí národního povstání, kam jsem pozvaný.

Omluvenky v praxi

Před prázdninami začal platit nový systém omluvenek, osvědčil se?

Sám jsem upozorňoval na to, že fakticky se nezmění vůbec nic. Pouze byl pověřený organizační výbor, ale ani ke změně jednacího řádu, ani o platech ústavních činitelů nedošlo, to znamená, že ta nepřítomnost nemusí být odůvodněna. Změnila se trochu administrativa a má to vedlejší účinek, že ta prezence, která byla vždy připravena pro poslance v předsálí, se zrušila, poslanci se nepodepisují na papíry a stačí, když se v době zasedání přihlásí kartou. Takže jsme to trochu konečně i u nás zdigitalizovali.

Ale to není asi ten efekt, za kterým jste mířili?

To určitě ne. I já sám jsem říkal, že to naplnění zákona je v pořádku, tu iniciativu jsem nakonec podpořil, ale zároveň jsem upozornil, že kdybychom opravdu chtěli nějak sledovat, jestli jsou ty omluvy řádné nebo ne, tak bychom museli sáhnout do zákona. To se ještě nestalo. Za těch pár měsíců, co tato změna platí, se ještě nestalo, že by některý poslanec dvakrát za sebou nebyl buď omluven vůbec a že by došlo ke srážkám z platu. Při poslední schůzi jsme měli jednu dvě neomluvené absence.

V Senátu podobnou praxi mají od roku 2003, a jestli si myslíte, že to nějak pomohlo, tak určitě ne. Jestli si vzpomenete na nepřítomnost dnes už zesnulého senátora Františka Čuby, tak tam stačilo jen „omlouvám se“. A to platí i tady.

A chystají se nějaké změny v tomto směru, nebo například změny jednacího řádu jako takového?

Mám připravený návrh, kde se blížím zákoníku práce, že za den, kdy je u poslance či poslankyně za den neomluvená absence, tak stejně jako v běžné práci, by nenáležel plat a poměrná část náhrad. Myslím, že je to férová úprava. To, co máme teď, tak je to za dvě neomluvené absence půlka platu, takže by mě mohl ještě někdo nařknout, že to chci zmírnit. Ale naopak to chci narovnat a myslím, že by to mohlo trochu zvednout kredit Sněmovny.

Je to průchozí?

Upřímně, necítím nějakou velkou podporu. Vše je věc jednání. Potřebujete většinu, podporu klubu ANO mám, to je 78 hlasů, ale otázka je, aby byla vůbec vůle takovou změnu projednat, aby se to dostalo na pořad nějaké schůze.

A co se týče změny jednacího řádu, vím, že tu byla myšlenka, zda nejsou zbytečně dlouhé pauzy na jednání jednotlivých klubů, které mohou čerpat až dvě hodiny na porady, jsou tu de facto možné neomezeně dlouhá vystoupení jednotlivých poslanců. 

Vymezený čas ve Sněmovně

Do tohoto budete chtít nějak sahat?

Je to opět několik různých režimů. Přestávky nejsou určeny jednacím řádem vůbec. To je zvyklost. Po té, co začalo toto volební období a kdy jsem se stal předsedou Poslanecké sněmovny, oslovil jsem jednotlivé kluby, s prosbou, že dvě hodiny na přestávku při počtu devíti klubů znamená 18 hodin denně, což znamená, že by se mohlo stát, že neprojednáme vůbec nic. S takovou poznámkou všichni souhlasili.

Došlo k džentlmenské dohodě, že přestávky budou maximálně jednu hodinu. Na to konto jsem připravil písemné memorandum poslaneckých klubů o uzavření takového memoranda, ale opakovaně zájem nebyl.

Znovu se taková myšlenka objevila při projednávání zákona, kdy tu zazněla dnes už „slavná“ věta: „Pojď ven“. Následně vystoupila paní poslankyně (Jana Černochová, ODS – pozn. red.) a vzala si dvouhodinovou pauzu až do konce jednacího dne. A v podstatě se ulevilo všem. V tom jsem ještě jednou oslovil poslanecké kluby, ale znovu nebyl o memorandum zájem ho podepsat.

Co se týče neomezených řečnických dob, tak mám pracovní skupinu předsedy Poslanecké sněmovny k jednacímu řádu, kdy jsme už nějaký konsensuální návrh předložili, a přesto, že byl předběžný příslib, pravda, chyby opět ústní, tak jsme se nedohodli a vrátilo se mi to k dopracování.

Superboháč Babiš, „kulak“ Filip a Bartoš v paneláku: Šéfové stran přiznali milionové majetky

A v jaké fázi je to tedy nyní?

Znovu jsem svolal tuto pracovní skupinu, nechal jsem čas přes prázdniny, přišly mi už z některých klubů připomínky a řekl bych, že to, na čem jsme se shodli, je nějaké technické minimum.  Přistupuji k těmto úpravám tak, že každý z devíti klubů má právo veta. Já měl návrhy, ostatní kluby měly návrhy, na něčem jsme se shodli. Šlo to do Sněmovny a v podstatě ti samí poslanci, co byli pro nějaké změny, tak pak hlasovali pro vrácení.

Svolám ještě jednou zasedání v září, jestli máme nějaké shody. Bavíme se i o omezení doby na vystoupení. Já jsem prosazoval model Slovenska, kde si novelou zavedli časové limity na jednotlivá vystoupení.  A pak jsou i jiné evropské parlamenty, včetně Evropského, kde je daná časová dotace na projednávání podle velikosti kubu. Ta diskuse probíhá, a kdybychom to ujednali pro příští volební období, ne pro tuto Sněmovnu, tak by se možná politická vůle našla.

Taková úprava je ale pro poslance jedním z nejcitlivějších předpisů, protože je do jisté míry omezuje. Jestli se na něčem ale shodneme všichni, tak je to, že se nadmíru zneužívají takzvané faktické poznámky.

Další schůze poslanecké sněmovny začíná 10. září. Bude to už schůze, kdy se bude projednávat senátní žaloba na prezidenta? 

To se bude vědět po schůzi organizačního výboru, zda bude tento bod zařazen do programu schůze. Viděl jsem různé názory, vyšla k tomu řada názorů a jsem zvědavý na diskusi. Kdyby se tím Sněmovna nezabývala, tak je to určitě nějaký vzkaz, určité vyjádření postoje. Já sám jsem spíš nakloněný tomu, abychom žalobu projednali.

Po právní stránce ji ale považuji za slabou. Za problematickou v řadě bodů. Někdy bych to přirovnal k tomu, když se v komunální politice podávají navzájem trestní oznámení a vžil se proto pojem účelová kriminalizace. I tato žaloba na prezidenta republiky je podle mého do jisté míry také účelová a využívá se ústavního institutu pro hrubé porušení ústavy. Nelíbí se mi to ze spousty důvodů a jsem připravený vystoupit s řadou důvodů, proč jsem proti, i když normálně jako předseda Sněmovny spíš nevystupuji.

Víte už, v jakém režimu by se tady v Poslanecké sněmovně projednávala, protože senátoři ji projednali za zavřenými dveřmi?

Oni to tak mají v jednacím řádu. Když nám to přišlo 30. července do Sněmovny, tak první, co jsme řešili, bylo, jestli ta žaloba obsahuje nějaké utajené informace a jestli je tedy i u nás důvod pro neveřejné projednání. V podstatě ta žaloba, a zase si trochu rýpnu, jsou tak trochu drby a v podstatě jsou tam jen odkazy na média a novinové články.

A jak tedy bude toto projednávání vypadat?

Je to poprvé, kdy budeme vůbec něco takového projednávat, takže na to není ani jasný postup v jednacím řádu, takže jsme museli rozhodnout jak k tomu přistupovat. Ze své pozice jsem rozhodl, že žalobu projednáme standardně veřejně. Přidělili jsme k tomu číslo sněmovního tisku. Projednávání bude v režimu zpráv. Garantem je ústavně právní výbor a po té, až a jestli to přijde na řadu, tak určíme nějaké zpravodaje a budeme projednávat.

Vztahuje se na toto projednávání také běžný režim Sněmovny – čili diskuse do 19 hodin, popřípadě prodloužení jednání, s čímž musejí souhlasit poslanci hlasováním?

Není to běžné projednávání zákona ani mezinárodní smlouvy, tudíž se na to hlasování do 19 hodin nevztahuje a jednací doba Poslanecké sněmovny je až do 21 hodin, takže až po té by se muselo hlasovat o prodloužení jednání.

Babiš ustál druhý pokus o „sestřelení“ vlády, poslanci nad ránem podřimovali

Očekáváte, že by se ta diskuse mohla zvrtnout podobně jako při nedávném hlasování o nedůvěře vládě, kdy jsme odcházeli domů až v pět hodin ráno?

Jak říkám, myslím, že je ta žaloba účelová, má přispět k tomu, aby se prezident opět propíral na veřejnosti za věci, které se staly v minulém období. Je určitě i spousta lidí, kteří si k tomu budou chtít něco říct, ale obecně bych byl strašně rád, abychom se bavili především v té právní rovině, protože na té bychom dokázali předvést, že to, co nám sem senátoři poslali, je opravdu slabé. Myslím, že si v tom trochu vyřizovali své účty.

Projevil Miloš Zeman třeba zájem, že by se chtěl projednávání této žaloby tady ve Sněmovně zúčastnit?

Nevím o tom a nepředpokládám to, i když je to jeho právo.

Hodně se v minulosti tady ve Sněmovně slavilo – narozeniny, oslavy svateb, i vy jste tu hrál na kytaru přímo v jednacím sále – přijala se nějaká opatření, aby ze Sněmovny nestával levný klub?

Je to naprosto standardní věc, Poslanecké sněmovně jako komplexu budov – má celkem asi 14 čísel popisných. Je tu několik restaurací a několik klubů. Kancelář Sněmovny nerozhoduje o tom, co se tu má konat, ale poslanecký klub si požádá o rezervaci klubu či restaurace, která je stejně otevřená a je tam přítomný personál. Takovým akcemi má navíc zajištěný příjem – když to řeknu lidově, je to kšeft. Je to důvod, proč ta restaurace existuje, takže je to v pořádku, protože tržba je pak příjmem státního rozpočtu. Takže v této rovině je to standardní věc.

Je to ale asi výhoda poslanců, protože já sem uspořádat oslavu přijít nemohu?

Ale zase můžete jít do jiné restaurace. Někdo je zas třeba členem nějakého klubu, kam zas jiní nemůžou.

Poslanci si z práce udělali levný klub: Oslava za hubičku ve Sněmovně

Takže žádné změny se tady v tomto směru nechystají, poslanci tu budou smět slavit dál?

Je to využití restaurací a klubů. Jak říkám je to ku prospěchu věci. Všichni jsme, doufám, dospělí a svéprávní a každý ví, jak se tu chovat. Za celou dobu, co jsem ve funkci, nemám v tomto směru žádnou negativní zprávu, že by tu docházelo k nějakým excesům.

No ale i vy jste tu v minulosti slavil. A dokonce s kytarou na lavici ministrů. To nebylo přeci úplně v pořádku?

Naštěstí nakonec převáží ty pozitivní emoce, takže si ze mě občas někdo udělá legraci. Nedávno jsem byl třeba jako čestný host na filmovém festivalu a vystupoval tam jeden herec s kytarou, tak se v půlce svého vystoupení obrátil plynule na mě se slovy: „Pane předsedo, nechcete nám něco zahrát?

Zahrál jste?

Ne ne, já už nehraju. 

Vondráčkova utajená pařba ve Sněmovně: Němcová chce jeho hlavu, Babiš aspoň omluvu