Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

„Chanov jako safari.“ Poslankyně prošly ghetto v Mostě, pomohla by i „Snědá tíseň“

Autor: Jaroslav Šimáček - 
26. února 2019
05:02

Seriál Most! má za sebou finále 1. série. Přijde série druhá? Na to je odpověď značně nejistá a spíše negativní. Co je naopak pozitivní, je debata, kterou počin v produkci ČT vyvolal. Začalo se více mluvit o vyloučených lokalitách. Ghettech, kterých není v Česku málo. A také o soužití s Romy. Právě do mosteckého Chanova vyrazili členové sociálního a zdravotního výboru ve Sněmovně. Mezi „účastnicemi zájezdu“ byly i poslankyně Veronika Vrecionová (ODS), Olga Richterová (Piráti) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Blesk Zprávám se svěřily se svými pocity z neutěšeného stavu, který se však přesto o něco zlepšil.     

„Tyhle návštěvy jsou jedna věc, ale vláda má spoustu nástrojů, které může použít a zatím tedy nic. Budu ráda, pokud to i seriál Most! změní,“ řekla Blesk Zprávám poslankyně Pirátů Olga Richterová. Jedním z hlavních motivů seriálu byla i Snědá tíseň – jakási „první pomoc“ v ghettu, která sice ve scénáři oblíbeného hitu na ČT vznikla na základě lži, ale poté skutečně začala místním Romům pomáhat. Třeba s výměnou oken.

Snědá tíseň: Pomoc i v reálu?

A právě „Snědou tíseň“ považuje Richterová za dobrý příklad i pro reálné kroky, jak Chanovu a dalším ghettům pomoci. „V seriálu Most! je krásně ukázané, že funguje hypotetická Snědá tíseň, protože tam jsou součástí lidé z místní komunity, všechny ty schůzky probíhají tam, hlavní postavy nejsou ti zvenku, ale ‚místňáci‘,“ popisuje se zaujetím seriálovou snahu zaktivizovat touhu po změně zevnitř, které se však v reálu dle Richterové v českých ghettech ne vždy dostává.

A nedostal se prý zcela ani výpravě sněmovních výborů. „Tento moment mi strašně chyběl na naší návštěvě. My jsme tam byli trošku jak na safari, ale nemluvili jsme přímo se zástupci místních lidí o tom, jak to vidí oni,“ přidala Richterová drobnou kritiku.

Problém totiž vidí v případě Chanova a dalších ghett zásadní. „I místní policisté potvrdili, že co do kriminality je na tom sídlišti vlastně dost bezpečno. Problém vyloučených lokalit je v bezvýchodnosti životní situace těch lidí. Průšvih je v tom, že ti lidé nemají moc vyhlídku, že by se v životě mohli hnout do něčeho utěšenějšího,“ dodává Richterová.

Výprava byla složená ze členů dvou sněmovních výborů – sociálního a zdravotního. A byla doprovázená i ministry Babišovy vlády – ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO).

„Pro mě je to nová zkušenost a jsem rád, že jsem tady byl,“ promluvil Vojtěch o Chanově pro Romea TV. „Navštívili jsme jak ty starší domy, které jsou vybydlené a nejsou úplně v dobrém stavu, tak tady za námi je krásný, opravený dům, je tam elektřina, voda, topení, což je velmi důležité v tomto čase, takže je zjevné, že to může fungovat a je nutné postupně ty staré domy buď zbourat, postavit nové nebo nějak rekonstruovat po vzoru těchto,“ dodal.

Komplexní plán Babišovy vlády pro vyloučené lokality teprve vzniká. Ministerstva připravila 15 bodů pro boj s chudobou, o jejichž realizaci se teprve jedná. A jejichž řešení je stále naléhavější. „Důležité pro to, aby se problém vyloučených lokalit a obchodu s chudobou vyřešil, je součinnost několika resortů,“ podotkla v Chanově ministryně Maláčová.

Vrecionová: Obchod s chudobou a šíleně vybydlené byty

Také poslankyně Veronika Vrecionová (ODS) sdělila Blesk Zprávám po výjezdu do Chanova své postřehy. „Co tam nejvíc rezonovalo, je právě obchod s chudobou, kdy majitelé pronajímají těmto nejchudším vrstvám obyvatel naprosto šílené vybydlené byty za nehorázné ceny a je to jenom kvůli dávkám,“ potvrzuje.  

A mluví proto o zneužívání státní pomoci. „Zdálo se mi, že některými lidmi je zneužívaná ta pomoc, která se k nim má dostat. Jako třeba dávky, které jsou na bydlení a které někteří obchodníci zneužívají a vůbec se nedostanou k těm potřebným lidem,“ podotýká.

Vrecionová však zmínila i problém komunity lidí, již obtěžují ostatní, kteří by tam rádi žili v klidu. „Dochází tam k permanentnímu nepořádku, rušení nočního klidu. Neslušní spoluobčané ruší slušné. Policie nemůže nic moc dělat, protože nefunguje vymahatelnost práva v tom smyslu, že když neslušným dají pokutu, tak ti ji nezaplatí. Nemyslím si ale zase, že je správné hnát ty lidi, že je budete pokutovat a oni se dostanou do dluhových pastí, ale třeba když nezaplatí třikrát pokutu za rušení nočního klidu, tak aby se jim v nějaké minimální částce sáhlo na dávku. Mluvím třeba o stokoruně, ale aby to pocítili,“ nadhazuje Vrecionová jedno z řešení dílčích problémů.

Je však nyní ráda, že i širší veřejnost, které se to přímo netýká a v těchto místech nežije, začíná vnímat, jakým problémem vyloučené lokality a život v nich jsou. „Nechci, aby to vyznělo cynicky, ale tím, že je díky seriálu Most zpopularizovaný, tak je třeba o tom trochu víc mluvit, aby se upozornila společnost na tenhle hrozný problém, se kterými se v některých lokalitách prostě potýkáme. A ten problém je opravdu veliký,“ podotýká.

Pekarová Adamová: Potřetí v Chanově. Zlepšení, ale…

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) upozorňuje, že v Chanově byla potřetí. A znovu tak po delší době. Brání sociální výbor, že by na tento výjezd jel v čase, kdy se o Mostu mluví hlavně kvůli seriálu. „Nebylo to pro mě poprvé, co jsem byla v Chanově nebo jakékoli další vyloučené lokalitě. Ono to teď působí, jako by se někteří teprve probudili, zjistili, co v ČR je za vyloučené lokality,“ podotýká v reakci pro Blesk Zprávy.  

Sleduje prý postupem času určité zlepšení, co se týče veřejného pořádku. „Mě vždycky mrzí, že s těmi nejvybydlenějšími paneláky se tam příliš mnoho nového neděje, respektive že v nich stále někteří lidé žijí,“ míní. Bylo by potřeba opravit to, co ještě opravit lze a snažit se dát tuto lokalitu více dohromady, apeluje a pokračuje: „Dva šest let opravené paneláky tam jsou a jsou úplně v pohodě, žádné zničení, posprejování, vybydlení. Nemůže obstát ani ten argument, že se něco opraví a za chvíli to bude vypadat stejně.“

Setkání s jedním z „herců“

První dámu Topky zaujalo setkání s Mostečanem Petrem Bažem, který si v seriálu zahrál Roma Joža, který pomáhá Snědé tísni. Bažo, který v Chanově žije 25 let a přes deset z toho oficiálně pomáhá místní komunitě, tak hrál de facto sám sebe. „Dohlížím na pořádek, aby se nekradlo a dál nic neničilo. Třeba krádeže už v Chanově v podstatě vymizely,“ řekl pro Lidovky.cz.  

„Už tam pracuje léta a ví, jak to tam bylo, jak to tam vypadalo. Je vidět, že postupem času získal důvěru ostatních obyvatel Chanova a oni se s ním opravdu radí. Věc, která se dá udělat, je, aby tam takových lidí bylo o něco více, aby na to s kolegou nebyli sami dva. A aby se sociální prací přicházel i krok B, s čímž se i on snaží pomáhat, aby ti lidé opravdu byli schopni zůstat v pracovním procesu,“ popisuje Adamová setkání s tím, že zdejší Romové a další obyvatelé by měli hledat nejen občasné či veřejně prospěšné práce a veřejné služby, ale měli by být vedeni i k delší schopnosti si udržet práci.

Video  „V Mostě musíte mít ostré lokty," říká majitel Severky. Se seriálem se částečně ztotožnil.  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Adamová v tom vidí i možnost pro samotný Most. „Proč třeba nezapojit přímo ty místní do opravy domů, do úpravy zeleně. Tam není zeleň, to je udusaná hlína. Udělat tam nějaký miniparčík. Už tím, že je zapojíte, se o to budou víc starat a budou mít tendenci to chránit před těmi, kteří by to chtěli jako vandalové ničit,“ navrhuje poslankyně Topky.

Chanovští si chtějí pomoct i sami

Podobné kroky tak vnímá poslankyně jako možnou „první pomoc“ pro Chanov, jako tomu bylo v seriálu se Snědou tísní. Zkrátka být iniciativní a dělat i z pozice samosprávy změny bez nutných změn v legislativě, kdy je nutné na nejrůznějších zákonech či novelách nejprve dlouho pracovat, najít politickou shodu a protlačit je složitým zákonodárným kolečkem, což je často běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem daný limity funkčních období poslanců.   

Také Richterová prosazuje trpělivé podporování „mravenčí práce“ na místě. „To je fakt o té trpělivosti, protože nebudou výsledky do příštích voleb,“ upozorňuje a i ona je pro větší podporu osobností z místních komunit.

Sám Bažo připouští, že by si místní v Chanově chtěli některé věci udělat sami. Stav řady míst zůstává neutěšený. „Naštěstí v poslední době je to zase lepší, jelikož se trochu změnili lidi, udržují pořádek. Pořádek je to hlavní. Hlavně tu lidi ale chtějí začít normálně žít, jen k tomu budeme muset ještě dostat příležitost. Nabízeli jsme už, že to naše sídliště opravíme vlastníma rukama, aby si toho i naši lidé začali, jak se patří, vážit. Bohužel, zatím musím čekat,“ podotkl Bažo.

Rovněž Richterová pro to vidí vhodné příklad z jiných vyloučených lokalit a jiných ghett, kdy radnice dá peníze na kontejnery, aby si lidé uklidili své okolí, vybudovala se důvěra, že ti lidé chtějí něco změnit a potom se opravovaly další věci, třeba lavičky, o které místní stáli víc. „Tyto věci ve skutečnosti stojí pár desítek tisíc, ale mohou mít obrovský rozdíl, když se udělají s nějakým plánem. U nás tolik nepodporujeme zapojování místních a podporu jejich vlastní touhy po změně,“ podotýká.

Podpořit učitelky či policisty v ghettech, navrhuje poslankyně ODS

„Bavila jsem se s paní ředitelkou v Chanově a oni mají vůbec problém dostat ty děti do škol,“ upozorňuje poslankyně Vrecionová na jiný problém. Byla by pro to, aby visel „Damoklův meč nad nezodpovědnými rodiči“, kteří do škol své děti neposílají. A sáhlo se jim v takovém momentu opět třeba na dávky, aby věděli, že přijde nějaký postih.

Sama je přitom také pro zvýhodnění učitelů či policistů, kteří jdou do této lokality pracovat – jsou ochotni učit v těchto školách či řešit problémy v těchto vyloučených lokalitách apod. „Plno lidí tam nechce jít pracovat do těchto lokalit, tak aby došlo např. ke zvýhodnění lidí, kteří tam chtějí jít učit. Nebo kteří pracují u policie nebo na Úřadech práce. Oni mají těm lidem pomáhat, dělají často úžasnou práci, tak aby tam tito lidé byli, aby došlo k nějakému jejich zvýhodnění. To je to, co může pomoct,“ věří Vrecionová.

Rom Franta se zvláštní školou

I Richterovou zaujalo to, jak v chanovské škole zvládají vyvažovat to, co s dětmi nezvládnou v rodinách. „Byla jsem opravdu nadšená přístupem paní ředitelky základní školy v Chanově, která neměla problém věcně říct, že samozřejmě je problém, že je tam ta škola segregovaná, to víme všichni, ale tím, že je prostorově přímo tam, je jednodušší pracovat s těmi rodinami,“ říká poslankyně Pirátů s tím, že na tamní škole bylo patrné, že paní ředitelka i další vyučující dělají tuto práci s velkým nasazením. „Nesmírně mě to potěšilo,“ přiznává Richterová.

Pozastavila se však i nad jiným problémem. „Je zajímavé, že třeba jedna z hlavních hvězd seriálu pan Godla (Rom Franta, který má v hospodě Severka „držet úhel“ – pozn. red.) má zvláštní školu, přitom je evidentní, že nemá žádný inteligenční deficit. Ta problematika je strašně hluboká a do značné míry v tom, že nejen za komunismu téměř všichni Romové navštěvovali zvláštní školy, ale i dlouho po tom,“ poukazuje Richterová i na kořeny některých současných problémů.

Věrné fanynky

Poslankyně ODS Vrecionová viděla jen útržky seriálu a vypráví jí o něm děti, protože sama neměla čas se koukat, je ale ráda, že takový seriál vznikl a přitáhl pozornost k této problematice. To Pekarová Adamová i Richterová byly pravidelnými divačkami. „Sledovala jsem ho. Těšila jsem se i na poslední epizodu. A myslím si, že je to skvělý počin. Snoubení problémů, ukázání rubu i líce jednotlivých mincí je docela šikovné a klobouk dolů před tvůrci,“ dodala poslankyně Topky.

Video  Po Chánovu vletěl i na nás! Tonda ze seriálu Most! v Blesku: Na natáčení jsem se bál.  - Blesk TV
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa