22°C
Pohřeb šéfa slušovického zázraku: S Čubou se loučil i Miloš Zeman
Slušovice se loučily s někdejším předsedou slavného JZD a exsenátorem Strany práv občanů (SPO) Františkem Čubou. Pohřeb „šéfa slušovického zázraku“ navštívil i prezident Miloš Zeman, který Čubu označil za svého přítele, zesnulý senátor patřil i do jeho poradního týmu. Už tři hodiny před začátkem rozloučení prohlížela kostel a jeho okolí ochranka.
Obřad se konal ve slušovickém kostele. Už před 15. h. se na místě hromadili lidé, mimo jiné bývalí zaměstnanci JZD Slušovice. „Dělala jsem asistentku, pak vedoucí útvaru. Byl to úžasný člověk, moc všem dal, i republice, a tak se mu odměnili… přitom by zasloužil velké pocty. Ty nejlepší,“ sdělila Blesku Věra Mandáková (74), která pro Čubu pracovala 38 let.
Podobná slova nacházeli i další bývalí zaměstnanci. V rozhovorech oceňovali zejména to, že Čuba, který se stal předsedou JZD v sedmadvaceti letech, se zasloužil o rozvoj do té doby nevýznamné vesnice. Postavil byty, školy i infrastrukturu a vytvořil v družstvu, pozdějším agrokombinátu, spoustu pracovních míst.
„Byl to můj strýc. Jezdil jsem k nim na prázdniny, stále pracoval, ale chodili jsme i na ryby,“ zmínil rodinný příslušník Michal Řicanek.
V kostele Narození sv. Jana Křtitele se nacházelo zhruba 250 lidí, venku jich postávalo asi sto. Miloš Zeman, Čubův dlouholetý přítel, seděl v první řadě na levé straně. Spekulovalo se o tom, že vystoupí s projevem, ale nakonec se tak nestalo. Ze senátorů nikdo nepřijel.
Mše začala zpěvem. „Sešli jsme se tu, abychom poděkovali za život Františka a vyprosili mu šťastnou věčnost,“ řekl farář. Po zhruba 50 minut dostal prostor bývalý šéf SPO a Čubův přítel Jan Veleba.
„Není poslední cesty pro takové, kteří žili v lásce k rodině, půdě a této zemi. Jeho krédem bylo ‚největší bohatství je tvůrčí lidské myšlení',“ zahájil svůj proslov. „Dal lidem práci v chudém regionu, vytvořil firmu, která měla respekt. Nadčasové dílo. O to víc očekával růst v roce 89, ale stalo se něco jiného – politický tlak k zastavení tohoto zázraku,“ ocenil Veleba svého přítele.
Musel spolupracovat s režimem?
Čuba zemřel minulý pátek 28. června. Informaci potvrdil Veleba. Podle něj byl Čuba osobnost, jehož jméno mělo v oboru zemědělství celosvětový význam. Domnívá se, že „slušovický zázrak“ by Čuba dokázal vybudovat kdekoli a během jakéhokoli režimu.
Čuba stál v čele JZD Slušovice od roku 1963 do srpna 1990 a dokázal obratně využívat všech možností, které poskytovala tehdejší legislativa a s pomocí vazeb na některé příslušníky politické nomenklatury vybudoval družstvu v řadě oblastí monopolní postavení na československém trhu.
Podle některých bývalých zaměstnanců mu k tomu pomáhala i spolupráce s komunistickou StB, mluvil o tom například někdejší disident a pozdější šéf Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý.
Do Senátu Čuba usedl v roce 2014 za Zlínský kraj. Často se řešila jeho nepřítomnost, hlasování se mnohokrát nezúčastnil. V roce 2016 podstoupil náročnou operaci trávicího traktu, do Senátu už se nikdy nevrátil.
Témata:
Související
Jak je možné vybudovat monopol v socialistické zemi? Bylo řečeno, že Čuba ny vybudoval totéž kdekoli a za jakéhokoli režimu? Proč tedy nepokračoval po r. 1989? Politické tlaky? Nikoli, změna podmínek! Soudruzi, kteří jej podporovali šli od válu a s nimi i ta podpora. Čuba nebyl žádný zázrak. Nic z toho co vybudoval by nebylo bez podpory a vědomí vrchnosti, která měla pádné důvody, ať už politické, či osobní, ji poskytovat. Tenkrát stačilo, aby někdo navrchu lusknul prsty a o Slušovicích a Čubovi by nikdo neslyšel. Proč to asi tenkrát někdo neudělal, když slovo"monopol", který podle čánku Čuba vybudoval, bylo v době normalizace na indexu? Také datum, kdy s tím Čuba začal, je zvláštní. Čubovo dílo ve skutečnosti nebylo jeho, ale tehdejšího státního a všemocného aparátu, který potřeboval Potěmkinovu vesnici pro reprezentaci. Jeho glorifikace není na místě a jeho činy v závěru jeho politické kariéry dávají tušit co to bylo za člověka. O to smutnější je, že se mu dostávalo otevřené podpory hlavy státu, což ovšem, jak si lze povšimnout, není v případě Zemanových kámošů nic výjimečného. Však my jim na to přispějeme.