Povinná vojna v Česku? Ministr je proti, s Černochovou ale oprášili brannou výchovu

Povinná vojna v Česku nebude. Podle ministra obranyLubomíra Metnara by návrat k povinné vojenské službě stál až dvacet miliard korun. „V současné době by určitě neměla být povinná, armáda na to ani není logisticky připravena,“ uvedl Metnar.

Zavedení povinné vojny není v plánu, a to i přesto, že někteří rodiče mladých lidí prý ministerstvo žádají, aby to zvážilo. 

Metnar promluvil o odchodu Čechů z Afghánistánu. Kdy se vojáci vrátí domů?

„Armáda by neměla sloužit k převýchově kohokoli. Od toho má být rodina,“ řekla Jana Černochová. Armáda České republiky má podle ní i nadále zůstat profesionální, musí ale mít k dispozici dostatek vojáků a kvalitní výzbroj. 

Oba politici ale přemýšlejí o zavedení branné výchovy do škol. Metnar uvedl, že o této možnosti jedná s ministrem školství Plagou.  Černochová se vyjádřila v tom smyslu, že dovednosti, které branná výchova dětem umožní nabýt, můžou v budoucnosti povinnou vojnu nahradit.

„Mám někdy pocit, že řada mladých lidí by bez moderních technologií nedokázala v lese přežít ani jeden den,“ řekla Černochová.

Šetření se vojáků nedotkne

Ministr obrany Metnar zdůraznil, že po úsporách, které ministerstvo hledá, se pátrá pouze v civilní části ministerstva a nedotknou se české armády ani vojáků. Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) v pořadu Partie uvedla, že se na ni s dotazem, zda se bude měnit jejich služební zákon, obrací celá řada vojáků.

„Nechystáme žádnou legislativní změnu a nechceme otevírat zákon o vojácích z povolání a tyto výsluhové nároky měnit, v žádném případě ne,“ ujistil Metnar.

Na výsluhový příspěvek má nárok voják po 15 letech služby, dostává pak procenta z průměrného měsíčního hrubého platu. Po 15 letech je výsluha pět procent a podle odsloužených let může dosáhnout až maximálně 55 procent. Ve zvláštních případech, třeba u letců nebo vojáků sloužících v zahraniční operaci, může dosáhnout až 60 procent platu. Výsluhu mohou vojáci v záloze dostávat, než dosáhnou důchodového věku. Pokud je výsluha poté vyšší než starobní či invalidní důchod, dostane voják k důchodu i rozdíl mezi oběma částkami. 

Konec chálífátu. Islámský stát je poražen, přišel o poslední území, zní z USA i Sýrie

Metnar i Černochová se shodli, že vojákům je třeba vytvořit dobré podmínky. Lidé musí vědět, že pokud nyní uzavřou kontrakt na dalších sedm let, nehrozí jim zhoršení podmínek pro výsluhové nároky, uvedla Černochová. Podle ní končí letos kontrakt 7500 vojákům.

Obavy o osud výsluh odmítala před rokem i Metnarova předchůdkyně Karla Šlechtová (za ANO). Tehdy na sociálních sítích kolovalo, že se od roku 2020 změní systém vyplácení výsluh. Ministryně ujistila, že se nic měnit nebude.

Počty vojáků se mají navýšit 

Armáda má nyní zhruba 25.000 vojáků včetně vojáků vojenské policie. „Naší ambicí je, abychom v roce 2025 měli 30.000 profesionálních vojáků a k tomu ta naše rekrutace, která je v současné době velmi úspěšná, také směřuje,“ uvedl Metnar. Doplnil, že v aktivních zálohách je nyní 2900 vojáků, do roku 2025 by to mělo být 5000.

Zhruba před rokem byla podle obrany průměrná výše výsluhy 12.500 korun měsíčně, dostávalo ji asi 16.000 lidí. Výsluha má za cíl kompenzovat vojákům omezení jejich práv a vyšší povinnosti, které během služby mají.