Senátor se pustil do ministrů kvůli doktorům i zpackanému přejezdu. Sám mazal resty u pumpy
Mizející zdravotní péče na Šluknovsku, nebo zfušované opravy železničního přejezdu u Markvartic. To jsou témata, kterými v posledních týdnech senátor Zbyněk Linhart (nestr. za STAN) zásobuje ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministra dopravy Dana Ťoka (oba za ANO). Sám přitom přiznal také jeden přešlap - nedávno zapomněl zaplatit u čerpací stanice a odjel. Rest už ale vyřešil.
Ne jednou, ne dvakrát, ale hned třikrát se za posledních pár let opravoval železniční přejezd u Markvartic na Děčínsku. „Hup“ na navazující silnici první třídy, který byl před modernizací tratě snesitelný, začali po ní místní přirovnávat ke skokanskému můstku.
Děčínský senátor Zbyněk Linhart už se kvůli tomu dokonce obrátil na ministra dopravy. Ten ale pouze slíbil další opravy. Ty by měly přijít v roce 2020. Co se bude dít do té doby? Bude se zpracovávat dokumentace a proběhne výběrové řízení. Řidiči si tak dál budou muset dávat velký pozor.
„Nevím ani, co si o tom mám myslet. Mně to přijde jako dobrá parodie, je to k smíchu. Já být ministrem a podepsat něco takového...“ reagoval na odpověď z ministerstva dopravy, pod kterou je podepsán Dan Ťok.
„Je to miliardový projekt rekonstrukce tratě z Benešova nad Ploučnicí do Rumburka. Přijde mi vtipné, že je to vcelku jednoduchá věc a oni pošlou harmonogram na dva roky. Se nedivme, že se u nás nestaví, když odpovědní lidé za šest let nejsou schopni zvládnout takovouto banalitu v rámci miliardového projektu. Jak můžeme stavět dálnice na úrovni doby?“ komentoval situaci pro Blesk Zprávy Linhart a dotkl se tak Achillovy paty české infrastruktury. Připomněl tak, že modernizace trati se řešila zhruba od roku 2013. „Chci potom vědět, kolik to bude stát,“ dodal.
Nepříjemné zhoupnutí, a to i při dodržení rychlosti
Problémy se točí kolem přejezdu P 2600, který je v úseku mezi Benešovem nad Ploučnicí a Českou Kamenicí. „Když člověk jede předepsanou padesátkou, skočí to jako hrom, ale dá se to projet. Ale třeba cizinec, který jede po silnici 1. třídy, se musí docela divit. Auto nezničím, ale na to, že se to dělalo nově, tak by to mělo být na úrovni roku 2018 a ne roku 1910. I v té době to asi udělali lépe,“ rýpl si děčínský senátor.
Podle něj byl dokonce přejezd v lepším stavu před zásahem na trati a třemi opravami. „Bylo to o dost příjemnější,“ míní.
Apel na Vojtěcha: 55 tisíc lidí má problémy s dostupností lékařů
To ale není jediný problém strukturálně postiženého regionu. Ještě zásadnější jsou obavy starostů ze Šluknovského výběžku o dostupnost zdravotní péče. Oblast, kterou z velké části obklopuje Německo a od zbytku Česka ji dělí kopce, které jsou v zimě problematické, se spoléhá na nemocnici v Rumburku. Ta je ale ztrátová a město se pro ni marně snažilo najít strategického partnera. A jak se snižuje počet zákroků, snižují se také výplaty z pojišťoven. Některá oddělení tak omezují provoz.
„Snažíme se dělat taková opatření, aby byla ztráta nemocnice co nejnižší,“ uvedl ředitel nemocnice Petr Dubravec. Na nemocnici přitom spoléhá zhruba 55 tisíc lidí. Spor mezi sebou vedou pojišťovny, město, kraj a ministerstvo.
Sedmnáct starostů měst a obcí vyzvalo krajské zastupitele k obnovení jednání o vyřešení situace v rumburské nemocnici, zdůraznili nutnost zachovat dostatečnou akutní lůžkovou zdravotní péči. Linhart poté začal organizovat petici a orodoval i u ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.
„Ministr se pochlapil, že to není v pořádku a musí být. Vypadá to, že bouchne do stolu. Reálně výsledky ale ještě nejsou. Ta situace nazrává několik let, problémy ve zdravotnictví jsou obecně, ten výběžek je ale dost atypický,“ řekl Linhart s odkazem na geografickou polohu.
„My nemůžeme čerpat péči v Německu, ačkoliv za hranicemi jsou nemocnice alespoň tři a z půlky tam pracuje český personál. Do vnitrozemí je to pohoří sice asi 600 metrů vysoké, ale v zimě se stává, že ty dvě silnice, které tam vedou, že se na nich zasekne kamion, a já třeba musím jet na Liberec a přes Polsko do Německa a odtud do toho výběžku,“ dodal.
Resty u pumpy
Kromě pracovních záležitostí ale senátor přiznal na sociální síti také jeden přešlap. Od čerpací stanice odjel v roztržitosti bez zaplacení. Upozornil ho na to až telefonát.
„Ještě se mi to nestalo za 50 let, tak jsem se přiznal. Člověku se stávají různé věci,“ poznamenal s úsměvem senátor, který má jisté křeslo v horní parlamentní komoře až do roku 2020. Podzimní volby se ho tak netýkají. „Oni mi volali, říkal jsem, že buď hned přijedu, nebo když mi sms pošlou číslo účtu, tak to převedu na účet,“ přiznal. Peníze nakonec poslal dodatečně elektronicky.
Hele to asi ne. Ten přejezd je po oprave v opravdu zoufalém stavu a oprava je plné v gesci neschopného Toka. Opravu provádělo RSC a to je organizace, ktera kazdy rok dostává od Toka nejvyšší odměny.