Zdanění církevních restitucí je v Česku blíž. Jak moc jsou komunisté na koni?

Autor: Jaroslav Šimáček - 
4. 8. 2018
06:18

Česko je nejspíš znovu o kousek blíž ke zdanění církevních restitucí, vládne mu hnutí ANO s ČSSD a kabinet měl během hlasování o důvěře i podporu komunistů. KSČM chce přitom zdanit finanční náhrady za restituce dlouhodobě, stejné hlasy se ale ozývají i ze sociální demokracie a také části hnutí Andreje Babiše. Právě na ně chtějí komunisté zatlačit a ze svého požadavku nemíní slevit, vidí za ním politické body, míní politolog Jan Kubáček. Ústavní právník Jan Kudrna pak hodnotí situaci, pokud by spor o zdanění došel až k Ústavnímu soudu.

Zdanění finančních náhrad za církevní restituce je jedním z požadavků, které má obsahovat dohoda o podpoře komunistů pro vznik menšinové vlády. Ta byla uzavřena za zavřenými dveřmi. A poslanci KSČM - až na Zdeňka Ondráčka - pro vládu ve Sněmovně pak skutečně ruku zvedli. Teď však očekávají revanš. Tedy to, jak se ANO a ČSSD postaví k bodům, které žádají.

Tažení komunistů za toto zdanění vyvolává velké spory, Česko je k němu nyní zatím ale nejblíže. „Ano, ČR je k tomu blíž a bude velmi důležité posuzování ve vztahu ke zdanění restitucí, které probíhaly v 90. letech. Poptávka vychází z jednoho prostého důvodu - veřejnost je tomu nakloněna, dlouhodobě má o toto téma zájem a považuje za standardní, že když k tomu došlo u jiných restituentů, proč k tomu u církví nemohlo dojít,“ řekl Blesk Zprávám politolog a šéf agentury Phoenix Research Jan Kubáček.

Komunisty žene úbytek procent, ANO a ČSSD chtějí dostat pod tlak

Komunisté si tak toto téma nevybrali náhodně. Navíc vidí, že oslovuje i voliče ČSSD či hnutí ANO. Samotná sociální demokracie za někdejšího předsedy Bohuslava Sobotky ze zdanění finančních náhrad udělala vlajkové téma - jedno z hlavních ve volebním programu ČSSD. A tak komunisté téma restitucí vnímají nejen jako šanci oslovit část voličů, ale zároveň i šanci dostat pod tlak ANO a ČSSD, které k tomuto tématu již dříve prezentovaly náklonnosti a sympatie. To platí ostatně i u samotného premiéra Andreje Babiše (ANO), který opakovaně bouří, že byly restituce výrazně „prodražené“.

Pro zdanění finančních náhrad církevních restitucí přitom uzrál z hlediska KSČM ten pravý čas. Komunistické nároky vůči vládě nyní obecně nebudou malé. „Využívají samozřejmě situace, protože si uvědomují, že je to situace, která se nemusí opakovat - zvláště v situaci, kdy mají nejslabší mandát od revoluce. Pomáhá jim k tomu, že máme poměrně křehkého premiéra, kterého dál obcházejí různé nedořešené kauzy a vyšetřování, a také roztříštěná ČSSD, takže si mohou klást mnohem víc. Komunisté tak chtějí získat maximum možného,“ podotýká Kubáček.

Téma ve Sněmovně až po prázdninách

Kvůli návrhu KSČM „nemorálně“ zdanit náhrady za dle odpůrců „ukradený majetek“ hrozí i soudní tahanice - odpůrci v čele s KDU-ČSL či TOP 09 zmiňují ústavní žalobu. Předjímat výsledek takového sporu u Ústavního soudu nelze, podotýká ústavní právník Jan Kudrna. „Teď budou parlamentní prázdniny, tak se to, myslím, vrátí na pořad dne někdy v září, možná začátkem října,“ odhaduje Kudrna.

Téma se však může stát žhavým i v souvislosti s předvolební kampaní, která bude před komunálními volbami, ale i volbami do třetiny Senátu. Tady kromě lokálních témat často rezonují i témata celostátní. A zdanění církevních restitucí za takové téma platí.

Změnilo na věci něco, že má vláda nyní již důvěru? Podle Kudrny nijak zásadně, protože jde o poslanecký návrh, ke kterému už dříve dala vláda neutrální stanovisko. „Tím svým způsobem její role skončila. Můj osobní názor je, že vláda se v tom úplně angažovat nebude a že to ponechá na běhu v Poslanecké sněmovně,“ uvedl Kudrna v reakci pro Blesk Zprávy. Církevní restituce nejsou ani v novém programovém prohlášení vlády.

Expert o „minách“ na cestě ke zdanění

V případě, že by celá věc dospěla k Ústavnímu soudu, by se tato instituce vedená Pavlem Rychetským musela vypořádat i s případy z minulosti, kdy dodatečné zdanění schválila, podotýká ústavní právník. „Podle mého názoru by se Ústavní soud musel vypořádat se svými předchozími nálezy ve velmi obdobných záležitostech - jednorázové zdanění výroby elektřiny z fotovoltaických zdrojů, snížení státní podpory u stavebního spoření, včetně starých smluv a snížení výsluh bývalým vojákům a policistům,“ upozornil Kudrna.

Zastánci toho, aby finanční náhrady za církevní restituce nebyly daněné, argumentují tím, že by se porušily platné smlouvy ze strany státu a tzv. legitimní očekávání. I v těchto třech případech ale měly zasažené strany smluvní vztahy se státem a očekávaly, že budou do puntíku naplněny. Nestalo se. 

I proto je zdanění finančních náhrad za církevní restituce podle experta možné. „U třech případů, které jsem zmiňoval, Ústavní soud vyhověl dodatečnému zásahu státu a podržel ho. I do očekávání těchto lidí se zasáhlo, ačkoli byla založena smlouvou. Byl tam závazek státu, že vyplácet bude,“ uvedl ústavní právník.

„U církevních restitucí je napsáno, že nejsou předmětem daně. To znamená, že mají výjimku ze zdanění. Ústavní soud v minulosti opakovaně řekl, že je čistě na státu, koho podpoří a koho nepodpoří, jakou výjimku ze zdanění dá, nebo nedá. Toto je analogická situace, kdy o výjimku můžete přijít,“ dodal Kudrna.

Video Je to skandální, říká k návrhu komunistů na zdanění náhrad za církevní restituce lidovec Výborný - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy
1080p 720p 360p

Pošlapání principů právního státu?

Pokud by náhrady byly zdaněny, podle kritiků by došlo také na pošlapání principů právního státu. „Podle mě ne, protože kdyby to tak mělo být, tak už by k tomu pošlapání došlo nejméně třikrát v minulosti, kdy se retroaktivně zasáhlo právě do smluv o stavebním spoření, fotovoltaiky a výsluh vojákům a policistům,“ řekl Kudrna.

Čtvrtý a podobný případ by tak musel být odlišný v podstatných rysech, který by Ústavní soud musel popsat. „Je to velký balvan v cestě k Ústavnímu soudu - kdyby chtěl rozhodnout jinak, než v minulosti. Na této cestě jsou zkrátka některé miny,“ varoval expert.

Soud ale může zároveň zohlednit argumenty odpůrců zdanění. Jejich víra, že by vše rychle smetl, ale dle odborníka neplatí. „Jsou to všechno spíše zbožná přání,“ usmívá se Kudrna. Vedle vypořádání se s trojicí dřívějších velkých rozhodnutí, při kterých šlo také o velké peníze, by Ústavní soud posuzoval i tzv. rdousivý efekt - zda by takový zásah „zardousil“ náboženskou společnost a měl likvidační dopady.

„Rdousivý efekt, který Ústavní soud v minulosti posuzoval, nehrozí,“ zmínil Kudrna, podle kterého by zdanění dosáhlo dle odhadů výše kolem 3,5 až 5,5 miliardy.

Oslabené je však i ono legitimní očekávání. „Náboženské společnosti, když by argumentovaly legitimním očekáváním, mají přímo v zákoně napsáno, že jde o výjimku ze zdanění. A to dobře vědí, že jednou výjimku máte. A jednou ji nemáte. KSČM a ČSSD - přinejmenším, i část ODS kdysi, dnes část ANO - od začátku říkají, že považují restituce za nadhodnocené a budou usilovat o jejich redukci. Tzv. legitimní očekávání je tam oslabené i tím, že nikdo nemůže říct, že to přichází jako blesk z čistého nebe, protože o tom všichni neustále mluvili,“ podotkl Kudrna.

V minulém funkčním období plnohodnotné vlády s důvěrou a v koalici ČSSD a ANO a KDU-ČSL však bylo jasné, že k tomuto kroku vláda nepřistoupí, protože byli rázně proti právě lidovci. „Celou dobu tu ale všichni ví, jaká je situace a že tu visí ve vzduchu, že to nastat může,“ dodal Kudrna.

Video „ČSSD to podporovala už dřív, ANO se přidalo.“ Místopředseda KSČM Dolejš o zdanění náhrad za církevní restituce - Jaroslav Šimáček, Blesk Zprávy
1080p 720p 360p

Doporučujeme
jentakjen ( 4. srpna 2018 22:09 )

Zajímavé je to proto, že já nikomu nenadávám, pouze cituji kašpara zdenkka.

malytichyodeesak ( 4. srpna 2018 22:07 )

My jsme je o chlup trumfli .

malychtivykomunista ( 4. srpna 2018 16:49 )

My jsme je o chlup trumfli .

zdenekksevratil ( 4. srpna 2018 16:41 )

Tak jako se pořád dokola připomínájí hrůzy 2.sv. války, tak by se měly připomínat i hrůzy, které ma za dlouhá staletí na svědomí katolícká církev. Tolik mrtvých za sebou nenchali ani komouši, jako katolická církev.

malytichyodeesak ( 4. srpna 2018 15:51 )

Vrátili církvi kostely , budovy, polnosti,lesy, které církev nakradla jiným a nestačila je zdevastovat . Místo aby církve zaplatili nájem a škody tak pořád jen prahne po majetku.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa
Články odjinud